Generální tajemník Jens Stoltenberg svolal na pátek videosummit všech lídrů zemí Severoatlantické aliance. „Rusko provedlo promyšlenou, chladnokrevnou a dlouho plánovanou invazi,“ odsoudil agresi na Ukrajině. Severoatlantická aliance v příštích dnech pošle další vojáky do východního křídla, NATO má podle něj v pohotovosti stovku letadel, dodal.
Velvyslanci se shodli, že počínání Moskvy ohrožuje bezpečnost v Evropě a NATO je jednotně připraveno bránit své členy. Zároveň bude i nadále podporovat Ukrajinu v její legitimní snaze chránit vlastní suverenitu, dodali zástupci aliančních států ve společném prohlášení.
Válka na Ukrajině
„Bohužel to, před čím jsme po měsíce varovali, se stalo. Nehledě na výzvy a úsilí najít diplomatické řešení, mír na našem kontinentu již není. Mysleli jsme, že takové válečné úsilí v takovém rozsahu je historií. Právě jsme dokončili projednávání v rámci Rady NATO a na výzvu Bulharska, České republiky, Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovenska, Rumunka a Polska, aby se na základě článku 4 Washingtonské dohody konala urgentní jednání. Je to významný moment pro evropskou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg.
Hrozba euroatlantické bezpečnosti
Podle šéfa NATO kvůli konfliktu přijde mnoho lidí o život. „Ruský útok na Ukrajinu znamená ztráty životů. Je to bezprecedentní porušení mezinárodního práva. Je to akt agrese vůči mírové a suverénní zemi. Znamená to hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost. Vyzýváme Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenské operace a zvolilo diplomatickou cestu,“ pokračoval Stoltenberg.
Hlavním úkolem NATO je ochránit své spojence. „Útok na jednoho bude považován za útok na všechny. To je naše kolektivní a bezpečnostní záruka. Dnes se Rada NATO rozhodla, že aktivuje naše obranné plány. Toto je krok k tomu, abychom během této krize ochránili naše spojence a umožní nám to také nasadit síly, včetně sil NATO, tam, kde bude zapotřebí,“ vysvětlil šéf NATO.
Loďstvo i stíhačky
„Jako reakci na masivní shromáždění vojsk Ruska jsme již posílili naši obranu na zemi, moři i ve vzduchu. Nasadili jsme více než tisíc vojáků na východním křídle a další jsou připraveni. Máme více než sto stíhaček, které jsou připraveny chránit náš vzdušný prostor. Dále také máme loďstvo na severu nebo v Severním moři. Zcela jistě můžeme uplatnit i článek číslo 5,“ prozradil Stoltenberg. Tato část smlouvy hovoří o kolektivní obraně v případě napadení.
Dále na pátek sezval virtuální zasedání lídrů NATO. „Rusko bude čelit důsledkům celého mezinárodního společenství. Jsme aliancí a budeme chránit naše hodnoty a demokracii,“ dodal na závěr Stoltenberg.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také chtějí na čtvrtečním večerním summitu schválit nové sankce, které budou mít pro Rusko masivní následky. Odsoudili ruskou agresi na Ukrajině a vyzvali k jejímu okamžitému ukončení.
„Svými nevyprovokovanými a neospravedlnitelnými vojenskými akcemi Rusko hrubě porušuje mezinárodní právo a podkopává evropskou a globální bezpečnost a stabilitu,“ uvedli lídři unijních zemí. Státy EU jsou podle nich okamžitě připraveny poskytnout humanitární pomoc lidem na Ukrajině a napadenou zemi dále podporovat politicky a finančně.
Sedmadvacítka již ve středu schválila první balík sankcí za ruské uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Komise a unijní diplomacie nyní pracují společně se Spojenými státy a dalšími spojenci na přípravě nových postihů. Podle lídrů budou mít pro Rusko a prezidenta Vladimira Putina „masivní a vážné následky“.