Mnoho ultrazpracovaných potravin se vyrábí ze sójových bobů a jiných rostlinných olejů, které obsahují vyšší množství omega-6 mastných kyselin. Zdroj: Getty Images
Nerovnováha mezi omega-6 a omega-3 mastnými kyselinami v naší stravě může ovlivnit schopnost těla bojovat proti rakovinným buňkám, zejména v oblasti tlustého střeva. Vyplývá to z nové studie, o níž informoval web CNN. Vysoký obsah omega-6 v ultrazpracovaných potravinách totiž může podpořit chronický zánět, což vytváří prostředí příznivé pro vznik rakoviny. Nedostatek omega-3 mastných kyselin, které mají protizánětlivé účinky, tento proces zhoršuje.
Některé potraviny mohou ovlivnit schopnost těla bojovat s rakovinnými buňkami v tlustém střevě. Příčinou může být vysoký obsah omega-6 mastných kyselin v ultrazpracovaných potravinách, které mohou omezit protizánětlivé a protinádorové účinky omega-3 mastných kyselin.
K TÉMATU: Pozor na čtyři příznaky rakoviny tlustého střeva. Žena je ignorovala, teď varuje ostatní
„V trávicím traktu dochází každý den k mutacím, které jsou za normálních okolností imunitním systémem okamžitě potlačeny pomocí molekul nebo mediátorů z omega-3,“ uvedl Timothy Yeatman, hlavní spoluautor studie publikované v úterý v Gut, časopise Britské gastroenterologické společnosti. O studii informovala CNN.
„Pokud je však tělo vystaveno dlouholetému chronickému zánětlivému prostředí, které vzniká v důsledku nerovnováhy omega-6, které se běžně vyskytují v ultrazpracovaných a nezdravých potravinách, domnívám se, že je pro mutaci snazší se uchytit a pro tělo je těžší s ní bojovat,“ řekl Yeatman, chirurgický onkolog a profesor na University of South Florida a Tampa General Hospital Cancer Institute.
Západní strava obsahuje vysoký podíl zpracovaných potravin, cukrů, nasycených tuků a málo vlákniny. Podle odborníků je často bohatá na omega-6 mastné kyseliny, což je způsobeno široce dostupnými oleji ze semen. Ty se často používají ke smažení ve fast foodech a k výrobě ultrazpracovaných potravin, které dnes tvoří asi 70 % potravin v USA.
Kyselina linolová, omega-6 mastná kyselina, která se vyskytuje v kukuřičném, arašídovém, sójovém, světlicovém a slunečnicovém oleji, je nejčastější omega-6 v západních potravinách. Mnoho lidí má v těle výraznou nerovnováhu mezi omega-6 a omega-3. Studie z listopadu 2015 odhalila, že hladina kyseliny linolové se v tukové tkáni Američanů za poslední půlstoletí zvýšila o 136 %.
„Tvrdit, že příčinou jsou omega-6 z ultrazpracovaných potravin, je skok. Američané mají málo omega-3, protože nemají rádi tučné ryby, jako jsou makrely, sledi a sardinky, které jsou jejich skvělým zdrojem,“ řekl Bill Harris, profesor vnitřního lékařství na Sanford School of Medicine na University of South Dakota, který se na novém výzkumu nepodílel. „Neobviňujte omega-6, není to jejich vina. Problémem je nedostatek omega-3 mastných kyselin,“ řekl Harris, který je také prezidentem a zakladatelem neziskové organizace Fatty Acid Research Institute v Sioux Falls v Jižní Dakotě.
Co jsou esenciální mastné kyseliny?
Polynenasycené mastné kyseliny omega-3 i omega-6 jsou pro lidské zdraví nezbytné. Tělo si je však nedokáže vytvořit samo a musí si je získávat z potravin, které člověk konzumuje.
Omega-3 se ve velkém množství nacházejí v tučných rybách, jako je losos, a také ve lněných semínkách, semínkách chia, pekanových, vlašských a piniových oříšcích. Tyto mastné kyseliny udržují buňky těla, dodávají energii, podporují imunitu a oslabují záněty, pokud jsou v optimálním množství. Jako u většiny látek však může být příliš mnoho omega-3 škodlivé.
Omega-6 jsou rovněž potřebné pro udržení dobrého zdraví. Stimulují růst vlasů a kůže, regulují metabolismus, posilují zdraví kostí a v některých případech mohou působit i protizánětlivě.
Omega-6 se mohou přeměnit také na molekuly, jako jsou prostaglandiny, které spouštějí zánět. Tento zánět je užitečný, když tělo potřebuje rychle reagovat na infekci nebo nádor. Problém však nastává, pokud zánět přetrvává dlouho a není správně řešen, protože to může být škodlivé pro zdraví.
Nebezpečný trend
Kolorektální karcinom byl tradičně považován za problém starších lidí. To ale už neplatí. Rakovina konečníku a tlustého střeva se stále častěji vyskytuje u lidí mladších 50 let, a počet diagnostikovaných případů po celém světě i nadále roste.
Podle studie z února 2017 je u mileniálů, kteří se narodili v letech 1981 až 1996, riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku dvakrát vyšší než u lidí narozených v roce 1950. U mladších mužů je tento typ rakoviny nejsmrtelnější; u mladších žen je kolorektální karcinom na třetím místě za rakovinou prsu a plic, uvedl americký Národní onkologický ústav na svých internetových stránkách.
Odborníci si nejsou zcela jisti, co za zvýšeným rizikem stojí. Doktorka Robin Mendelsohnová, gastroenteroložka, v rozhovoru pro CNN uvedla, že určitou roli hraje genetika, ale onemocnění se objevuje i u mladších pacientů bez rodinné anamnézy.
Důležitý by mohl být rostoucí počet případů u lidí s obezitou, ale podle Mendelsohnové, spoluředitelky Centra pro kolorektální a gastrointestinální karcinomy mladých pacientů v Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku, jsou někteří mladí pacienti vegetariáni a pravidelně cvičí.
Podle Národního institutu pro rakovinu však stále více důkazů naznačuje souvislost mezi nezdravou stravou, která je bohatá na ultrazpracované potraviny, červené a zpracované maso (jako je šunka, slanina, klobásy, párky v rohlíku a lahůdky), a nedostatkem čerstvého ovoce a zeleniny, a časným vznikem rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Jak tělo využívá omega-3 k potlačení zánětu
V nové studii vědci použili tkáň kolorektálního karcinomu odebranou 80 pacientům v USA a porovnali ji s normální tkání tlustého střeva odebranou stejnému pacientovi. Cílem bylo identifikovat specializované proresolventní mediátory, které tělo produkuje z omega-3 mastných kyselin, včetně kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA), během rezoluční fáze akutního zánětu.
Mezi tyto specializované proresolventní mediátory patří resolviny, lipoxiny, protektiny a maresiny, které mají silné protizánětlivé účinky, jež pomáhají zaníceným tkáním vrátit se do normálu, jakmile pomine potřeba zánětlivé reakce.
„Při hojení poranění nebo infekce existují dvě složky,“ řekl Yeatman. „Nejprve imunitní systém bojuje proti infekci zánětem, jako je horečka, a poté tento zánět řeší specializovanými proresolventními mediátory vytvořenými z derivátů omega-3.“
Mediátory omega-3 však vstupují do hry až v okamžiku, kdy tělo bojuje se zánětem, a proto je často obtížné je odhalit v průběhu vzniku problému, uvedl spoluautor studie Dr. Ganesh Halade, docent interní medicíny na University of South Florida.
Dodal, že k překonání této překážky použil vysoce citlivou analytickou techniku k identifikaci stopového množství různých mediátorů omega-3 ve vzorcích rakovinných nádorů a zároveň změřil hladinu omega-6. „Toto je první studie, která komplexně sleduje, jak se molekuly pocházející z omega-3 a omega-6 chovají v rakovinném nádoru a v normální kontrolní tkáni téhož pacienta,“ řekl Halade. „Zjistili jsme, že kontrolní tkáň má naprosto dokonalou rovnováhu mezi molekulami omega-6 a omega-3,“ dodal. „V nádorovém mikroprostředí jsme však zjistili obrovskou nerovnováhu – tuky omega-6 pocházející z ultrazpracovaných potravin vytvářely uvnitř nádorového nádoru více prozánětlivých molekul, ale v kontrolní tkáni nikoli.“
Bez dostatečného množství omega-3, které by pomohly kontrolovat zánětlivou reakci vyvolanou reakcí organismu na rakovinu, tak zánět dále bují, poškozuje buněčnou DNA a prodlužuje prostředí příznivé pro růst rakoviny.
„Vědci v podstatě říkají, že omega-6 je kolem nás tolik, že to dává rakovinnému nádoru šanci se prostě rozjet,“ řekl analytický chemik Tom Brenna, profesor pediatrie na Dell Medical School na University of Texas v Austinu, který se na studii nepodílel. „Jak se v těle zvyšuje množství kyseliny linolové, snižuje se množství dvou omega-3, EPA a DHA, v tělesné tkáni,“ řekl Brenna. „A Američané už tak nemají dostatek omega-3, takže důsledkem této studie je, že pokud má člověk příliš mnoho omega-6, pravděpodobně potřebuje zvýšit množství omega-3, aby tento dopad neutralizoval.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Čekáme chřipkovou epidemii, tvrdí Prymula. Předpověděl, kdy v Česku propukne v plné síle
