Nosit roušku, nebo ne? Angličané po rozvolnění tápou mezi zodpovědností a úlevou

„Face coverings your choice.“ Tento slogan se objevuje na řadě dveří obchodů či restaurací v Anglii. V překladu to znamená, že každý si může vybrat, zda si po vstupu do provozovny zakryje rouškou či respirátorem svůj obličej. Na první pohled se může zdát, že tento nápis vyhlíží mnoho lidí už přes dva roky a pro někoho může znamenat jistou formu vysvobození z tvrdých restrikcí proti šíření koronaviru.

Jenže, jak se redakce CNN Prima NEWS přesvědčila přímo v Londýně, samotní Angličané jsou sice z uvolnění opatření v drtivé většině případů nadšení, naráží ale na střet svého svědomí a pohodlnosti.

„Nadávala jsem, když jsem zapomněla roušku doma. Musela se pro ni vracet, jinak jsem si nenakoupila. Teď jsem klidná a vím, že ji mít nemusím, to je úleva. Ale co, když nemám příznaky, přesto jsem infekční a někoho nakazím?“ popisuje své pocity seniorka Danielle z londýnské čtvrti Westminster.

Po čtvrtečním rozvolnění si prý uvědomila, jak jí pandemie omezovala a jak se těší na „normální život“. Jedním z důvodů je, že není očkovaná a covid měla před rokem, takže se jí mnohdy drasticky ztížil vstup do restaurací nebo divadel, které, jak sama říká, od malička miluje. „Jsem ráda, že podle odborníků se z covidu stává běžná nemoc a snad už nás nebude omezovat,“ uvedla a přiznala, že pokud by restrikce znovu nastaly, o vakcinaci by i přes stále trvající odpor už vážně uvažovala.

Metro je stejné jako plný obchod

Britové vlastně „jen“ nahradili povinnost doporučením. Zakrývání obličeje ale zůstalo povinné například v londýnské veřejné dopravě. Jenže jak se redakce CNN Prima NEWS přesvědčila, přibližně polovina lidí nařízení zvesela ignoruje. „Pokuty se nebojím. Metro je přeci stejné jako plný obchod, tak proč bych to musel nosit?“ vysvětluje mladík Derek.

Povinné nošení ochrany úst zachovaly i velké řetězce supermarketů, například Sainsbury's. „U vchodu máme ceduli. Kdo si odmítne vzít roušku, je upozorněn ochrankou. Když se stále zdráhá, je vyveden pryč. Snažíme se být nekompromisní,“ vysvětluje pracovnice pobočky nedaleko stanice metra Victoria.

V jiných provozovnách takto striktní nejsou, u vstupu ale zákazníky o nošení ochrany úst prosí. „Nechceme přijít o tržby. Pokud lidem znepříjemníme návštěvu naší restaurace tím, že budeme dbát na nošení respirátorů, může se lehce stát, že půjdou jinam,“ bojí se se 56letý Phil, provozní podniku nedaleko Kensingtonského paláce a české ambasády.

Stejně jako vláda tak sází na zodpovědnost občanů, která se ale často tříští s úlevou ze zrušení opatření. První dny po rozvolnění nosil roušku ve vnitřních prostorách, i když nemusel, odhadem každý druhý.

„Snad už jsme se toho konečně zbavili. Roušky jsem moc nenosil ani v době, kdy to bylo povinné. Takže ve čtvrtek jsem je vyndal ze všech bund, batohů a kapes,“ popisuje Dean, který bydlí nedaleko stadionu fotbalového Arsenalu. Proč vlastně ochranu úst odmítá? „Špatně se mi v nich dýchá, což ale nikoho nezajímá. Nemám potvrzení od lékaře, že by mi něco bylo, takže žádná výjimka. A mě to prostě obtěžuje,“ zdůrazňuje 25letý Dean.

Druhý pól obyvatel pak reprezentuje 34letá Marry. „Nechci případně nakazit ostatní. Nechci, aby někdo nakazil mě. Jsem ráda, že pandemie ustupuje, ale na nošení roušek jsem si zvykla. Je to dobrá věc. Možná je v obchodech a metru už nesundám,“ konstatuje s tím, že z viru má opravdu strach, protože jí na covid zemřela babička a nedávno ležel v nemocnici také její o deset let starší přítel.

Není konec, apeluje Johnson

Anglie zavedla zpřísněné restrikce označované jako plán B loni 8. prosince. Cílem bylo zpomalit nástup nové vlny varianty omikron a dát zdravotníkům čas na podání co největšího počtu posilovacích dávek. Těch se podle vládních dat podařilo aplikovat v 67milionové Británii celkem 37 milionů. Třetí dávku dostalo podle dat 64 % lidí starších 12 let. V Anglii navíc bude od 1. dubna platit povinné očkování všech zdravotníků.

„Pandemie ještě neskončila. Všichni by stále měli být opatrní a vyzývám ty, kteří ještě nedostali vakcínu, aby si pro ni došli,“ apeloval premiér Boris Johnson. Vůbec poprvé přistoupil Johnson ke zrušení téměř všech opatření 19. července 2021.

Této události se ve Velké Británii začalo přezdívat „Den svobody“, jenže kvůli obavám z omikronu vláda v prosinci opět zpřísnila, rozvolnění a návrat k „plánu A“ přišlo znovu od čtvrtka 27. ledna. Ostatní země Velké Británie, tedy Skotsko, Wales a Severní Irsko, se řídí rozhodnutími vlastních vlád. Většina rovněž rozvolňuje, ale pomaleji než Angličané.