Antisemitismus nikdy nezmizel. „Od řeky k moři“ je jen jiné „Židi do plynu“, říká expert

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký

Mikulecký a Tarant o sílícím antisemitismu v Evropě

Antisemitismus se nevrátil, nikdy nezmizel. Uvedl to bezpečnostní analytik Milan Mikulecký ve vysílání CNN Prima NEWS a popsal historickou proměnu antisemitismu od konce druhé světové války. Ta podle něj souvisí i s palestinskou migrací v minulém století. Slogan „Od řeky k moři (Palestina bude svobodná)“, je podle něj jen jinou formou hesla „Židé do plynu“. Hebraista Zbyněk Tarant upřesnil, že formy antisemitismu mají jinou podobu ve východní a západní Evropě. Proti nenávistným projevům se postavil i prezident Petr Pavel.

Podle Mikuleckého antisemitismus ze společenského dění nikdy nezmizel, nemůže být tedy řeč o jeho návratu či znovuoživení. „Po holokaustu se stal něčím, co bylo ve veřejné diskusi zcela nepřístupné. Ke změně došlo na počátku 70. let, kdy se v důsledku občanské války v Libanonu přesunula palestinská arabská diaspora do Německa,“ uvedl odborník a doplnil, že tato migrace probíhala s pomocí někdejší východoněmecké tajné služby Stasi, což prý připomíná aktuální vliv Běloruska v rámci uprchlické krize.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: V podzemí Gazy padne hodně vojáků. Válka bude zuřit na dvou frontách, říká izraelský veterán

Příslušníci palestinské komunity se pak dostávali přes NDR do Západního Berlína. „S jejich příchodem se postupně v diskusích přešlo od nacistického motta Židi do plynu k tomu, čeho jsme svědky nyní, tedy hesla Od řeky k moři (úryvek pochází z anglického: From the river to the sea, Palestine will be free neboli Od řeky k moři, Palestina bude svobodná, pozn. red.). To prakticky znamená, že židovský stát by neměl právo na existenci na současném území,“ řekl analytik.

Mikulecký také uvedl, že pokud někdo za tímto heslem stojí a veřejně ho sdílí, pak „jinými slovy reprodukuje nacistickou výzvu, protože ví, že by se mohl dostat do problémů se zákonem“. Židovská komunita má podle něj v souvislosti se svou historickou zkušeností silně vyvinutý smysl pro ohrožení. „Neměli bychom přehlížet signály, že se bojí, jsou nuceni si najímat ochranku, či dokonce k emigraci,“ upozornil.

Antisemitské projevy v rámci Evropy je podle Taranta možné rozdělit na dva druhy, a to podle geografického faktoru. „V důsledku procesů během studené války se dnes dominantní projevy antisemitismu ve východní a západní Evropě liší. Zatímco v té první převládá spíše ten klasický, jehož součástí jsou konspirační teorie o mezinárodním židovském spiknutí či rituálních vraždách, na Západě jsou bohužel hlavním zdrojem takových projevů komunita přistěhovalců či krajně levicová hnutí,“ sdělil odborník ze Západočeské univerzity v Plzni.

„Je také nutné říct, že třeba v USA v posledních letech dochází k aktivizaci krajní pravice. Od roku 2016 se často hovoří i o úloze krajní pravice, bílých nacionalistů či hnutí QAnon,“ dodal.

Pavel: Antisemitismus nemůžeme tolerovat

Tarant odmítl, že by každá kritika židovského státu měla být hodnocena jako nenávistný projev. „Kritika Izraele je v pořádku a žádoucí, ale musí být věcná a konkrétní. Když budu chtít například kritizovat českou vládu, nepotřebuju vytvářet mýtus o nějakém mezinárodním spiknutí nebo o tom, že Češi rituálně vraždí děti,“ zdůraznil.

„Pro nenávistné výroky namířené proti Židům je typické, že démonizují všechny příslušníky komunity. Představa kolektivní viny za činy jednoho státu je velmi častá,“ vysvětlil Tarant.

Proti antisemitským projevům se na sociální síti X vymezil i prezident Pavel. Jakékoliv chování tohoto druhu je podle něj nutné odsoudit, zastavit a dostatečně potrestat. V Evropě a ve světě se podle jeho vyjádření množí výhružky spolu s útoky, které jsou namířené proti židovské komunitě.

„Nenávist proti druhému etniku nebo jakémukoli náboženství nemůžeme tolerovat, stejně jako nemůžeme tolerovat nárůst antisemitismu. Není možné být tolerantní k netolerantním. Nenávist není možné schovávat za svobodu nebo pouze jiný názor,“ uvedl Pavel.

Tagy: