Snaží se stát uměle snížit cenu benzínu a nafty?
Maďarská společnost MOL měla v březnu rekordní marže. Na data agentury Bloomberg o druhém největším provozovateli čerpacích stanic v Česku upozornil ekonom Lukáš Kovanda. MOL vydělává na tom, že rafinuje kvůli sankcím výrazně zlevněnou ruskou ropu Ural, Češi tak platili dramaticky více, než by odpovídalo realitě. Česká vláda pak podle Kovandy při kontrole čerpacích stanic a následné analýze „mířila vedle“.
„Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel,“ interpretuje Kovanda nejnovější data agentury Bloomberg.
Marže maďarské společnosti MOL, druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v Česku, narostly v březnu rekordně, zhruba desetinásobně. MOL solidně vydělává na tom, že rafinuje ruskou ropu Ural, která se kvůli sankcím Západu ocitla ve slevě několika desítek dolarů na barel. pic.twitter.com/uadqo3ep36
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 2, 2022
Za nárůstem stojí zejména to, že maďarská firma nadále odebírá ruskou ropu Ural. „Ta se kvůli sankcím Západům ocitá v ojedinělé slevě,“ vysvětluje ekonom. MOL provozuje čtyři rafinérie a dva petrochemické závody v rámci řízení dodavatelského řetězce v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. V Česku provozuje 304 čerpacích stanic, což je v tuzemsku druhý nejvyšší počet.
Češi platili dramaticky více
Mimořádná marže dává podle Kovandy částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot upozorňovali, že je z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic.
„V reakci na tuto kritiku vláda premiéra Petra Fialy přistoupila ke kontrole marží čerpacích stanic. Porovnává je s cenami, jež se ustavují na surovinové burze v Rotterdamu. Žádná závažná – tedy plošná a systémová – odchýlení marží oproti běžnému standardu vládní úředníci podle svých slov zatím neodhalili,“ popisuje Kovanda kroky českých politiků. Marže ale podle Kovandy signalizuje, že tuzemští motoristé či dopravci v březnu platili za pohonné hmoty, minimálně z části, dramaticky více, než by odpovídalo reálným nákladům a běžným maržím.
Tím, že se Fialova vláda zaměřila na srovnání marží čerpacích stanic s cenami jen na rotterdamské burze, se podle Kovandy soustředila pouze na část komplexní problematiky. „Dá se tedy říci, že do značné míry ‚mířila vedle‘. Pokud by problematiku uchopila komplexněji a analyzovala cenotvorbu a maržovou politiku společností typu MOL, zahrnujících celý dodavatelský řetězec, od rafinérií po čerpací stanice, zjevně by musela dospět k jinému než uvedenému závěru,“ upozorňuje ekonom.
Podotýká, že akcie MOL během března vzrostly na budapešťské burze výrazně, o bezmála dvacet procent. „To svědčí o tom, že investoři jsou si dobře vědomi enormní ziskovosti současné maržové politiky maďarské společnosti,“ dodává Kovanda.
Podle nejnovějších údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje, se v posledním týdnu zdražil benzin Natural 95 na průměrných 44,34 koruny za litr, o 74 haléřů stoupla průměrná cena nafty na 46,95 koruny za litr.
