Němci mohli obětem záplav zabránit. Místo toho se mele o klimatických změnách, říká Jakl

Podle ředitele Centra společenských studií Institutu Václava Klause Ladislava Jakla nejsou tornáda, záplavy v Evropě nebo extrémně vysoké teploty v Kanadě ničím neobvyklým. Ve vysílání CNN Prima NEWS ještě prohlásil, že když ekologickým aktivistům docházejí argumenty, začnou strašit a hrát na emoce. Naopak Mikoláš Opletal z hnutí Extinction Rebellion však tvrdí, že krizi životního prostředí je nutné řešit okamžitě.

Tornádo v Česku, masivní záplavy v Německu nebo extrémní vlna veder v Kanadě dosahující až 50 °C. Přírodní živly z posledních týdnů opět rozpoutaly debatu o stavu životního prostředí a problémech spojených s globálním oteplováním.

Kdo věděl o vyhoření Dobrušky?

„Výkyvy počasí mě nepřekvapují. Svět je propojený a každou chvíli se něco děje. Vždyť skoro v přímém přenosu sledujeme, jak koni v Americe uvízne kopyto v kanále. Ale když na začátku 19. století vyhořela Dobruška, nevěděli to ani 200 kilometrů daleko. Navíc studie, že je četnost takových jevů větší, neexistuje. Museli bychom mít data,“ řekl v pořadu Zprávy PLUS ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause Ladislav Jakl.

Je přesvědčený, že téměř dvěma stovkám obětí při záplavách v Německu se dalo zabránit. „Kdyby se pořád nemlelo o klimatických změnách a neříkalo se, kdo má čím jezdit. Němci se měli více zaměřit na integrovaný systém,“ prohlásil.

Lidé umírají na vedra, která organismus nepřežije

Mikoláše Opletala z hnutí Extinction Rebellion, které se snaží zabránit rozpadu klimatu, přírodní jevy rovněž nepřekvapují, ale z odlišného důvodu než Jakla. „Vědci před nimi varují už několik let. Klimatická krize není něco, co bychom řešili pro další generaci. Není to o koňském kopytu, jak říkal pan Jakl, ale lidé umírají na historicky největší vedra, která náš organismus nemůže přežít. V každých zprávách vidíme každý den nějakou katastrofu. A to před pěti lety nebylo,“ argumentoval

Z výzkumu pro Český rozhlas vyplývá, že drtivá většina Čechů považuje řešení klimatické krize za neodkladné. „Všechny státy vymýšlejí, jak vše vyřešit. Nesmíme couvat před tím, že je to svět, který je normální. Pan Jakl reprezentuje pět procent okrajových a konspiračně schovaných lidí,“ ohradil se Opletal.

Moderní je strašit a plašit

Jakl oponoval tím, že před desítkami let nebylo na Zemi tolik teplotních čidel jako v současnosti. „Extrémní tepla jsou někde naměřena každou chvíli. Existuje obor historická klimatologie, kde se odborníci zabývají čtením kronik a jiných pozůstatků, ze kterých jde odvodit, že kdysi klidně sněžívalo v červenci,“ podotkl.

„Dnes je moderní se plašit a strašit. Argumenty docházejí a zájmové skupiny začínají hrát na emoce a vysílají do první řady děti. To je jako kmenové armády v Africe. Vědí, že děti se nad ničím moc nepozastavují. Mládež nemá zodpovědnost a snadno se nadchne,“ prohlásil Jakl. Opletalovi vmetl, že až vedra přestanou a společnost bude sužovat zima, bude se opět říkat, že jde o nějaký extrém.

Staráme se o životní prostředí správně?

Jak celou situaci kolem klimatické změny vyřešit? „Chceme rozšíření demokracie. Sedmdesát procent populace chce klima řešit, ale brzdí je zkostnatělá struktura a lidé, kteří hájí své zájmy. Lidé by se ale mohli vyjádřit a vše urychlit. Je to praxe z Německa nebo Polska,“ navrhuje Opletal.

Podle Jakla se však společnost chová přesně tak, jak by měla. „Celou dobu se ubíráme správným směrem. Péče o naše prostředí je v pořádku. Ale je lepší se zajímat o požáry v Austrálii a demonstrovat, než za vesnicí čistit potok,“ dodal ironicky.