Partie PLUS, Radko Kubičko, Miroslav Singer, Petr Zahradník - 23.10. v 13:00
Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek plynu škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách korun. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Podle něj je vyloučené jednat s ruským Gazpromem o dodávkách na příští rok, jediným možným krokem je naopak mezinárodní arbitráž.
„V momentu, kdy někdo neplní kontrakt, který máte, je těžké se bavit o něčem jiném než náhradě škody,“ řekl Beneš na dotaz, zda ČEZ s ruským Gazpromem jedná o dodávkách na příští rok. Výpadky v dodávkách podle něj ČEZ jasně poškodily. „Je to ve vyšších stovkách milionů až v prvních miliardách korun, logicky to budeme vymáhat,“ řekl. Otázkou podle něj je, co se povede vymoct.
Hádka ve studiu: Kafemlejnek, kvůli vám se lidé bojí žádat o příspěvky, tepal Bartoš Okamuru
Kvůli vám se lidé bojí žádat o příspěvky, pustil se v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš do předsedy SPD Tomia Okamury. Následně jej označil za „kafemlejnek“. Okamura se bránil.
Ekonom a bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer v nedělní Partii uvedl, že spor z globálního hlediska není nijak významný. „Spor o jednotky miliard mezi ČEZem a Gazpromem je z hlediska něčeho významnějšího naprosto nezajímavý. Ty částky skoro ani neovlivní akcie společnosti ČEZ, natož něco dalšího. Miliarda je tak malé číslo v tomto ohledu, že se tím nemá cenu zabývat,“ řekl.
Česko od září získává plyn například z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajatý prostor pro tři miliardy metrů krychlových plynu. Spotřeba plynu v ČR loni přesáhla devět miliard metrů krychlových. „V Nizozemsku jednáme o navýšení. Jsou to jednotky miliard kubíků,“ řekl dále Beneš. Potenciál je podle něho i ve vznikajících terminálech v Německu a Polsku dohromady s kapacitou přes 50 miliard krychlových metrů.
Ruská energetická válka proti Evropě začala loni zhruba rok před letošní únorovou invazí na Ukrajinu, uvedl Beneš. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. „Byl to plíživý tah ze strany Ruska,“ podotkl. Přímé následky ruské geopolitiky podle něj zapříčinily až devět desetin z nárůstu cen. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zmínila jako další důvody také bezvětrné počasí v Německu loni v létě či odstavené elektrárny ve Francii.
Nyní očekává spíš zklidnění, na trzích jsou podle něj patrná všechna politická opatření. „Trhy jsou velmi senzitivní,“ uvedl. Výrazné zklidnění podle něj znamená i výsledek jednání EU z tohoto týdne, při které lídři EU podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení.
Výrazné zklidnění podle Beneše závisí na tom, kdy se uklidní situace na Ukrajině. „Druhým faktorem je to, kdy bude evropská energetika nezávislá na Rusku,“ uvedl. Ceny energií jsou podle něj důsledkem energetické války a nelze si myslet, že se zásadně změní v řádu týdnů, očekává spíš postupné kroky ohledně snižování cen v nejbližších letech.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by stát měl kvůli pomoci lidem s vysokými cenami energií kombinovat cenové stropy s opatřeními zaměřenými na ohrožené rodiny. Paragrafy, které by měly zavést tzv. statut zranitelného zákazníka, jsou podle něj nyní v meziresortních debatách. „Je to instrument, který dokáže vyhledávat zranitelné skupiny zákazníků a těm adresně pomoci,“ uvedl. Zmínil vdovy a vdovce či samoživitele.
