Na školní obědy nedosáhne až 13 tisíc dětí. Kvůli drahým energiím a inflaci bude ještě hůř
Výběr redakce
Čím dál více rodin bude šetřit na školních obědech pro děti. Kvůli rostoucím cenám potravin i energií totiž jídelny přistoupily ke zdražení, v porovnání s loňskými údaji si tak rodiče připlatí až o 15 procent navíc. Ačkoliv jsou ceny za stravování školáků zastropované legislativou, již nyní na jídlo ve školních jídelnách nedosáhne až 13 tisíc žáků. Podle projektu Obědy pro děti zdaleka nepůjde o konečnou cifru.
Řada škol musela zdražit ve svých jídelnách už letos na jaře, kdy začaly růst ceny několika ingrediencí a energií. Předpokládá se, že na podzim bude situace ještě horší. Kdo nezdražil už v průběhu roku, bude pravděpodobně muset nyní. Cena obědů se podle analýzy webových stránek jídelen točí v rozmezí 30 až 40 korun za porci, což je zhruba o 10 až 15 procent více v porovnání s loňskými údaji.
Čtěte také
Průměrně strávníci zaplatí o čtyři až osm korun za porci více. Měsíčně si žáci připlatí až 200 korun. Například ZŠ a MŠ Na Beránku v Praze 12 zvedne od nového školního roku cenu oběda o tři koruny pro všechny strávníky. Jde o druhé letošní zdražení, předtím škola měnila cenu už v lednu.
Střední škola polytechnická v Jílové ulici v Brně v novém školním roce stanovila cenu obědů na 40 korun, což je o pět korun víc než minulý školní rok. „V případě, že nová cena nepokryje nákup potravin, dojde k jejímu dalšímu navýšení,“ upozornila vedoucí školní jídelny Jana Halámková.
Výslednou cenu za oběd ovlivňuje řada faktorů, nejvíce samotný věk strávníka. Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování zvýšily loni o 20 procent. Nyní strop na oběd pro děti starší 15 let činí přesně 45 korun. Maximální cena oběda pro žáky od sedmi do deseti let je 39 korun, od 11 do 14 let pak zase 41 korun. Pro děti do šesti let se limit zastavil už na 30 korunách.
Na obědy nezbydou peníze
I přes horní cenový limit daný legislativou přibývá domácností, které si školní obědy nemohou zkrátka dovolit. Podle projektu Obědy pro děti, který poskytuje pomoc se stravováním sociálně slabším rodinám, roste každý rok počet žáků, pro něž jsou školní jídelny mimo finanční možnosti.
V roce 2013 evidoval projekt okolo 370 dětí bez školních obědů, podle letošního šetření počet žáků atakoval hranici 13 tisíc. Největší poptávka po příspěvku na teplý oběd je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. A s očekáváním tuhého podzimu bude pravděpodobně ještě hůře.
„Řada rodin bude k úhradě drastických nedoplatků na zálohách vyzvána až v druhé polovině tohoto roku. Dětí, kterým jejich rodiče nebudou moci zaplatit školní obědy, proto na podzim razantně přibude,“ varovala Ivana Tykač, ředitelka a zakladatelka platformy Women 4 Women, která stojí za projektem Obědy pro děti. Podotkla, že nejde jen o jídlo, ale také o sociální integraci dětí se svými spolužáky.
Ceny školních jídel se nevymknou kontrole
Šetřit není pro jídelny snadné, protože musí splňovat požadavky pro výživu podle předpisů. Podle výkonného ředitele Asociace školních jídelen (AŠJ) Karla Jahody ovšem není důvod k obavě, že by se ceny školních jídel vymkly kontrole.
„To v žádném případě, vyhláška drží ceny v jasných mezích. Když si vezmeme například strávníka ve věku sedmi až deseti let, je u něj rozpětí 20 až 39 korun. Vedoucí jídelen tak nemohou jít ani níž, ale ani výš. Díky tomu se nemůže stát, aby se ceny obědů roztočily do nějaké cenové spirály,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.
Finanční limit na nákup potravin je rozdělený podle věkových skupin, vedoucí jídelen s tím počítají a podle toho sestavují jídelníček, který navíc musí splňovat zákonem dané nutriční normy. „Připlácí se jen u škol se sportovním zaměřením. Tam se může jít nad rámec vyhlášky,“ podotkl Jahoda.
Podle společnosti Scolarest se ve školních jídelnách stravuje téměř 77 % dětí v Česku. Nejvíce na Vysočině, kde je to přes 93 %. Nejméně dětí, zhruba 48 %, do jídelen chodí v Praze.
Čtěte také
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
