reklama

Münich: Otevírat školy je riskantní, pokud nebude dostatek testů a trasovacích kapacit

Ekonom Daniel Münich z CERGE institutu, který se zabývá výzkumem v oblasti ekonomie vzdělávání a trhu práce, tvrdí, že otevírat školy je extrémně riskantní, pokud nebude dostatek testů a trasovacích kapacit. Ze zahraničních studií soudí, že pro žáky a studenty bude mít uzavření škol celoživotní dopad. Ztrátu budoucích výdělků studentů za jaro vyčíslil na 100 až 200 miliard korun. V pořadu Interview televize CNN Prima NEWS také uvedl, že je potřeba co nejrychleji stáhnout počty nakažených na úroveň, kdy si Česko bude moct dovolit řízeně a pod kontrolou školy otevřít.

reklama

„Podmínky pro otevření škol musejí být takové, kdy budeme schopni dostatečně testovat a trasovat nejen případy, kdy děti cítí, že jsou nemocné, ale i případy, kde je podezření, že by mohly být nemocné. To znamená, když bude dostatek testů a trasovacích kapacit. Pokud toto nebude, otevírat školy je extrémně riskantní,“ uvedl Daniel Münich.

Těžko se ale podle něj odhaduje, kdy se tak stane. „Čísla, která máme, výrazným způsobem podhodnocují situaci počtu nakažených. V nakaženosti jsme asi výrazně dál, než si myslíme, a proto stáhnout počty nově nakažených bude mnohem obtížnější a bude to trvat mnohem déle, než když to šlo nahoru,“ upozornil Münich.

Využití antigenních testů

Dodal, že zlom, který nastal na státní svátek 28. října minulou středu, je trochu podivný. „Je to zlom, který příroda moc nezná. Čekal bych nějakou oválnou křivku, takže bychom se měli pořádně podívat, co to znamená. Jestli to není spojené s testováním, trasováním a vykazováním,“ zdůraznil Münich.

Ve školách by se podle něj měly v budoucnu intenzivněji využívat antigenní testy. „Jsou rychlejší a levnější. Sice nejsou tak spolehlivé, ale k účelu zabránit ohniskům poslouží velice dobře,“ upřesnil s tím, že u dětí a mládeže se nemoc šíří často bezpříznakově a děti ji roznesou doma nebo po kamarádech. „Když nejsou ve škole, zkrátka to roznesou jinde,“ podotkl Münich.

Výsledkem bude nižší vzdělanost

Školy jsou letos zavřené už podruhé. Podle ekonoma Münicha bude dopadem nižší vzdělanost. „A to nejen ta standardní, co žáci a studenti umějí, znají, dovedou, ale i socializační dovednosti. Škola je socializační zařízení, kde se lidé učí žít ve společnosti, a pokud sedí doma u počítače a v lepším případě mají za zády rodiče, kteří jim pomáhají, tak přicházejí o strašně důležitou věc. Ta se bude u mnoha dětí velice špatně dohánět,“ varoval Münich.

Také doplnil, že zahraniční studie z různých stávek nebo výluk v důsledku počasí ukazují, že podobné události mají dopad na celý život člověka.

Lidé mají pocit, že se nic neděje

Největší problém uzavření škol s ohledem na nedostatečnou kvalitu vzdělávání nezanedbatelné části dětí není podle Münicha v současné době vidět. „Největší škody jsou dlouhodobého charakteru. Děti chodí na základní školu devět let a teď přijdou o jeden rok. U třetiny dětí to funguje dobře, protože mají rodiče, jsou zajištěné, ale ten zbytek s tím má velké problémy,“ podotkl.

Většina lidí má podle něj pocit, že se nic neděje. „Ale pokud by se nic nedělo, děti nemusejí chodit do škol nebo můžeme snížit školní docházku z devíti let na osm. Škola má pozitivní přínosy, o které děti přicházejí,“ doplnil.

Ztráta 100–200 miliard

Münich zároveň vypočítal, jaké bude mít uzavření škol ekonomické dopady. „Pokud by se skutečně nikdo nic na jaře nenaučil, což není náš případ, tak by ztráta budoucích výdělků všech studentů a žáků, činila 400 až 500 miliard korun, když to nasčítáme přes počty studentů a žáků a jejich čtyřicetiletou pracovní kariéru,“ vypočítal Münich v pořadu Interview.

Ale studenti a žáci se něco naučí, získají i nové digitální zkušenosti, které budou v budoucnu užitečné. Takže reálný dopad by ekonom tipoval na 100–⁠200 miliard za jaro. „A teď se k tomu přidává dalších 100–200 miliard za podzim,“ upozornil.

Jak dopady mírnit?

Výpočet probíhá tak, že každý rok navíc strávený ve škole člověku v budoucím životě zvýší příjmy o 7–⁠8 procent v průměru. „Druhý klíčový parametr je, jakým způsobem se sníží kvalita a dopady vzdělávání. Ale skutečné dopady se dozvíme za rok za dva, až budeme mít v ruce reálná data,“ dodal ekonom.

Klíčem k řešení této situace je podle Münicha co nejrychleji stáhnout počty nakažených na úroveň, ať se mohou znovu nastartovat a využívat testovací a trasovací kapacity, dohledávat všechny případy a držet šíření nákazy na úrovni, kdy si Česko bude moci dovolit řízeně a pod kontrolou otevřít školy.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Danielem Münichem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Tagy:

Hlavní zprávy

Fialovu vládu možná nebudu moci brát vážně, rozčílil se Kalousek kvůli schůzkám se Zemanem
Politika

Fialovu vládu možná nebudu moci brát vážně, rozčílil se Kalousek kvůli schůzkám se Zemanem

Proč všichni tak poslouchají prezidenta Miloše Zemana? Podivil se někdejší šéf státní kasy a možný kandidát na Hrad Miroslav Kalousek (TOP 09). Zkritizoval tím vznikající vládu Petra Fialy (ODS), protože adepti na ministry chodí na rozhovory s prezidentem. Žádná opora v ústavě ale neexistuje. I někteří právníci upozorňují, že Zeman si mohl s jmenováním vlády pospíšit, když je v Česku nouzový stav a jedna z největších krizí.

Termíny a systém prvního předvánočního MS ve fotbale 2022. Proč začíná v listopadu?

Česká reprezentace zabojuje o fotbalové mistrovství světa v Kataru v březnové baráži. Pokud by ve dvoukolovém play-off uspěla, bude se upínat k termínu 21. listopad 2022. Právě v tento den „mundial“ v exotické destinaci začíná. Termín je to pro světový šampionát dosti netradiční, ale vzhledem k vedrům v Perském zálivu je zimní varianta pro hráče komfortnější než tradiční letní.

reklama

Domácí zpravodajství

Hrůzné snímky plic neočkovaných s covidem: Lékař posílá lidem varovný vzkaz

Bez dalších závažných nemocí, 46 a 38 let, těžké plicní postižení. Další „sporťák 48 let“ na mimotělním oběhu. Lékař plzeňské letecké záchranné služby Jiří Chvojka zveřejňuje na sociálních sítích anonymní příběhy lidí, kterým zdraví zničil covid. Dá se předpokládat, že se jedná o lidi, kteří nejsou očkovaní, lékař totiž zároveň vyzývá k vakcinaci.

Spory uvnitř České lékařské komory gradují. O očkování dětí museli členové jednat ve sněhu

Spory uvnitř České lékařské komory (ČLK) nabírají na intenzitě. Menší část jejích členů chtěla v sobotu v Lékařském domě uspořádat odbornou diskusi o očkování dětí. Vedení ale konání akce zamítlo. Jako důvod uvedlo špatnou epidemickou situaci. Jednání se tak muselo uskutečnit venku ve sněhu. Organizátoři semináře, kteří si přezdívají Paralelní lékařská komora a jsou podepsaní pod Deklarací lékařů proti nátlaku na očkování, to považují za naschvál. Prezident komory Milan Kubek to odmítá.

reklama