Mladí hokejisté spolu mluví česky, i když mají každý jiný pas. Sní o NHL i reprezentaci

Spojuje je sen dostat se do zámořské hokejové NHL, nejvyhlášenější soutěže světa, a také obléct reprezentační dres. Proto pilují své dovednosti i pod dohledem českého fyzioterapeuta a maséra Petra Hubala ve vyhlášené Red Bull Akademii.

V nenápadné části na okraji Salcburku u soutoku řek Salzach a Saalach mají k dispozici dvě haly, kde led nerozpouštějí ani v létě. Také unikátní „oddělení“ pro nácvik hokejových dovedností, od přesnosti střelby, přes její tvrdost, až po možnost bruslení na umělém ledě na pohybující se plošině.

Pepino Langmeier, Tobias Křestan a Matthew McGovern vyprávějí ve společném rozhovoru pro CNN Prima NEWS s mladickou otevřeností, zábavností a bez nervozity o tom, jak spojují hokej s pobytem na internátu a studiem v rakouských gymnáziích.

Pepino Langmeier (14 let) se narodil české mamince a německému tatínkovi sice v Karlových Varech, ale většinu života prožil v Mnichově, kde začínal s hokejem.

Tobias Křestan (14 let) má oba rodiče z Opavy v české části Slezska, ale narodil se v Německu, když jeho otec Radek odešel z Havířova hrát nejvyšší německou ligu do Hannoveru, později také do Frankfurtu či Wolsburgu.

Matthew McGovern (15 let) se narodil v polské Vratislavi, odkud pochází maminka, táta je Američan. A vazba na Česko? Aby se v hokeji v nepříliš hokejové zemi Polsku zlepšoval, přesídlila rodina v jeho 11 letech do Prahy, kde hrál tři roky za Spartu. Díky tomu mluví česky.

Jsem napůl Polák a napůl Američan, narodil jsem se polské mamince a americkému tatínkovi v polské Vratislavi, kde jsme deset let bydleli. Pak jsme se přestěhovali do Prahy, a proto jsem hrál za Spartu.

Jak jste se dostali do Akademie Red Bullu?
Matthew McGovern: Tři roky jsem hrál za Spartu Praha, chtěl jsem se posunout dál, tak jsem šel do Red Bullu Salcburk, do týmu do 14 let. Byl jsem tu rok, podal jsem si on-line přihlášku do akademie a čekal, jestli mě vezmou. A vzali.

Zajímavá mezistanice v Praze. Proč?
Matthew McGovern: Hokej v Polsku není na takové úrovni jako v Česku. Do Sparty jsem se dostal tak, že jsem přišel na zkoušku a hned mě vzali. Jsem napůl Polák a napůl Američan, narodil jsem se polské mamince a americkému tatínkovi v polské Vratislavi, kde jsme deset let bydleli. Pak jsme se přestěhovali do Prahy, a proto jsem hrál za Spartu. Táta nebyl hokejista, hrál tenis na univerzitě. Tím, že už jsem byl rok v Red Bullu v Salcburku, pro mě bylo snazší dostat se do akademie.

Jak to bylo u vás, kteří už máte skutečně české kořeny?
Pepino Langmeier: Já jsem se narodil v Karlových Varech, tátu jsem měl Němce, mámu Češku, která mě naučila česky. Bydleli jsme v Německu, hrál jsem v Mnichově, a protože jsem chtěl někam jinam, tak jsem se díval na jiné kluby. Přišel jsem do Salcburku na zkoušku. Líbilo se mi tady a oni mě vzali, tak jsem tady.
Tobias Křestan: Oba rodiče jsou z Česka, tedy ze Slezska, protože jsou z Opavy. Táta hrál hokej a v roce 2003 dostal nabídku z německého Hannoveru, tak tam šel hrát německou ligu DEL. Já už jsem se narodil ve Frankfurtu, kde pak táta pokračoval po mezistanici v Bremerhavenu. Takže mám německý i český pas.
Pepino Langmeier: I já už jsem si teď nechal udělat také český pas. (Smích)
Matthew McGovern: No a já mám také dva pasy. Americký a polský. (Smích)

Oba rodiče jsou z Česka, tedy ze Slezska, protože jsou z Opavy. Táta hrál hokej a v roce 2003 dostal nabídku z německého Hannoveru, tak tam šel hrát německou ligu DEL. Já už jsem se narodil ve Frankfurtu.

Necháte si udělat rakouské pasy, pokud tady vydržíte šest let do konce akademie?
Všichni: To už asi ne. (Smích)

Na ledě, při trénincích, při zápasech mluvíte spíš česky, nebo musíte německy či anglicky?
Pepino Langmeier: Spíš česky, tedy my tři. Někdy si ostatní kluci trochu stěžují, ale to spíš z legrace.

Který jazyk je vám bližší, milejší? Čeština, nebo němčina?
Pepino Langmeier: Radši mluvím německy a asi i lépe, protože jsem chodil do německé školy, než jsem přijel do Salcburku. Jen doma jsem s mámou a se sestřičkou mluvil česky. A jsem rád a je to hezké, když si můžeme pokecat česky.
Tobias Křestan: Mám to stejně jako Pepino. Umím líp německy než česky. Máma se se mnou do páté třídy učila češtinu.

Jaký je rozdíl mezi Spartou a Red Bullem?
Matthew McGovern: Tady je všechno více a lépe organizované. Máme více hodin na ledě, kde se nám trenéři více věnují, skutečně hodně pomáhají. No a o zázemí snad ani nemá cenu mluvit. Prostě špička. Kromě dvou ledových ploch jsou tu další možnosti pro nácvik střelby na speciálním zařízení, pro zlepšování bruslení na unikátních zařízeních. A obecně je tu mnohem více prostoru pro přípravu, i venku na hřištích.

Vy dva zase můžete porovnávat mezi kluby v Německu a zdejší akademií.
Pepino Langmeier: I pro mě je to obrovský rozdíl. V Mnichově, kde jsem začínal v tamním EHC, jsme neměli tolik možností na trénovaní. Ani na suchu, ani na ledě. Proto se mi to tady tak zalíbilo. Je tady plno možností. Když si chceš po tréninku přidávat, tak můžeš jít na speciální dovednosti, trénovat venku na speciálních přístrojích pro zpevnění celého těla. I když jsme na internátu, tak ale můžeme normálně jít ven do města, nakoupit si.
Tobias Křestan: Já jsem začínal s hokejem u Frankfurtu, když tam taťka hrál DEL. A po skončení kariéry tam zůstal jako trenér. I já přiznám, že ten rozdíl mezi tím, co jsem znal a co jsem viděl v Salcburku, je neuvěřitelný. Zázemí je skvělé se všemi těmi možnostmi i dohledem výborných trenérů, kteří si dávají záležet.

Škola a systém jsou tady jiné než v Německu, ale poté, co jsem si zvykl, tak už to jde a nemám se školou problém. Zlepšil jsem se a mám dvojky a trojky.

Na čem závisí, abyste Akademii Red Bullu absolvovali celou a mohli tady zůstat dalších pět šest let? A věříte, že toho dosáhnete?
Pepino Langmeier: Záleží to jak na výkonnosti na ledě, tak i na tom, jak nám to jde ve škole. Ale protože cítím, jak se zlepšuji, tak nemám obavy, že bych musel někam odejít.

Mohli by vás kvůli špatnému prospěchu nebo nedostatečné výkonnosti z akademie vyloučit?
Matthew McGovern: Ano, taková možnost je tu vždy. Nemusí to být jen na konci sezony, klidně i v její polovině, pokud bychom dělali něco špatně. Měli špatné známky ve škole nebo nám to nešlo na tréninku.
Tobias Křestan: Když nezvládáš hrát na úrovni svého týmu, protože my hrajeme s o rok staršími, tak by ses mohl vrátit do své věkové kategorie.

Jak vám to jde ve škole?
Pepino Langmeier: Škola a systém jsou tady jiné než v Německu, ale poté, co jsem si zvykl, tak už to jde a nemám se školou problém. Zlepšil jsem se a mám dvojky a trojky.
Tobias Křestan: Mám tady lepší známky než v Německu. Přijde mi, že škola tady je lehčí, takže mám skoro samé jedničky.
Matthew McGovern: Pro mě to byl obrovský rozdíl mezi školou v Česku a tady v Salcburku. Já navíc chodím do mezinárodní školy, kde se učí převážně anglicky, protože moje němčina ještě není úplně dobrá. Proto se ji učím, rozumím už skoro všemu, ale s mluvením to jde pomaleji. Také mám dvojky a trojky.

Přiznáte, jestli jste byli kousek od toho, že by vás z akademie vyhodili? Ať kvůli škole, nebo hokeji…
Tobias Křestan: Neměl jsem žádné problémy, takže všechno v pohodě.
Matthew McGovern: U mě také tak.

Jaká má být vlastně další vaše cesta. Dokončit gymnázium, pak přejít do týmu do 20 let, pak do juniorů a nakonec do ligových klubů Red Bull Salcburk nebo Red Bull Mnichov?
Pepino Langmeier: Ano, to by bylo ideální, ale všechno záleží na výkonnosti při zápasech.
Matthew McGovern: Když už bychom se dostali do „dvacítky“, je možnost jít hrát i jinam než do týmů Red Bullu, třeba do Švédska. Samozřejmě pokud ti nabídnou smlouvu.

Přemýšlím, protože si nejsem jistý, jestli Česko, nebo Německo. Ale bylo by krásné, kdybych jednou dostal nabídku hrát za český národní tým, protože se jim přece jen vede lépe.

Je zavazující, nebo spíš motivující, že vám rodiče akademii platí? Jak se s tím tlakem vyrovnáváte?
Pepino Langmeier: Co já vím, tak cena za akademii je dostupná pro každého, i když má rodina o něco nižší příjem.

Všichni tři máte dva pasy, pokud by vaše výkonnost stoupala a dostali byste se do nominací, za které země byste chtěli hrát?
Tobias Křestan: Já bych chtěl hrát raději za Německo. A zřejmě bych ani za Česko nemohl hrát, pokud bych nesplnil podmínku, že bych tam dva roky působil v nějakém klubu. A to se teď nechystám.
Matthew McGovern: Do teď jsem hrál v mládežnických týmech za Polsko, ale jednou bych chtěl hrát za USA. To však nyní nejde, protože tam nežiji a Američané tady nemají skauty, aby o mně věděli. Uvidíme, co se stane, až dokončím akademii, jestli třeba nepůjdu na univerzitu do Ameriky.
Pepino Langmeier: Přemýšlím, protože si nejsem jistý, jestli Česko, nebo Německo. Ale bylo by krásné, kdybych jednou dostal nabídku hrát za český národní tým, protože se jim přece jen vede lépe.

Co vás tady v akademii nejvíce baví?
Matthew McGovern: Prostě hrát hokej.
Pepino Langmeier: Že když každý den rán o vstaneš, že se můžeš pořád zlepšovat.

Jak často se vídáte s rodiči?
Pepino Langmeier: U některých kluků je problém se vzdáleností a někteří je mají hodně daleko. To u mě není, protože rodiče jsou v Mnichově a to je hodina a půl jízdy autem nebo vlakem.
Tobias Křestan: Já to mám domů 600 kilometrů. Většinou jezdím vlakem kolem šesti hodin, naštěstí se spoluhráčem, který bydlí poblíž. Během sezony však není tolik času, protože se hraje hodně o víkendech, takže se vidíme jednou za měsíc a půl. Teď po sezoně skoro každý víkend.
Matthew McGovern: Rodiče zůstali kvůli tátovu zaměstnání v Praze, takže to máme k sobě kolem pěti a půl hodiny. Často sem za mnou do Salcburku jezdí.

Chybí vám tady něco?
Pepino Langmeier: Mám malou sestru, takže ta mi chybí, protože ji často nevidím. Tak na ni aspoň myslím. A každý večer si s rodiči telefonuji.

Přiznáte se, jestli jste někdo brečel do polštáře?
Pepino Langmeier: Já asi dvakrát. Těžké to je ve chvíli, kdy tě rodiče vyloží u brány a odjedou. Zvlášť pokud jsme prožili pěkné dva dny doma. Pak jsem byl smutný, ale zvykl jsem si a už je to v pořádku.
Matthew McGovern: Já jsem nebrečel.
Tobias Křestan: Stýská se, ale dá se to.

Já bych chtěl jít po gymnáziu v Salcburku na vysokou školu v Americe. I rodiče to chtějí. Takže by se mi tím snad mohly otevřít dveře do amerického hokeje, kdybych ho mohl hrát při škole.

Jaký máte hokejový sen či cíl?
Tobias Křestan: Myslím, že všichni NHL.
Pepino Langmeier: První krok je stát se profesionálem a hokejem se živit. Tím, co miluješ a co je zábava.
Matthew McGovern: Já bych chtěl jít po gymnáziu v Salcburku na vysokou školu v Americe. I rodiče to chtějí. (Smích) Takže by se mi tím snad mohly otevřít dveře do amerického hokeje, kdybych ho mohl hrát při škole.

Jak to máte s angličtinou, když chcete do NHL? Matthew odpovídat nemusí.
Pepino Langmeier: S angličtinou jsem nikdy neměl ve škole problémy, vždy jsem v ní byl dobrý. Tak by to tak snad i mělo zůstat.
Tobias Křestan: Ani já jsem neměl s angličtinou problémy a jsem s ní v pohodě.