KB INTERVIEW, Blanka Matragi - 30.8. v 21:22
Záchranáři v Bejrútu ukončují pátrání po přeživších po srpnovém výbuchu 2750 tun špatně uskladněného dusičnanu amonného v tamním přístavu. Při explozi zemřelo nejméně 190 lidí a dalších 6000 utrpělo zranění. Česká módní návrhářka žijící v Bejrútu Blanka Matragi v pořadu KB Interview popsala, jak to ve městě po výbuchu vypadá. Podle ní lidé napravují škody s optimismem a doufají v lepší budoucnost.
„Z Bejrútu jsem odlétala v noci a město svítilo. Ve velkém entusiasmu se znovu probouzí. Na sociálních sítích se píše, že Bejrút vstane z popela, že ho opraví, a opravdu se tak stává. Všichni jsou velmi soudržní, uklízí, znovu budují a s velkým optimismem doufají v lepší zítřky,“ uvedla Blanka Matragi.
Konec nadějí v Bejrútu. Záchranáři ukončují pátrací akce po přeživších masivní exploze
Tři dny po údajném zachycení známek života v sutinách zřícené budovy v libanonském hlavním městě Bejrútu zničeného mohutnou srpnovou explozí už záchranáři nevidí naději na nalezení živého člověka. Pod troskami se už totiž „z technického hlediska“ žádné známky života neprojevují. V sobotu večer to podle agentury DPA řekl šéf chilského záchranářského týmu Topos Francisco Lermanda.
Módní návrhářka má svůj ateliér vzdušnou čarou tři a půl kilometru od přístavu, kde k výbuchu došlo. „Ve spodním patře ateliéru se tlakem rozbila celá skleněná stěna, střepy poškodily spoustu naší práce – výšivek, rozešitých šatů, ale i archivních skic a materiálů. V horním patře se rozbilo několik oken. Nikdo nečekal, co se v dnešní době může stát,“ řekla.
V Libanonu jsem se bála o život několikrát
Matragi dodala, že druhý den po explozi lidé začali s velkým entusiasmem uklízet a napravovat škody. „Poškodilo se mnoho věcí hodně lidem, i mým známým. Byly poškozeny nemocnice, školy, spousta důležitých objektů, a hlavně byla ztracena spousta životů,“ tvrdí Matragi. Výbuch podle ní ale nebyl první krizovou událostí, která ji v Libanonu zasáhla během čtyřiceti let, co tam žije.
„Kolikrát jsem se bála v Bejrútu o život nemám spočítáno, ale takové vzpomínky nejdou vymazat. Bylo to několikrát. Kdo žije v Libanonu a má ho rád, protože je to úžasná a výjimečná země, tak ho jen tak neopustí,“ řekla módní návrhářka s tím, že v této zemi vybudovala kariéru a bylo jí tam umožněno to, co by se jí jinde asi v životě nepoštěstilo.
Český hasič o akci v Bejrútu: Psy jsme museli střídat a chladit po dvaceti minutách
Orlickoústecký hasič David Hynek pátral po přeživších a obětech mohutné exploze v Bejrútu. Tam byl se svým psem Darrenem jako člen speciálního týmu na vyhledávání lidí zavalených v sutinách. Po návratu z mise musel do karantény a o tom, co zažil na místě na vlastní oči, mohl promluvit až teď. Nejvíce se mu vryly do paměti zkázonosné scenérie.
V Libanonu například zažila výbuch granátu při přestřelce mezi obyvateli východního a západního Bejrútu. „Ve městě vzplanul požár. Bylo to v noci a hodně věcí v ateliéru shořelo. Nábytek, spousta šatů, i svatebních. Navíc se poškodilo potrubí s vodou a celé spodní patro ateliéru bylo zatopené. To bylo hodně zoufalé, seděli jsme dole ve sklepě v malé místnůstce, kde byl elektrický zdroj, což bylo hodně nebezpečné,“ upřesnila Matragi.
Viděla jsem umírat lidi
Módní návrhářka se ale odstěhovat z Bejrútu nikdy nechtěla. Inspirovali ji totiž lidi, s nimiž pracuje. „Neměla jsem srdce opustit tým lidí, které jsem za ta léta vychovala, živila, kteří milují naši práci a já je podporuji ve svízelných situacích. Nechtěla jsem jim vzít to, co jsme spolu budovali a máme rádi,“ vysvětlila. Dodala, že ji nikdy neopouští víra, že vše se nakonec vždy v dobré obrátí.
Čech žijící v Bejrútu: Celý byt byl zalitý střepy, město je teď tichá zóna
Tým českých hasičů pokračuje ve vyprošťování zasypaných lidí v Bejrútu. Na místě, které pro ně vybrala libanonská armáda, zatím nenašli nikoho živého ani mrtvého. Do Bejrútu také brzy zamíří zdravotní materiál od českých firem. Přímo ze zničeného města pro vás teď máme exkluzivní rozhovor s Čechem, který pracuje v místní charitě.
Když v Bejrútu začínala bydlet a stala se návrhářkou módního salónu, začala tam válka. Nejednou viděla umírat lidi. „Docházelo k prvním konfliktům, a když jsme na hlavní třídě v ateliéru vyšli na balkón, viděli jsme zastřelené lidi na ulici. To byl můj první kontakt s takovými krutostmi,“ uvedla v KB Interview.
Koronavirus mě zbrzdil
V pořadu CNN Prima NEWS Matragi ale mluvila i o vztahu s manželem, o svých začátcích v oboru módního návrhářství i o tom, jak se její skleněné šaty dostaly do síně slávy v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově, i do její anglické verze.
Vyučená sklářka také uvedla, že koronavirová doba ji značně zbrzdila. „Nemohu létat, splňovat zakázky ani výzvy, které potřebuji k životu,“ řekla Matragi a pozvala diváky na svou výstavu v Obecním domě v Praze.
