Německý kancléř Olaf Scholz by si přál, aby se Evropa vrátila k předválečným „dohodám, které platily po desetiletí a byly základem míru a bezpečnosti“. Řekl to na bezpečnostní konferenci v Berlíně. Scholz také naznačil, že lituje rozpadu silného partnerství Německa a Ruska, k němuž došlo kvůli válce na Ukrajině. Návrat k mírovému uspořádání v Evropě německý kancléř podmínil tím, že Moskva ukončí invazi a přestane násilně měnit mezinárodní hranice. Scholz za svůj projev čelí kritice.
„Musíme se vrátit k dohodám, které platily po desetiletí a byly základem míru a bezpečnosti v Evropě,“ citoval Scholzův projev britský deník The Times. Zmíněná věta ve volném překladu znamená, že by německý kancléř rád obnovil sérii bezpečnostních dohod, které vznikly před ruskou invazí na Ukrajinu, pokud se Rusové stáhnou z Ukrajiny a budou ochotni nové podmínky dodržovat.
Z úst evropských lídrů jde o jedno z nejjasnějších vyjádření o budoucí představě Evropy po konci války na Ukrajině. Přímá podpora návratu k předválečným pořádkům je od Scholze poměrně velkou změnou v kurzu. Ještě v létě na summitu G7 Scholz tvrdil, že návrat k předválečnému uspořádání Evropy nelze očekávat.
Státy zastávající ostřejší postoj vůči Rusku, jako jsou pobaltské země, Polsko či Česká republika, však upozorňují, že návrat do předválečných dob je poměrně utopický, a to vzhledem k obrovským škodám, které okupanti za tu dobu na Ukrajině napáchali, i ke skutečnosti, že je Moskva dlouhodobě známá tím, že neplní dohody, které se v minulosti zavázala plnit.
Válka na Ukrajině
Konkrétně Scholz je mnohými západními politiky také kritizován za to, že stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron udržuje telefonický kontakt s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. V posledním hovoru se Scholzem si Putin údajně stěžoval na západní podporu Kyjeva, kterou označil za „destruktivní“. Rovněž vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup.
Scholz jasně uvedl, že Německo bude bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude potřeba. Rusko pak označil za imperialistický stát, který se svými praktikami vrátil do 19. století. Zároveň ale Scholz během svého projevu na bezpečnostní konferenci v Berlíně zalitoval, že se dříve silné partnerství Německa a Ruska kvůli válce rozpadlo.
Berlín byl po vypuknutí ruské invaze často podezírán z toho, že – vzhledem k tehdejší ekonomické provázanosti s Moskvou – Ukrajině pomáhá spíše na základě veřejného mínění než z politického přesvědčení. Kritika vyplývala z faktu, že ohledně vojenské pomoci Ukrajině či přijímání protiruských sankcí bylo Německo zemí, která mezi západními státy zastávala chladnější postoj a většinou se rozhodovala jako jedna z posledních.
Scholz také dlouho váhal, zda Ukrajinu navštívit. Učinil tak až v červnu. Předchozí pozvání Kyjeva na jaře odmítl. Nutno zmínit, že německý postoj k ukrajinsko-ruskému konfliktu se rychle a dramaticky změnil, o čemž svědčí velké německé dodávky vojenské i další pomoci Ukrajině.
