Co s terorem na základní škole v Bílině?
Problémové děti často nepochází ze stabilních rodin, nemají vazby ani dostatečnou péči, což se odráží na jejich psychice, vysvětlila ve Zprávách Plus speciální pedagožka Klára Laurenčíková. Proto je podle ní potřeba řešit problém přímo v rodinách, aby se harmonizovalo jejich prostředí. Pedagog Marian Dancso souhlasil, že účinná pomoc nemůže přijít ze dne na den, jako třeba ochranka. Tu už Základní škola Za Chlumem v Bílině zajistila.
„Škola potřebuje okamžitou odbornou pomoc. Je potřeba si uvědomit, že děti z nestabilních rodin zažívají stěhování, nemají pevné vazby a přidávají se další problémy – násilí, drogové závislosti. To vše se na psychice odráží,“ popsala Laurenčíková.
Ředitelka: Problémovým dětem běžně zabavujeme boxery a nože. Bojí se i učitelé
Základní škola Za Chlumem v Bílině, kde v současnosti vykonává dozor bezpečnostní agentura, zdaleka není jediná v republice, která bojuje s těžko zvladatelnými žáky. Ostatní o tom jen nechtějí mluvit. Tvrdí to ředitelka školy Barbora Schneiderová, podle které se běžně stává, že jejich učitelé při výuce dětem zabavují boxery, nože i jiné zbraně.
„Souhlasím, že to není proces ze dne na den a mělo by se to řešit. Osobně bych jako vhodné viděl zapojit speciální pedagogy, OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.). Jsem sice zastánce inkluze, ale někdy funguje jen teoreticky a v praxi chybí a zůstává jen slovem,“ sdělil pedagog Marian Dancso.
Pokud by Laurenčíková byla v roli ředitelky školy v Bílině, kde se potýkají s agresivními žáky, kterých se bojí spolužáci, rodiče i učitelé, tak by se snažila zanalyzovat potřeby problémových žáků. Navrhovala by také posílit sociální pracovníky, kteří by podporovali rodinu a řešili, co se tam děje. „Řešit je třeba i to, zda je dítě somaticky zdravé. Řada dětí je nemocná, protože je rodiče nedoprovodí k lékaři. Také bych se snažila zjistit, zda nemají vážnější psychické problémy,“ dodala.
Upozornila, že děti z velmi chudých rodin jen málo kdy zažijí předškolní přípravu. „Jsou znevýhodněné, a ačkoliv školský zákon tvrdí, že dětem, které to potřebují, se dostane podpůrné péče, tak k sociálně slabým se často nedostává,“ vysvětlila dále.
To vše souvisí s tím, proč dítě zažívá neúspěch. Jsou zvyklé na sankce, mají častěji problémy v chování, to vše je odrazem klimatu z domova. „Školy nepotřebují pomoc bezpečnostních agentur, ale pozitivní podporu,“ nastínila dále. Takový model podle ní často využívají v zahraničí.
Podobné programy ráda nabídne i škole v Bílině. „Děláme to v řadě škol a výsledky jsou dobré,“ podotýká. Díky intenzivní péči by se děti naučily zpracovávat agresi, což mohou později uplatňovat i v práci a osobních vztazích. „Bezpečností agentury nebudou odborná pomoc a podpora rozvoje dovednostní. Nemají šanci se nic naučit,“ popsala.
Základní škola Za Chlumem v severočeské Bílině ochranku už využívá. Vedení města škole od května zajistilo asistenci bezpečnostní agentury. „Se zvyšujícím se počtem nepřizpůsobivých a nevzdělávatelných dětí s různými psychiatrickými problémy se tam snižuje pocit bezpečí,“ uvedla starostka města Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO).
