Už tento týden je na programu první kolo předčasných sněmovních voleb, které vyhlásil francouzský prezident Emmanuel Macron po debaklu v eurovolbách. Web Politico upozornil, že krajně pravicová strana Národní sdružení se tak může stát hlavní politickou frakcí ve Francii a ovlivňovat tím NATO nebo postoj k nukleárním zbraním.
Navzdory jistému ústupu Francie z pozice globální velmoci se stále jedná o zemi, která zásadním způsobem ovlivňuje kontinentální politiku Evropy. Je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, disponuje jednou z největších armád v NATO a jako jediný zástupce Evropské unie má k dispozici jaderné zbraně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zdvižený prst pro Scholze i Macrona. Krajní pravice sílí, směr EU se změní
Nad těmito kompetencemi bude už brzy ve Francii dohlížet nová vláda. Prezident Emmanuel Macron totiž bleskurychle vyhodnotil neúspěch v evropských volbách, které ovládlo krajně pravicové hnutí Národní sdružení (RN, dříve Národní fronta) spojené se jménem Marine Le Penové, a rozhodl se rozpustit Národní shromáždění.
Francouzi si tak budou v dozvucích evropských voleb vybírat nové zástupce do dolní komory parlamentu. V Německu si Macron za svou sebereflexi vysloužil chválu, doma ho ale kritizoval například exprezident Nicolas Sarkozy, podle kterého prezident uvrhl zemi do chaosu, upozorňuje agentura Reuters.
„Je velké riziko, že lidé svůj hněv spíše potvrdí, než aby ho zvrátili,“ uvedl Sarkozy, kterého soud v únoru obvinil v případu nadměrného financování volební kampaně.
Krajní pravice u kormidla?
V současnosti Národní shromáždění ovládá koalice v čele s Macronem a jeho stranou Obnova (RE). To se ale podle průzkumů radikálně změní. Web Politico upozornil, že po úspěchu v eurovolbách má i sněmovní hlasování drtivě ovládnout strana Le Penové, která prosazuje kupříkladu utlumení migrace nebo větší nezávislost na EU.
I když na potřebnou většinu 289 křesel to zřejmě stačit nebude, průzkumy věští kontroverzní straně zisk až 245 křesel. Případným premiérem by se mohl stát Jordan Bardella, současný šéf RN, bez většiny ale vládnout nechce.
Aby politické frakce soupeřící s Le Penovou zvýšily svou šanci na úspěch, kvapně zformovaly koalice. Do voleb tak vyráží Macronova koalice Společně ve složení Obnova, Demokratické hnutí (MoDem) a Horizonty. Vedle ní bude soupeřit o sympatie voličů levicová koalice, ve které se spojili socialisté, komunisté, zelení a Nepoddaná Francie.
Černý kůň voleb
Levicová koalice by podle průzkumů měla získat v prvním kole asi 28 procent hlasů, Národní sdružení 33 procent. Až za nimi má být Macronova koalice s 18 procenty. Pokud se průzkumy potvrdí, ve Francii se nečekaně brzy extrémně promění politické klima. Levicový trojlístek může Macronovy podporovatele vyšachovat z vlády a rozhodovat o složení koalice.
Sněmovní volby ve Francii jsou dvoukolové. Občané budou volit 30. června kandidáty v 577 volebních obvodech. Pokud některý z nominantů získá přes 50 procent hlasů, vítězí. Pokud ne, přijde v obvodech na řadu druhé kolo, kde se v duelu utkají dva zástupci s největším počtem hlasů. Druhé kolo je na programu 7. července.
Zbývá připomenout, že pozici Macrona jako takovou volby neohrozí. Prezidentem zůstává do roku 2027. Mandát obhájil ve volbách v roce 2022.
VIDEO: Macron po triumfu Le Penové rozpouští parlament. Krajní pravice slavila také v Německu
