Ostravská krematoria nestíhají
Krematoria jsou přetížena, těla nebožtíků v Ostravě čekají na zpopelnění již ve dvou chladicích vozech. „Pokud by se podařilo změnit mentalitu pozůstalých a zvýšit počet pohřbů do země, krematoriím by se ulevilo,“ přemítá David Kraus, majitel pohřební služby Acordia, která sídlí hned u krematoria. Přispět ke změně mentality by ale zřejmě musel i stát, například dotační podporou pohřbů do země. „Bagr vykope hrob zhruba za dvě hodiny, volných míst na hřbitovech je dost,“ říká Kraus.
Ve dvoře za obřadní síní ostravského krematoria parkují dva chladící vozy s rakvemi. A kdo projde kolem, nemůže na tenhle chmurný obrázek dlouho zapomenout. Nebožtíci naskládaní v přívěsu s logem dopravní společnosti Spetra, která vozí chlazené či mražené potraviny po celé Evropě, to je skličující výpověď o době zmítané pandemií.
Zákeřná infekce vyvolala krizi už i v pohřebnictví. Ostravské krematorium stihne za 24 hodin zpopelnit pouhých 60 nebožtíků, což je při stávající smrtnosti na nemoc COVID-19 málo. Pece ale paradoxně stojí uprostřed hřbitova, který s rozlohou 27 hektarů patří k největším v zemi, a zhruba polovinu pohřebiště zatím tvoří prázdné louky. Do země tu může být pochováno až několik tisíc těl, což vyvolává otázku: Proč pozůstalí místo žehu raději nezvolí klasický pohřeb?
Minimálně by se tak zabránilo ponižujícímu čekání na zpopelnění v přívěsech, které si zapůjčil majitel krematoria – Statutární město Ostrava. Soukromé pohřební služby přitom disponují celou sítí márnic s chladicími zařízeními, jejichž kapacita není využita. O názor na aktuální krizi v pohřebnictví požádal reportér CNN Prima NEWS majitele pohřební služby Acordia Davida Krause. Služba sídlí v dohledu ostravského krematoria a obstarává až 110 smutečních obřadů měsíčně, před pandemií jich bývalo 70. Dvaatřicetiletý Kraus v interview třeba kritizuje regionální politiky, neboť letní rozvolnění mohli využít ke stavbě dalších kremačních pecí.
Čistě teoreticky, když vidím tu „frontu nebožtíků“ v chladicích vozech, nebylo by pro pozůstalé lepší, kdyby zemřelé nechali pohřbít tradičně do země?
Trend je takový, že čím větší město, tím větší anonymita, což se odráží i v pohřebnictví. Když někdo zemře na vesnici, která má 500 obyvatel, kostel a faráře, je dost pravděpodobné, že se pozůstalí rozhodnou pro pohřeb do země. A vůbec to nemusí být katolíci, je to o tradici i jakémsi dozoru souseda nad sousedem, tak se to prostě sluší. Když někdo zemře v Ostravě nebo v Praze v paneláku, obyvatelé toho domu třeba až 14 dnů poté zjistí, že přišli o souseda. A že skončil v krematoriu.
Když se rozhlédnu po prázdných loukách kolem ostravského krematoria, odhadem je tu jen několik tisíc míst pro nové hroby. Někdy slyším, že hřbitovy jsou plné, centrálního ostravského hřbitova se to ale asi netýká?
Na hřbitovech je místa dost, to platí vesměs v celé republice, a tady v Ostravě u krematoria je opravdu poloprázdno. V nedaleké Opavě, která má 56 tisíc obyvatel, je na čtyřech tamních hřbitovech nejméně 400 volných míst v opuštěných hrobech a hrobkách, které dávno nejsou využívány. A k tomu je třeba připočítat další stovky potenciálních hrobových míst v zatím nevyužitých částech opavských hřbitovů.
Jak změnit mentalitu pozůstalých, aby své blízké více pohřbívali do země?
Zeptejte se na to spíš regionálních politiků z kraje, anebo ostravských radních. Jestli by byli ochotni přispívat pozůstalým na pohřeb do země, který je dražší než zpopelnění. Ten rozdíl ale není nijak závratný, takže by finanční příspěvek tohoto typu určitě nezruinoval rozpočty. Otázkou je, zda by pozůstalí na takovou dotaci nakonec slyšeli, když už jsou jednou rozhodnuti pro zpopelnění.
Musí se to aspoň zkusit, anebo ne?
Tak samozřejmě, na hřbitovech je dneska hodně prostoru, je tam i dost krásných obřadních síní i kvalitních márnic, takže když to řeknu pragmaticky, pohřební služby by to technologicky zvládly. Trochu problém může být s pracovními silami.
Na úřadu práce nejsou?
Nemůžeme jen tak na „pracáku“ sebrat pět uchazečů a udělat z nich seriózní pohřebáky, to je běh na dlouhou trať. Zeptám se ale trochu provokativně, proč by nám v krizové situaci nemohla pomoci Armáda České republiky? Pomáhá v nemocnicích, domovech důchodců, při povodních a dalších přírodních katastrofách, proč by vojáci v případě potřeby také nemohli kopat hroby po dozorem zkušených hrobníků? Je to určitě jedno z řešení, jak vyřešit problém s kapacitami krematorií.
Můžete rozebrat, proč jsou pohřby do země dražší než kremace?
Úplně to neplatí, pohřeb do země i kremace mohou přijít i na stejnou částku. A zpopelnění může být klidně dražší, záleží na provedení. Kremace stojí 2200 korun bez daně, vykopání hrobu je dražší, ale pokud uděláte rozloučení pouze nad hrobem, zase ušetříte za pronájem smuteční síně. Rakev musí pozůstalí koupit tak jako tak, stojí asi od pěti do padesáti tisíc korun, záleží na zákazníkovi. Za uložení těla v chladicím zařízení před samotným pohřbem se platí stejně při obou způsobech obřadu. Za hrob předem platíte nájem, na některých hřbitovech i 17 let dopředu, stejně však platíte i za urnové místo. Urnu ovšem můžete uložit i doma do skříně anebo popel vysypat na rozptylové loučce. Anebo klidně i z letadla nad Beskydy. Každý pohřeb je naprosto individuální záležitost, a tomu odpovídá i jeho cena.
Může teď pozůstalé psychicky deptat, že jejich blízcí čekají na zpopelnění až několik dnů v přívěsu kamionu?
Nemohu mluvit za všechny, událost spojenou se smrtí ale ukončuje smuteční obřad, poslední rozloučení tady v obřadní síni krematoria. A fakt, že tělo bude čekat v přívěsu na zpopelnění třeba 14 dnů, na to už nikdo moc nemyslí. Důležité je, že se pietně rozloučili. Na výzvu si pak přijdou pro urnu a další fází je její uložení, tady už ale nehraje významnou roli, za jak dlouho po posledním rozloučení se to stane.
Kolik obřadů udělá vaše pohřební služba za měsíc?
Teď asi 110, před pandemií jich bývalo 70, máme jich asi o třetinu více. Do země děláme maximálně dva až tři pohřby za týden, větší zájem není.
Kolik byste zvládli pohřbů do země za měsíc?
Bagr vykope hrob zhruba za dvě hodiny, ale není to jen o tom. Jsou tady vesnické hřbitovy, kde se bagr mezi hroby vůbec nedostane, tam je to všechno na ruční práci. S naší kapacitou zvládneme jeden pořádný pohřeb do země za den, i když někdy se to sejde, že musí být i dva. Pokud by jich mělo být více, tak by to aktuálně šlo třeba s pomocí vojáků, jak už jsem říkal.
Kolik je v České republice pohřebních služeb?
Asi čtyři stovky.
V době před pandemií v ČR umíralo průměrně 300 lidí denně, v nejdramatičtější listopadové fázi pandemie to bylo až 600 nebožtíků za den. Kdyby každá služba pohřbila jednoho člověka denně do země, pomohlo by se přece přeplněným krematoriím velmi výrazně...
V zásadě ano, ale to je čistá teorie. Pohřební služby to v praxi nemohou moc ovlivňovat, lidé mají většinou jasnou představu o obřadu svých nejbližších, jasnou vizi, která navíc často vychází z přání zesnulého. A ve velkých městech se nejčastěji volí kremace. Pozůstalí prožívají šíleně těžkou životní situaci a my ani nemáme právo jim říkat, že pohřeb do země by byl lepší. Tradice žehu je navíc v České republice nejsilnější v Evropské unii, a navíc už delší než sto let. Síť krematorií na počet obyvatel máme také největší v Evropě, proto zatím s výjimkou Ostravy není přeplněno.
A co říkáte na zoufalý výkřik moravskoslezského hejtmana Iva Vondráka (ANO), že ostravské krematorium je plné a nezvládá situaci?
Moc tomu nerozumím. Je to přece i o logistice krajských krizových štábů, určitě bychom na jejich výzvu mohli převážet těla ke zpopelnění i do jiných krematorií v republice, která mají dostatečnou kapacitu. Zatím nás hejtman v této věci neoslovil.
Ostravská aglomerace je jedním velkým sídlištěm s více než milionem obyvatel, od Třince přes Český Těšín, Havířov, Orlovou, Ostravu, Frýdek-Místek až po Opavu. Neměl by mít Moravskoslezský kraj více krematorií?
Dovolil bych se zeptat politiků z města i kraje, zda náhodou trochu nezaspali. Předpokládal jsem totiž, že zřizovatel krematoria začne v průběhu pandemie alespoň uvažovat o rozšíření pecí, minimálně o jednu, anebo i dvě. Pro rozpočet města Ostravy by to nebyl až tak velký zásah, pec se dá postavit zhruba za 20 milionů korun. Pak by se samozřejmě nestávalo, že zesnulých může být při nějaké krizi víc, než kolik jich může krematorium zpopelnit. Před podzimní vlnou se zpopelňovalo 30 až 40 lidí denně, maximální kapacita je ale pouhých 60, ta rezerva je příliš malá.
Od jiné pohřební služby jsem se dneska dozvěděl, že na novém hřbitově v Hlučíně-Březinách u Ostravy přibyly od loňského ledna jen čtyři nové hroby. Je to přitom krásný lesní hřbitov, nad nímž létají káňata i volavky a jsou tam úplně volné kapacity, a také krásná obřadní síň, věčně prázdná. Proč chtějí být všichni raději zpopelněni v ostravském krematoriu? A nemohli by mít jinde alespoň obřad?
Nezbývá než zopakovat, že mentalita lidí se v tomto případě mění jen velmi těžko.
Je vám teprve 32 let, cítím ale, že řemeslo prožíváte poctivě, rozhovor tady mezi rakvemi a urnami by asi mohl pokračovat ještě dlouho. Je pohřebnictví rodinná tradice?
Část rodiny Krausů vyrábí i rakve, takže ano, dá se říci, že pohřebnictví je naše rodinná tradice.
