Nejen covid. Vláda má další dvě priority, které potřebuje urychleně řešit

O výzvách pro novou vládu hovořil v pátek při jmenování prezident Miloš Zeman. „Před vámi je příležitost vyrovnat se s covidem, vyrovnat se s energetickou krizí a vyrovnat se s rozpočtem a obecně hospodařením státu,“ prohlásil prezident.

Premiér Petr Fiala následně po prvním jednání potvrdil, že právě tyto problémy chce jeho kabinet řešit nejdříve. „Ministr financí Zbyněk Stanjura vypracuje harmonogram projednávání rozpočtu. Ustavili jsme skupinu ministrů, která se ihned začne věnovat cenám energií,“ řekl Fiala.

Covidová krize

Koronavirová krize není za námi. I když čísla nově nakažených pomalu klesají, přes to se pohybují kolem 10 tisíc denně. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už avizoval několik změn, které se chystá udělat.

Nový ministr se staví proti povinnému očkování, a tak zřejmě změní vyhlášku o povinném očkování pro lidi starší 60 let. Znovu by mělo být možné také používat PCR testy. Vláda chce rovněž navýšit kapacitu testovacích míst.

Mluví i o tom, že by jako průkaz bezinfekčnosti mohlo stačit uznávání protilátek. Podle Válka je však klíčové, aby do jara příštího roku měli všichni očkovaní třetí posilující dávku.

Prvním z kroků, který už vláda udělala, bylo rozhodnutí neprodlužovat nouzový stav. Znamená to, že se od 26. prosince zruší opatření vyhlášená na základě krizového zákona. Hospody a restaurace už například nebudou muset zavírat v deset hodin večer.

Válek chce apelovat na osobní zodpovědnosti každého občana. „Prosím všechny, neorganizujte večírky, neplánujte Silvestr. Nejde o vás, jde o nás všechny, o naše děti, seniory a zdravotníky. Za jeden váš večírek může být zhroucená nemocnice. Proč chcete, aby vám vláda něco nařídila? Neumíte se chovat zodpovědně?“ prohlásil Válek na páteční tiskové konferenci.

Rostoucí ceny energií

Ceny energií stále letí nahoru. Některým rodinám se platby za energie prodraží o tisíce. „V řádu dnů se musíme zabývat důsledky, které s sebou přináší rostoucí ceny energií,“ uvedl v pátek premiér Fiala, když uváděl do úřadu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

„Největší výzvou je situace v oblasti energetické krize. V příštím týdnu se tomu chceme věnovat a na jednání vlády 29. prosince přinést konkrétní kroky, které pomohou lidem. Na jednání vlády jsme se dohodli, že uděláme malý operativní tým, abychom dokázali hledat řešení, jak rychle pomoci. Ale musíme řešit i příčiny,“ řekl Jurečka.

V týmu jsou kromě Jurečky ministři průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) řešila energetickou krizi dočasným odpuštění DPH na energie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhovala nulovou DPH i od nového roku. Pětikoalice ale návrh ve Sněmovně zablokovala.

Kritizovala fakt, že odpuštění DPH je plošné a představuje velký zásah do rozpočtu. Podle nové vlády je potřeba pomáhat cíleně rodinám, které mají kvůli cenám energií finanční problémy. Jak konkrétně, ale Jurečka neřekl.

Nový rozpočet

Když byli lídři současné vlády ještě v opozici, často a hlasitě kritizovali Babišovu vládu za vysoké schodky rozpočtů. I z toho důvodu nepodpořili poslední rozpočet, který předložila exministryně Alena Schillerová (ANO) s deficitem 377 miliard korun. Nastupující vláda chce šetřit a deficit snížit pod 300 miliard korun.

Česká republika tak bude během prvních měsíců v novém roce hospodařit s rozpočtovým provizoriem, teprve potřetí v historii. To znamená, že hospodaření státu se řídí podle posledního schváleného rozpočtu.

Premiér Fiala řekl, že se s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou domluvili, že šéf státní kasy vypracuje harmonogram projednávání rozpočtu a pravidla pro fungování státu v rozpočtovém provizoriu. Stanjura už dříve řekl, že s provizoriem počítá do března. Vláda podle něj představí nový rozpočet na přelomu ledna a února.

Jak konkrétně chce nová vláda ušetřit 80 miliard, není zatím jasné. Hovořilo se například o snížení provozních výdajů státu nebo tom, že by se mohly změnit slevy na jízdném pro seniory a studenty, které jsou nyní ve výši 75 procent.

„Stát musí ušetřit na svém provozu, musíme snížit počet agend a tím i počet úředníků,“ řekl už dříve Stanjura. To ovšem zřejmě nebude stačit, jak poznamenala Národní rozpočtová rada. V poslední zprávě uvedla, že ke konsolidaci veřejných financí nebude stačit šetření, ale bude nutné navýšit příjmy, tedy daně. ODS ale před volbami slibovala, že daně zvyšovat nebude.