Prymula: Od dalších lockdownů nás spasí jen očkování. Kvůli deltě musíme být obezřetní

Řada zemí nyní kvůli novým mutacím koronaviru opět zpřísňuje opatření. Například na Slovensku znovu zavádí povinnou karanténu pro neočkované lidi, kteří do země přicestují. V Česku zatím podle Prymuly nejsou celostátní nařízení potřeba.

„Musíme si uvědomit, že jsme po době poměrně setrvalého poklesu v situaci, kdy se tento pokles nejen zastavil, v posledních dnech vidíme nárůst. Nebezpečné je, že exponenciála může vzniknout velmi plíživě, potom je velmi těžké ji brzdit. Určitá obezřetnost tady musí být, protože křivka se opravdu začíná zvedat,“ popsal ve vysílání na CNN Prima NEWS Prymula.

V současnosti by podle jeho slov měl mít stát připravený „set opatření na regionální úrovni“. „V tuto chvíli nemá smysl přijímat opatření, která by byla na celou republiku. Měli bychom počkat, jak se bude situace vyvíjet,“ pokračoval epidemiolog.

Nám 50 procent proočkovanosti stačit nebude, míní Prymula

Nyní by se vláda měla spíše zaměřit na očkování. „Domnívám se, že to je jediná cesta, která nás může spasit od toho, abychom tady museli dělat plošná opatření ve smyslu lockdownů. Velmi bych se přimlouval, aby se naše populace nechala proočkovat ještě více, než to v tuto chvíli je,“ uvedl bývalý ministr zdravotnictví. „Těch zhruba 50 procent nám určitě stačit nebude. Potřebujeme se dostat někam mezi 70–⁠80 procent. Pak jsme schopni cirkulaci tohoto viru výrazně omezit,“ upřesnil Prymula.

Fakt, že vznikají další mutace koronaviru, je podle Prymuly běžný jev. Například nová varianta lambda, která v posledních dnech vyvolává obavy, se již rozšířila do asi 30 zemí. Její výskyt byl poprvé zjištěn v Peru. Podle Státního zdravotního ústavu se objevila už i v Česku koncem června – ve Středočeském kraji.

Zatím nejsou k dispozici žádná vědecká data, která by naznačovala, že je tato varianta koronaviru nakažlivější či smrtelnější, dá se ale předpokládat, že bude podobně jako mutace delta nebezpečnější pro rizikové skupiny obyvatel. Existují i obavy, že vakcíny proti ní nemusí být tolik účinné.

Vakcíny zatím účinné jsou

„V případě mutace delta jsou u dvoudávkových schémat jednoznačně účinnější mRNA vakcíny, třeba Pfizer/BioNTech. Tam účinnost, byť v posledních studiích poklesla na 64 procent, je přesto velmi vysoká,“ vysvětlil epidemiolog.

U jiných vakcín to tak být ale nemusí, varoval Prymula. „Třeba vakcína AstraZeneca se proti variantě delta pohybuje někde na 60 procentech,“ sdělil. Riziko, že přijde mutace, proti které by však stávající vakcíny nemusely být účinné, tu podle Prymuly jsou. „Pokud se nám ale podaří dostatečně proočkovat, dá se říct, že mutací by mohlo být méně,“ doplnil epidemiolog.

„V tuto chvíli si myslím, že vakcíny jsou účinné i proti těmto mutacím a riziko tu zatím není,“ upřesnil Prymula. Ten zároveň uvedl, že se diskutuje o tom, že když se zvýší hladina protilátek, účinnost vakcín stoupá i proti mutacím, které jimi nejsou tolik kryty. Zřejmě proto bude nutné přeočkovávat.

„Dá se očekávat, že to bude zhruba za rok. Obecně přeočkováváme v pásmu jednoho až pěti let, podle vakcín, které jsou k dispozici,“ sdělil Prymula. Variantu delta bychom však podle něj neměli podceňovat, dokud tu nebude významná proočkovanost.

„V zemích, kde není vysoká proočkovanost, může delta způsobit značný exodus a zatížit zdravotnictví. Musíme být obezřetní, už jen proto, že začíná prázdninové období a máme tu už takový nárůst, musíme monitorovat, kolik případů je sem zavlékáno, ale i co se děje u nás. Musíme předejít tomu, abychom se dostali do velké exponenciální fáze,“ apeloval Prymula.