Vláda vyhlásila nouzový stav
Česká republika je od pátku opět v nouzovém stavu, a to na 30 dnů. Tentokrát není důvodem koronavirová pandemie, ale uprchlická krize a válka na Ukrajině. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se nouzový stav občanů Česka nijak nedotkne. Je podle něj pouze nástrojem k tomu, aby se uprchlická vlna lépe a rychleji zvládla. Ve skutečnosti ale vláda může do našich životů zasáhnout ještě mnohem radikálněji, než jak jsme to pocítili během covidu.
Nouzový stav vyhlašuje vláda, poté musí informovat Sněmovnu, která jej může zrušit. Vláda jej smí přijmout na 30 dní, se souhlasem Sněmovny i na delší dobu. Toto mimořádné opatření samo o sobě žádná konkrétní nařízení nedefinuje, mění ale legislativní rámec, ve kterém je může vláda vydávat.
Válka na Ukrajině
V době nouzového stavu se Česko řídí krizovým zákonem a hlavní zodpovědnost tak spadá kromě vlády na Ústřední krizový štáb a ministerstvo vnitra. Vláda může omezit občanům například svobodu pohybu, shromažďovací právo nebo vlastnické a užívací právo k majetku. Týká se to i podnikání, což se dělo právě během předchozích nouzových stavů spojených s koronavirovou pandemií.
Vláda ale může ještě daleko víc:
- zakázat vstup či pohyb osob na vymezených místech
- uložit pracovní povinnost
- provádět bezodkladné stavební práce či terénní úpravy
- přijímat opatření na hranicích
- přijímat opatření k pobytu cizinců
- přijímat opatření v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků nebo jaderných zařízení – zvýšená kontrolní činnost
- nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření
- nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce
- nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických či sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, složek IZS nebo pracujících v kritické infrastruktuře
- zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče a o jejich výplatě
Zmíněný nouzový stav je podle současné vlády vyhlášen především proto, aby česká infrastruktura zajišťující příjem uprchlíků měla rozvázané ruce a mohla vše plynule a rychle administrovat. „Zavádíme jej z čistě technických důvodů, abychom byli schopní zvládnout příliv uprchlíků. Vyhlašujeme jej pro ukrajinské uprchlíky, ne pro občany Česka,“ prohlásil ve středu premiér Petr Fiala (ODS).
Nouzový stav kvůli covidu trval 284 dní
Češi si moc dobře na nouzový stav pamatují z období koronavirové pandemie a mají proto strach, co je nyní čeká. V souvislosti s covidem byl nouzový stav v Česku poprvé vyhlášen 12. března 2020, podruhé 5. října 2020. Byl několikrát prodloužen, skončil loni 11. dubna. Třetí nouzový stav vyhlásila končící vláda Andreje Babiše od 26. listopadu 2021.
Nová vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) na svém prvním zasedání 17. prosince rozhodla, že Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli COVID-19 nepožádá. Ten tak skončil o půlnoci na 26. prosince. Celkem Česká republika strávila od vypuknutí pandemie koronaviru v nouzovém stavu 284 dní.
Vláda na základě krizového zákona omezovala běžný život lidí. V Česku platil celostátní lockdown, uzavřela se většina obchodů a služeb. Byly zavřené školy, děti se učily distančně. Platil zákaz hromadných akcí, zpřísnila se pravidla pro volný pohyb lidí, platil zákaz nočního vycházení, bylo zakázáno cestovat mezi okresy. Po určitou dobu nebylo možné cestovat do zahraničí.
Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožnil i jednodušší nasazení armády a zapojení studentů. Nyní se hovoří o tom, že vládě pomůže k rychlejším nákupům především armádních zakázek.
