Méně známý Slafkovský: Florbalista, hráč Hradce Králové a suverén i mimo led

Slovensko letos žije doposud neosahanými hokejovými úspěchy. V únoru získalo premiérovou medaili na olympijských hrách, před pár dny se pak dočkalo historicky první jedničky draftu NHL. Hlavní hvězdou „náboru“ nejlepší soutěže světa byl Juraj Slafkovský. Co jste o zázračném útočníkovi možná nevěděli?

Slafkovský figuroval v draftových predikcích velmi vysoko, ale favoritem na výsostnou pozici číslo 1 byl spíše kanadský útočník Shane Wright. Nicméně nakonec generální manažer Montrealu Canadiens Kent Hughes v noci ze čtvrtka na pátek vyřkl: „Ze slovenského národního týmu a týmu TPS Turku vybíráme Juraje Slafkovského.“

Tajné přání se splnilo. V tu chvíli se Slovensko ocitlo v extázi, mělo vůbec prvního hráče vybraného z úplného vrcholu. Dosud byl nejvýše draftovaným talentem od východních sousedů Marián Gáborík, po kterém ze třetího místa sáhla v roce 2000 Minnesota Wild. Radost byla o to větší, že na takzvaný „pick“ v prvním kole čekal slovenský hokej dlouhých devět let. A rázem přišel rok, kdy v úvodní „rundě“ šli hned tři hokejisté z této země.

Pochopitelně se nejvíce mluvilo o Slafkovském. Senzačně druhý Šimon Nemec a 26. Filip Mešár zůstali v jeho stínu. Co už Juraj Slavkovský všechno stihl? A co dalšího je o něm známo?

Pokec chutnal více než večeře

Rodáka z Košic je možno označit za vtipálka, který nejen na ledě, ale také mimo něj působí i přes pouhých 18 let věku velmi suverénně. Jako ukázka může posloužit interview po bronzové výhře nad Švédy na olympijských hrách. Slafkovský ji řídil dvěma brankami. „Řekl bych to jednoduše: Když mám to štěstí, spadne to tam i z bufetu. Dneska jsem stál někde v řadě na hotdog a stejně z toho byl gól.“

Důkazem zdatného a zábavného řečníka budiž i jeden rozhovor předcházející draftu. Po „oťukávačkách“ s Montrealem poznamenal: „Myslím, že ukázali zájem. To je jejich práce vyzpovídat čtyři až pět hráčů. Nebyl jsem s nimi na večeři, ale ten pokec, který jsme společně měli, mně osobně chutnal více než večeře,“ rozesmál se Slafkovský. A ten „pokec“ evidentně chutnal oběma stranám.

Velmi profesionálně zvládl snad jedinou nepříjemnost draftu. Když v montrealské aréně Bell Centre zaznělo jeho jméno, bylo slyšitelné nadšení tamních fanoušků. Ale z některých koutů stadionu se ozvalo bučení. Někteří příznivci si zkrátka přáli, aby Kent Hughes na pódiu vyslovil Wrightovo jméno. „Hokej je jejich vášeň, stejně jako moje. Možná mě někteří z nich teď nemají rádi, ale udělám všechno, abych to změnil a byl pro tým platný,“ reagoval Slafkovský.

Skvělé geny

Za svůj úspěch může vděčit i rodičům. Nejen skrze vytrvalou podporu, ale také geny. Hokejový um je jedna věc, druhou to, že na svůj věk má Slafkovský nezvykle statnou postavu, která mu pomáhala při konfrontaci s dospělými nejen ve finské lize, ale také na olympiádě a nedávném mistrovství světa. Už v 16 letech měřil 194 centimetrů a nyní váží 103 kilogramů. Takovéto parametry nejsou náhodou – otec Juraj měří stejně, matka Gabriela 182 centimetrů.

S nezvyklými fyzickými predispozicemi Slafkovského se museli v posledních letech popasovat nejen mladí hokejisté, ale také florbalisté. Ano, teenager, který se nyní stal nejžhavější hokejovou nadějí na světě, dlouho kombinoval dva různé sporty. Florbalovým domovem mu byl klub Florko Košice a brusle za sálovky vyměnil ve volné chvíli ještě loni v červnu.

Florbalové epizody byly ale čím dál tím nárazovější, protože před sezonou 2018–2019 Slafkovský Košice opustil. Hrál rakouskou juniorskou ligu, ale ve stejném ročníku válel rovněž v Česku za dorostence královéhradeckého Mountfieldu. Svým způsobem má i tuzemsko malinký podíl na draftové bombě. Pak už se slovenský útočník vydal do finského TPS.

Dříve bylo v srdci Chicago

V Turku hrál za kategorie do 16, 18 i 20 let. V uplynulé sezoně poprvé okusil dospělou Liigu a za 31 zápasů v základní části nasbíral 10 bodů. Prvním kolem draftu by prošel tak jako tak, jenže těžko by byl jedničkou, kdyby mu narámně nevyšly reprezentační akce. Za celkových 15 zápasů na MS a olympiádě – při konfrontaci s nejlepšími – udělal 16 bodů a s přehledem trumfl klubový zisk, i když nastoupil jen v poloviční porci utkání. Víc než zajímavá bilance.

Po vystoupeních v národním týmu Slafkovský v očích skautů klubů z NHL stoupal. I když to hráči před draftem neřeknou nahlas, mají týmy, ve kterých by skončili raději. „Slafko“ to také neprozradil, ale v nedávném rozhovoru pro Forbes přiznal, komu dříve fandil. Hlavně kvůli Mariánu Hossovi podporoval Chicago Blackhawks.

Ale být vybrán z první pozice jiným týmem spadajícím do společnosti „Original Six“ – tedy šesti klubů, které v tomto skromném počtu válčily v NHL mezi lety 1942 až 1967, navíc organizací, jež loni hrála finále Stanley Cupu? Určitě se hokejistovi mohou stát i horší věci.

Tagy: