GLOSA: Hanba, hanba, hanba. Sparta chřadne, musí přijít změny. Tahle bída sama nepřejde
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Sparta po sérii porážek klesla na desáté místo tabulky.
Fanoušci žádají odchod trenéra Priskeho i sportovního ředitele Rosického.
Tým může po středeční dohrávce spadnout do skupiny o udržení.
Na co se v klubu stále čeká, když současný směr selhává?
Fotbalová Sparta spadla po sérii porážek na desáté místo v lize, fanoušci volají po rezignaci trenéra Briana Priskeho a sportovního ředitele Tomáše Rosického. Vyslyšet pokaždé hlas rozvášněného lidu nebývá rozumné, jenže tady už žádné jiné smysluplné řešení neexistuje. Teď už ne.
Byl jsem jako Tomáš Rosický.
Ne, nehrál jsem nikdy za Arsenal. Za českou reprezentaci. Nikdy mě neznala půlka planety, ani znát nebude. Kdybych se do míče pokusil kopnout šajtlí, jak to geniálně dělával on, zlomím si nohu.
Přesto jsem byl jako Tomáš Rosický.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Taky jsem si totiž v červnu 2025 myslel, že přivést trenéra Briana Priskeho po jeho působení v Nizozemsku zpátky do Sparty je skvělý nápad. Sveřepě jsem tenhle krok před kamarády obhajoval. Dánský stratég přece už s Letenskými vybojoval dva tituly, zná specifické české prostředí, s pevnou důvěrou klubového vedení se mu bude pracovat lépe než ve Feyenoordu, kde se proti němu údajně pletichařilo.
Čtěte také
A že jeho pověst pošramotilo, jak rok předtím ze Sparty utekl?
Jistě, ve vztahu, který se dlouho vyznačoval nevšedně vřelým citem, skutečné i domnělé zrady bolí. Nikdo se nemůže divit, že se fanoušci po Priskeho nenadálém sbohem cítili podvedeni. Po všech těch pozápasových kolečcích, emotivním plácání po písmenu S v logu, po rozhovorových příměrech o trenérském otci a hráčských synech – souhlasím, byl to trýznivý rozchod.
Jenže já argumentoval uvážlivostí: Dospělí lidé by se přes jizvy minulosti měli umět přenést, takové věci se dějí i v lepších rodinách. Ruku na srdce – pokud byste dostali ve svém oboru stejně lákavou nabídku, vážně byste ji na rozdíl od Priskeho odmítli? Nevěřím. I kdyby jeho návrat měl být jen sňatkem z rozumu, tak ať – pořád je to nejlepší z možných řešení.
Čtěte také
No ano, byl jsem jako Tomáš Rosický.
Byl.
Už nejsem.
Cesta s Priskem se už okoukala
Zatímco já svůj chybný úsudek zpětně uznávám, TR 10 podle všeho ne. Žije v paralelní realitě, kde je ze všeho nejvíc bez ohledu na výsledky potřeba klid na práci, kde se z kvant analytických dat vždycky dá najít údaj, podle něhož je všechno vlastně v pohodě. Kde se možné problémy řeší pořízením dalšího specialisty se světácky znějícím zaměřením (příště snad experta na Shakespearův pětistopý jamb, snad na jódlování, co já vím...).
Dál bude trvat na něčem, co nefunguje. Co se přežilo, okoukalo, vyčpělo. Co vede Spartu do zkázy.
Čtěte také
Ne že není v ligové tabulce první. Není ani druhá. Třetí. Pátá. Osmá.
Je desátá!
Pokud Baník Ostrava ve středeční dohrávce proti Jablonci získá alespoň bod, slavný klub spadne dokonce do skupiny o udržení v nejvyšší soutěži.
To není jen průšvih. To je hanba.
Hanba. Hanba. Hanba.
Samozřejmě nejen Priskeho. Hlavně právě Rosického a majitele Daniela Křetínského, muže tisíce a jednoho zájmu.
Čtěte také
Konec sebevědomí, konec údernosti
Začněme přesto u trenéra. Při prvním angažmá se mu dařily nečekané tahy, střídání, byl za lišáka. Sparta připomínala nadšeně bojující jednotku, která si oproti předchozím letům vštípila sebevědomí a dravý presink, působila semknutě, úderně. Vyhrávala i utkání, ve kterých se jí herně nedařilo. Šlapalo jí to samozřejmě i díky kapitánu Krejčímu, výjimečnému lídrovi, který si tím vysloužil štaci v zahraničí.
Jak je to se Spartou teď? Sebevědomí, údernost a semknutost jsou fuč. Opěvovaná posila Brunes bezmocně rozhazuje rukama, protože soupeřovy obránce napadá sám. Ve své výsostné disciplíně – střílení gólů – fatálně selhává. Priske lepí sestavu hrozně nevyzpytatelně – dlouho ve středu pole sází na Irvinga, na derby pošle do hry zničehonic Enemeho. Zvláštně zachází s talentovaným Sochůrkem. Opakovaně nasazuje Suchomela nebo brankáře Surovčíka, byť ničím nevyčnívají. Jakmile je Sparta proti Hradci Králové v zoufalé situaci, má ji v závěru spasit strašidelně se trápící útočník Vojta.
Čtěte také
Něco pozná i laik: hra zcela překopaného mužstva se pod Priskem z trpělivé proměnila ve zdlooooouhavouuuuuuuu, poooooomalouuuu, nikam nevedoucí nudu. Každý ji přečte. Neexistuje k ní plán B. Priskeho rázem dokáže trenérsky přelstít nejen slávista Trpišovský, ale i Hradečák Horejš.
Sparta sice většinu dosavadních soupeřů dostala na podstatnou dobu pod tlak, navykla si mít výrazně vyšší držení míče, její převaha však bývá šíleně platonická. Jednotliví fotbalisté sice mohou vyčnívat individuálními kvalitami, nad míčem ale v lepším případě poskakují jako operetní tanečníci; sem tam předvedou krásnou kličku, nasadí protivníkovi efektní „jesle“, s fotbalovou mazurkou se ale záhy ocitnou někde daleko od soupeřovy branky. Protivníkovi stačí nejančit, pohlídat si režiséra hry Karabce, přitvrdit na křídla Mercada s Alcócerem a počkat si na svou chvíli.
Přijde. Jistěže přijde.
Pak už jen stačí využít přetrvávající sparťanské nedůslednosti v obraně. A je to.
Čtěte také
To všechno jde za Priskem, protože se stejná situace opakuje znovu. A znovu. A znovu.
Rozmetané týmové jádro
Obrovský problém je samozřejmě především ono překopání mužstva. TR 10 během pár měsíců naprosto rozmetal týmové jádro. Odešli Haraslín, Kairinen, Sörensen, Vindahl… Že za tím byl u každého z nich jiný příběh? To je svým způsobem jedno, sportovní ředitel na podobné situace prostě musí být připraven. Rosický místo toho pořádá hráčské rošády i dlouho poté, co sezona začala, co už tým vypadl z předkola Ligy mistrů, co nakupil řadu ligových porážek.
Čtěte také
Za sledem neúspěšných výsledků je tak i nesehranost nově poskládaného výběru. Konkrétněji i to, že Rosický s Priskem nejdřív na předsezonní tiskovce dávají najevo, jak je stávající kádr dostatečně kvalitní, načež se na poslední chvíli před zápasem se Slavií hledá po Evropě pravý obránce, stoper, bůhvíkdo ještě…
„Tohle není playstation, nejsme v pozici, abychom mohli kvalitní hráče dostat na Letnou ještě před začátkem letní přípravy, musí se to holt dělat takhle,“ tvrdí Rosický fanouškům už několik let.
Fajn. Tak takhle se to dělá.
Takhle se padá na desáté místo v lize…
Čtěte také
Ono je teď samozřejmě strašně lehké do Sparty kopat. Chřadne, hrozně chřadne. Rosický pro ni bezesporu dělá, co je v jeho silách; a to i po nedávných vážných zdravotních potížích. Jenže rozdíl oproti srovnatelně movité Slavii je prostě propastný. Z týmu je na hřišti znát bezradnost, nedostatek víry ve vlastní schopnosti, dokonce určitá laxnost. Alarmující je, že někdy už poněkud bezradně působí i sám kouč Priske. A že se fanoušci prohře s Hradcem Králové vlastně už ani nediví, protože byla svým způsobem zákonitá.
Na co se tedy ještě čeká?
Na nějaký zázračný obrat?
Že se vyhraje v domácím poháru nad druholigovou Viktorií Žižkov a všechno bude zase v pořádku? Že se nově seskládaný tým za pár kol přece jen sehraje, a třeba se i nakonec povede uhrát nějaké to čtvrté místo v lize?
To je přece na Spartu strašně málo.
Čtěte také
Radikální změny nejsou všespásné, tady je ale nutné podívat se pravdě do očí.
Tímhle směrem už cesta dál nevede.
Možná by to nově šlo s mladoboleslavským koučem Alešem Majerem, možná s Vítězslavem Lavičkou, kultivovaným sparťanem schopným (přinejmenším dočasně) uklidnit zjitřenou situaci. Možná s nějakým dalším cizincem, je-li v silách klubového scoutingu někoho takového najít.
S Priskem? Je mi líto, ale téhle variantě již nevěřím.
Byť rozhodně nejde jen o něj, jinak sympatického chlapa s úctyhodným sparťanským odkazem, jehož trenérské kouzlo prostě jaksi vyprchalo.
Nejsem sportovní ředitel Sparty, proto si za svůj někdejší mylný úsudek nanejvýš od kamarádů vyslechnu, jaký jsem byl trouba. Kdybych ale sportovním ředitelem Sparty byl, po pádu na 10. místo v lize bych dal výpověď sám; a zdaleka nejen kvůli sázce na Priskeho. Jen si nejsem jistý, zda by si té rezignace můj šéf, toho času dumající nad posílením West Hamu, vůbec všiml…
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Psycholožka, vyjednavač i lovec pašeráků. Kdo jsou další účastníci Zrádců?
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS. V médiích začal pracovat v roce 2000. Postupně prošel redakcemi Nedělních novin, Večerníku Praha, Zemských novin, MF Dnes a Deníku Sport. (Lukas.Hron@iprima.cz)
