Mrtvice nehledí na věk: Zdeňka zasáhla za volantem a ochrnul. Riziko pomůže odhalit test

Mozková příhoda, která je důsledkem kornatění tepen, není zdaleka záležitostí pouze starších ročníků. Z celkového počtu zasažených pacientů je až 20 procent ve věku pod 55 let. Výjimkou nejsou ani lidé mladší 40.

ČTĚTE TAKÉ: Když si žena daruje možnost stát se matkou: Zmražení vajíček láká, pro koho je pojistkou?

„U mladých lidí je příčina vzniku mozkové mrtvice většinou multifaktoriální. Často se na ní podílí genetika, zanedbaná prevence a moderní životní styl spojený s nezdravou stravou, vysokou mírou stresu, užíváním návykových látek a nízkou pohybovou aktivitou. Obecně u všech zůstává nejrizikovějším faktorem neléčená hypertenze, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi,“ shrnula rizikové faktory doktorka Dagmar Součková z neziskové pacientské organizace Cerebrum.

Z genetických predispozic může k mozkové příhodě přispět familiární hypercholesterolémie (dědičný vysoký cholesterol), trombofilie nebo mozková výduť.

Osudový moment za volantem

Dnes 45letý pan Zdeněk z Prahy prodělal mrtvici před devíti lety, kdy vedl dynamický život. Pracoval jako obchodní ředitel v prodejní firmě, hodně cestoval a naplno se věnoval kariéře. „Byl jsem zdravý chlap, příležitostný sportovec a nekouřil jsem. Hodně jsem pracoval, práci si užíval a hýřil energií,“ vzpomíná v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Cévní mozková příhoda, která ho postihla v pouhých 36 letech, přišla nečekaně. Nepociťoval žádné zdravotní problémy, které by možný příchod tohoto vážného stavu naznačovaly.

„Jel jsem ze služební cesty z Ostravy, když jsem najednou zničehonic přestal cítit nohy. Bylo to, jako bych je vůbec neměl,“ líčil Zdeněk okamžik, ve kterém se jeho život zásadně změnil. Přes prvotní šok dokázal bezpečně zastavit na kraji cesty a požádat kolemjdoucí o zavolání záchranky.

„Neměl jsem tušení, co se děje, ale věděl jsem, že musím rychle k doktorovi,“ doplnil. Po převozu do místní nemocnice ho lékaři zpočátku léčili na dehydrataci, do několika hodin však Zdeněk upadl do kómatu. Skutečnou diagnózu – cévní mozkovou příhodu – odhalilo až následné vyšetření CT.

Žádné varovné signály, které mohou naznačovat příchod cévní mozkové příhody nebo riziko jejího vzniku – jako je vysoký krevní tlak – Zdeněk nezaznamenal. Netrápily ho ani zásadní zdravotní potíže.

Příznaky? „Buď rychlý“

Symptomy mrtvice mohou být pro řadu lidí zanedbatelné či nepodstatné, pomoci proto může mnemotechnická pomůcka: B.E.F.A.S.T., tedy v překladu „buď rychlý“. Na tu upozorňuje například Americká asociace pro cévní mozkovou příhodu.

• B – balance, tedy rovnováha – Ztrácí dotyčný rovnováhu, pociťuje závratě nebo se mu točí hlava? Chodí jinak?
• E – eyes, tedy oči – Vidí dotyčný v pořádku na obě oči? Zeptejte se ho, zda nepociťuje ztrátu zraku nebo zda vidí rozmazaně či dvojitě.
• F – face, tedy obličej – Vypadá jedna strana obličeje nerovně nebo jakoby poklesle? Zeptejte se dotyčného, zda má pocit necitlivosti v obličeji. Řekněte mu, aby se usmál a zkontrolujte, zda je jeho úsměv rovnoměrný.
• A – arms, tedy paže – Je jedna z jeho paží necitlivá? Požádejte ho, aby zvedl obě ruce a zkontrolujte, zda jedna ruka nesjíždí dolů.
• S – speech, tedy řeč – Je dotyčného řeči špatně rozumět? Je zmatený? Má potíže s tím, aby vám rozuměl?
• T – time, tedy čas – Je čas zavolat záchrannou službu. Pokud někdo vykazuje některý z výše uvedených příznaků, okamžitě volejte 155. Zaznamenejte si čas, kdy se u dotyčného objevily první příznaky, a sdělte tuto informaci záchranářům.

„Cévní mozková příhoda může přijít nečekaně i u lidí, kteří nemají žádné zdravotní potíže, cítí se zdravě a v dobré kondici. Bez výjimky nikdo si nemůže myslet, že se ho tento stav vůbec netýká. Potkat se s ní může každý z nás,“ podotkla Součková.

Sedm měsíců v kómatu

Na přesnou příčinu Zdeňkovy mozkové příhody se ani po sérii vyšetření nepřišlo. Nevěděl ani o nikom v rodině, od koho by k tomuto vážnému stavu mohl zdědit genetický předpoklad. Uvědomuje si ale, že některé věci mohl dělat jinak, a to převážně v oblasti prevence.

„Můj životní styl byl dost hektický, málo jsem pil vodu, nadužíval kávu a energetické nápoje. Uvědomuji si, že tyto faktory mohly k tragédii přispět. Za hlavní chybu však považuji zanedbávanou prevenci. Byl jsem přesvědčený, že jsem na ni příliš mladý,“ podotkl.

V kómatu strávil Zdeněk celých sedm měsíců a hned po probuzení musel čelit velmi náročnému sdělení. „Lékaři mi jako následek prodělání mozkové mrtvice diagnostikovali kvadruparézu, tedy ochrnutí všech čtyř končetin. Ztratil jsem partnerku a nemohl se hýbat. To je pro mladého 36letého muže obrovská výzva,“ vzpomínal.

Na život ale nezanevřel. Několik let strávil návštěvami rehabilitačních ústavů a intenzivně cvičil.

Přestože plné zotavení již nebylo možné, Zdeněk se postupně naučil zvládat některé činnosti a pro udržení co největší pohyblivosti pravidelně rehabilituje dodnes. Díky pacientské organizaci Cerebrum, která podporuje pacienty po získaném poškození mozku, tedy i pacienty po cévní mozkové příhodě, získal nové sociální kontakty, ale i možnost znovuzapojení do běžného života.

Riziko lze snížit správnými návyky

Prevenci dnes Zdeněk věnuje mnohem větší pozornost než dříve. Kromě cvičení pravidelně navštěvuje lékaře a snaží se zůstat aktivní. Své poslání našel v dobrovolnické práci v kostele, kde se stará o e-mailovou databázi a pomáhá s organizací akcí.

„Chtěl bych všem vzkázat, aby prevenci opravdu nezanedbávali – choďte na vyšetření, sportujte a pijte vodu, ať jste mladí nebo staří. Zdraví je to nejcennější, co máme, a jakmile o něj přijdeme, už není cesty zpět,“ dodal.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Malá Silvie trpí nevyléčitelnou nemocí, sama si ani nenalije čaj. Úřady jí snížily příspěvek

Velkou část rizikových faktorů vedoucích ke vzniku nebezpečné cévní mozkové příhody lze ovlivnit správnými návyky. „Základem je zdravý životní styl, tedy nekouřit, dbát na výživu s cílem udržení normálního BMI a pravidelně se hýbat. Stačí třikrát týdně chůze či jiná aerobní aktivita, při které se člověk zadýchá,“ doporučila Součková.

Zcela zásadní je pak nezanedbávat preventivní prohlídky, jejichž součástí je prověření rodinné anamnézy a kontrola krevního tlaku, hodnot cukru a cholesterolu v krvi. U rizikových pacientů je vhodné screeningově vyšetřit přívodné mozkové tepny ultrazvukem.

Máte obavy? Zhodnoťte rizika

Jste-li si vědomi toho, že prevenci a návštěvy lékaře zanedbáváte, riziko vzniku cévní mozkové příhody si můžete rychle a jednoduše prověřit v následující tabulce. V jednotlivých sloupcích zaškrtněte odpovídající parametry a následně v každém z nich sečtěte počet zaškrtnutých polí.

Pakliže dojdete k výsledku „Obezřetnost“ či „Vysoké riziko“, konzultujte svůj zdravotní stav neprodleně se svým lékařem, který provede potřebná navazující vyšetření.

Hrozbu prověří test krve

Podezření na možný rozvoj kardiovaskulárních potíží, tedy cévní mozkové příhody ale i srdečního infarktu, pomáhá lékařům potvrdit či vyvrátit takzvaný PLAC test. Ten měří hladinu enzymu Lp-PLA2, která se v krvi dramaticky zvyšuje v případě zánětu v cévách, jenž poukazuje na možný vznik kardiovaskulárních nemocí.

„Toto laboratorní vyšetření je významným ukazatelem pro stanovení rizika cévní mozkové příhody, infarktu myokardu a dalších nemocí spojených s aterosklerózou. Test identifikuje skryté kardiovaskulární hrozby, které nejsou odhalitelné vyšetřením jednotlivých rizikových faktorů jako například celkového cholesterolu, vysokého krevního tlaku a dalších,“ podotkl doktor Marek Antoš z laboratoře SYNLAB.

PLAC test je hrazen ze zdravotního pojištění a pacient jej může absolvovat až dvakrát za rok.

Preventivní vyšetření krve můžete případně podstoupit i mimo ordinaci lékaře, a to například v odběrových pracovištích SYNLAB. Výsledky je však vhodné s lékařem konzultovat.

Čas rozhoduje

Pokud již k cévní mozkové příhodě dojde, rozhoduje čas. Úmrtnost na tento závažný stav klesla za posledních 19 let, díky funkčnímu systému akutní péče, o 72 procent. Nadále ale mrtvice zůstává jednou z hlavních příčin invalidity u nás. Postižený ji totiž často nepozná, nebo příznakům nevěnuje dostatečnou pozornost, a do nemocnice se tak dostává pozdě.

„V případě, že na sobě pozorujete příznaky, jako je náhlé ochabnutí tváře, slabost, znecitlivění jedné paže nebo porucha řeči, nečekejte a neprodleně volejte záchrannou službu. Čím více času stráví takový pacient bez potřebné péče, tím vyšší je pravděpodobnost trvalých následků – často invalidity,“ dodala Součková.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž z Karlovarska porazil rakovinu, teď bojuje s úřady. Odmítají poskytnout finanční pomoc