Na Ukrajinu bojovat nepojedeme. Takové rozhodnutí sdělilo svému velení dvanáct členů Ruské národní gardy, tzv. Rosgvardijy. Ta je přitom označována za elitní jednotku, která se zodpovídá přímo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Skupina vojáků tvrdí, že jejich kontrakt jim zakazuje opustit Rusko, a tudíž nemohli jít do války na Ukrajině. Za své odmítnutí byli z gardy vyhozeni.
Rebelující rosgvardějci na rozkaz, že mají odjet bojovat do války na Ukrajině, odpověděli, že to by bylo „ilegální“. Podle listu The Moscow Times to uvedl kapitán Farid Čitav, jeden ze 12 neposlušných vojáků. Ti mají spadat právě do jeho jednotky. Všichni měli podle rozkazu jet na Ukrajinu hned zkraje invaze 25. února.
Válka na Ukrajině
Čitavova skupina byla od 6. února umístěna na anektovaném Krymu, předtím působila v ruském Krasnodaru. Poté, co jim přišel rozkaz přejít ukrajinské hranice, důstojník Rosgvardijy odmítl s tím, že jejich povinnosti jim ukládají působit pouze na území Ruské federace a jelikož žádný z jeho vojáků s sebou neměl svůj pas, překročit hranice by považoval za porušení práva.
„Nikdo z nich nebyl informován o pracovní cestě na území Ukrajiny, aby se zapojili do speciální vojenské operace, ani nevěděli o úkolech či podmínkách této operace. Tím pádem s tím nesouhlasili,“ oznámil za jednotku podle The Moscow Times lidskoprávní advokát Pavel Čichov.
Vojáci byli podle listu místo na Ukrajinu posláni zpět do ruského Krasnodaru, kde čelili krátkému řízení kvůli odmítnutí poslechnout rozkaz. Následně byli propuštěni ze služby. Vojáci však mají za to, že se tak stalo neprávem, protože se řídili podmínkami ve svém kontraktu. I proto se rozhodli své propuštění řešit soudně. Podle výsledku se pak rozhodnou, zda by do Rosgvardijy znovu vstoupili.
Člen ruské námořní jednotky při cvičení u Kaliningradu (4. března) Zdroj: Profimedia.cz
Vojáci se symbolem Z na vozidle v Doněcké oblasti (1. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ruské námořní jednotky při cvičení u Kaliningradu (4. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ruští zajatci na tiskové konferenci 19. března Zdroj: Profimedia.cz
Ruští vojáci na bojovém vozidle na Krymu (27. února) Zdroj: Profimedia.cz
Ruské jednotky na cvičení v Murmanské oblasti (23. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ruské jednotky se přesouvají podél hranic s Ukrajinou (27. února) Zdroj: Profimedia.cz
Ruští zajatci na tiskové konferenci 19. března Zdroj: Profimedia.cz
Člen ruské námořní jednotky při cvičení u Kaliningradu (4. března) Zdroj: Profimedia.cz
Vojáci se symbolem Z na vozidle v Doněcké oblasti (1. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ruské námořní jednotky při cvičení u Kaliningradu (4. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ruští zajatci na tiskové konferenci 19. března Zdroj: Profimedia.cz
Ruští vojáci na bojovém vozidle na Krymu (27. února) Zdroj: Profimedia.cz
Ruské jednotky na cvičení v Murmanské oblasti (23. března) Zdroj: Profimedia.cz
Ruské jednotky se přesouvají podél hranic s Ukrajinou (27. února) Zdroj: Profimedia.cz
Ruští zajatci na tiskové konferenci 19. března Zdroj: Profimedia.cz
Garda vedená Putinový bodyguardem
Ruská národní garda, známá také jako Rosgvardija, je považována za mimořádně elitní jednotku ruských vojáků, která přitom nespadá pod velení ruské armády. Místo toho se zodpovídá přímo ruského prezidentovi, tedy Vladimiru Putinovi. Údajně je v jejích řadách až 300 tisíc vojáků.
Velitelem Rosgvardijy je Putinův bývalý osobní strážce Viktor Zolotov, který s ruským prezidentem pracoval již od 70. let u bezpečnostních složek Sovětského svazu, posléze Ruské federace. Právě on v polovině března jako první vysoce postavený Rus řekl, že ruská ofenziva „nepostupuje tak rychle, jak by si Rusové přáli“. „Ale k cíli směřujeme krok za krokem a vítězství bude naše,“ dodal tehdy Zolotov.
Na Ukrajinu každopádně jiné jednotky Rosgvardijy vyrazily. V bojích pak podle webu Meduza zahynulo šest jejích členů.
