Co na to vaše peněženka, Štěpán Křeček, Helena Horská, Jiří Gavor - 23.2. v 18:00
Západ přemýšlí nad uvalením zřejmě nejtvrdší sankce, kterou má proti Rusku k dispozici. Vyřazení země z mezinárodní bankovní sítě by mohlo vyústit až ve státní bankrot. Jak přesně funguje platební systém SWIFT a proč by paralyzoval ruskou ekonomiku?
Systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je zjednodušeně síť mezi bankami, jejímž úkolem je zajistit a zjednodušit mezinárodní platební styk. Země, která k tomuto systému není připojena, má de facto znemožněno převádět peníze do zahraničí nebo je ze zahraničí přijímat. Jde o velmi důležitý nástroj, který je nedílnou součástí mezinárodního obchodu. V něm totiž nejde jen o vývoz a dovoz zboží, ale – a možná zejména – i o platby za něj.
O vyčlenění Ruska z tohoto bankovního systému se hovořilo jako o krajním řešení, jak Vladimira Putina potrestat za vojenskou agresi vůči Ukrajině. Prezident Miloš Zeman ale ve svém projevu uvedl, že je zapotřebí „izolovat šílence“.
„Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány. Mám tím na mysli především sankci v oblasti takvaného SWIFT, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ řekl ve čtvrtečním mimořádném projevu.
V praxi by to znamenalo odříznutí Ruska od finančního světa, což by mělo fatální důsledky jak pro ruský zahraniční obchod, tak pro přístup Ruska na zahraničí kapitálové trhy. Nebylo by vlastně možné, aby zahraniční investoři obchodovali na ruské akciové burze a ani by neměli možnost například kupovat ruské dluhopisy.
Ekonom Štěpán Křeček uznal, že ze všech dostupných sankcí je odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému tou nejdrastičtější. „Rusko by se tím dostalo na pokraj bankrotu. V podstatě by nebylo schopné financovat svůj dluh. Nikdo by nemohl kupovat dluhopisy, které by se Rusko snažilo vydávat,“ vysvětlil v pořadu Co na to vaše peněženka. V rukou zahraničních věřitelů se dnes nachází kolem 22 procent ruských vládních dluhopisů.
Izolace od mezinárodního obchodu
Bez SWIFT by Rusko v zahraničí nemohlo ani obchodovat se svými komoditami. Kdyby například vyvezlo ropu nebo zemní plyn, nebyla by možnost, jak mu je zaplatit. „Když jsme v minulosti uvalovali (mírnější) sankce na Rusko, vedlo to téměř ke krachu některých ruských bank a výrazně se tam zvýšila inflace. Ruská ekonomika na to může opravdu doplatit,“ pokračoval Křeček. Doplnil, že by takový krok nicméně ovlivnil také zbytek evropského trhu.
Systém, respektive společnost, SWIFT vznikl v roce 1973, kdy se do něj zapojilo 239 bank z 15 zemí, jeho centrálou je městečko La Hulpe nedaleko belgické metropole Brusel. V současné době se jej účastní přes 11 tisíc institucí po celém světě. Zapojeno je do něho více než 200 zemí světa.
Od SWIFTu byl odpojen i Írán
První zemí světa vyloučenou ze systému SWIFT se stal v březnu 2012 Írán. Íránské banky byly tehdy odpojeny v rámci zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Teheránu za jeho sporný jaderný program. Země kvůli tomu ztratila polovinu příjmů z vývozu ropy a zhruba 30 procent zahraničního obchodu. Íránské banky byly znovu připojeny na globální transakční síť v únoru 2016.
V roce 2014 SWIFT odmítl požadavky palestinských představitelů, aby odebral izraelským bankám přístup do své sítě.
- Ve stejném roce neúspěšně navrhovala Británie vyloučení Ruska ze systému v souvislosti se sankcemi, které byly na Moskvu uvaleny kvůli ruské anexi poloostrova Krym. O odpojení Ruska od systému SWIFT se spekulovalo i při zavádění sankcí, které vyvolala otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii v roce 2018.
