Děsivá realita z covidového oddělení (zdroj: Alexandra Adamsová)
První částečně nevidomá a neslyšící britská studentka medicíny Alexandra Adamsová je od prosince loňského roku na covidovém oddělení. Mladá žena popsala poslední týdny v nemocnici, které přirovnala ke katastrofě. O svém aktuální stavu informuje na vlastním blogu. U jejích příspěvků se objevují mnohé nenávistné komentáře, které ji sice šokují, ale nereaguje na ně, protože na to zkrátka nemá sílu.
Britka Alexandra Adamsová leží od konce minulého roku na covidovém oddělení v Cardiffské univerzitní nemocnici ve Walesu. Předtím strávila sedm měsíců na jiném oddělení kvůli další diagnóze. Jediná částečně neslyšící a nevidomá medička v Británii tak sleduje už několik měsíců práci svých kolegů.
V příspěvcích na sociální síti popisuje každodenní chod v nemocnici. „Je to tu šílené. Pacienti lapají po dechu,“ uvádí v blogu psaném z nemocničního lůžka s tím, že zaměstnanci nemocnice jsou pod obrovským tlakem, chybí personál a někdy trvá velmi dlouho, než někdo k pacientům vůbec přijde. „Jednou v noci se mi uvolnil katetr a trvalo tři hodiny, než mi přišel někdo pomoci. Zvonky neustále bzučí, myslím, že už ani nepřestávají. Někdy je na celém oddělení pouze jedna sestra a jeden ošetřovatel, takže musíme jen čekat,“ pokračuje.
Update: COVID19 - POSITIVE. Yet again, I’ve been thrown into chaos 🦠 _ It may not be obvious from my last post of me sat...
Posted by Alexandra Adams on Wednesday, December 30, 2020
Bolest kostí, kterou covid způsobuje, je podle ní „strašidelná“. „Pokud by existovalo něco, co bych si mohla přát, tak abych nemusela nikoho zatěžovat. Modlím se za den, kdy se budu moci vrátit a pomáhat v první linii,“ říká s nadějí. Jednou se prý Adamsová polila kávou, a když ji po chvíli viděla sestřička, tak se rozplakala a omlouvala za pozdní příchod.
Dívka, která koncem ledna oslavila 27. narozeniny, vzpomíná, kdy zaznamenala, že personál otevíral dveře do márnice asi dvakrát za týden. „Potom je už ani nestíhali otevírat a zavírat. Čísla v tom týdnu neuvěřitelně stoupala. Rozhodla jsem se, že se budu raději vnímat smutnou oblohu,“ píše. Následkem svých příspěvků se ale stala terčem posměchu a negativních reakcí. „Komentáře některých lidí k mému blogu mě šokovaly a rozladily. Nazývají mě hromadou hnoje, označují mě za lhářku, můj příběh je prý pouze fiktivní,“ uvádí s nepochopením. Lidé jí také píší, že svými fotografiemi akorát podporuje propagandu a straší lidi, aby věřili, že mladí a zdraví jsou ohroženi také, i když ve skutečnosti nejsou. „Píší mi i to, že covid je pouze nachlazení,“ zmiňuje.
Sílu reagovat na podobné komentáře ale mladá žena nemá. Takové názory jsou podle ni spíše projevem neuvážlivosti a neúcty vůči pacientům, kteří měli komplikovaný průběh. „Jsem mladá a ten virus mě úplně zničil,“ dodává.