Piráti si zvolili nové vedení
Nemyslím si, že je ODS čiré zlo, jsem ale přesvědčen, že v té straně drží moc špatní lidé. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), který koaličního partnera často kritizuje kvůli některým konzervativnějším postojům. ODS podle Peksy v určitých ohledech prosazuje velmi podobné ideové cíle jako SPD. Europoslanec se rovněž rozpovídal o současné situaci v Itálii, kde od roku 2022 vládne premiérka Giorgia Meloniová.
Četl jsem váš text, v němž se velmi kriticky vyjadřujete k volební reformě v Itálii, kterou chce prosadit tamní vláda. Tato novela volebního zákona by kromě jiného zajistila, že by si Italové volili svého premiéra přímo. Co vám na tom návrhu vadí nejvíce?
Jde v podstatě o takové uzákonění vedoucí úlohy vládní strany v ústavě. Ten návrh de facto garantuje, že vítězná strana voleb bude mít vždycky nadpoloviční většinu v budoucím parlamentu, přičemž nebude muset skládat koalici. Zemi si pak bude řídit, jak se jí zachce. Když se něco takového stalo v Itálii naposledy, skončilo to velkým průšvihem.
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mikuláš Peksa Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa v Partii Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz
Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mikuláš Peksa v Partii Zdroj: CNN Prima NEWS
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mikuláš Peksa Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa v Partii Zdroj: CNN Prima NEWS
Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz
Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mikuláš Peksa v Partii Zdroj: CNN Prima NEWS
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pirátský sjezd v kostce? Dobrá nálada a odhodlání. Jurečka bez potlesku i kritika vlády
Italská premiérka Giorgia Meloniová a její spojenci argumentují, že by tato novela zákona mimo jiné zajistila větší politickou stabilitu, zabránila častému střídání vlád – s čímž má Itálie historicky značné problémy – a zároveň by prý lépe reflektovala vůli voličů. Co říkáte na tyto argumenty?
Myslím, že to naprosto neodpovídá. Pravdou je, že Itálie má v porovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně zvláštní parlamentní systém. Funguje tam totiž úplný bikameralismus. Sněmovna je rovnocenná se Senátem. Jedna komora nemůže přehlasovat druhou a naopak. Pokud chcete skutečně prosazovat zákony, musíte mít většinu v obou komorách, což má kromě Itálie na evropském kontinentu pouze EU. Ten systém je poměrně neflexibilní. Kdybych měl něco v Itálii měnit, tak by to bylo toto. Nemyslím si ale, že je dobrý nápad předepsat do zákonu, že bude mít nějaká strana automatickou většinu v parlamentu. To prostě nemůže fungovat. Něco takového u nás bylo za komunistů a v Itálii za fašistů.
GLOSA: Mussolini v sukni, či nová Thatcherová? Rázná premiérka Meloniová se vymyká nálepkám
Proč se v Česku skoro nemluví o rázných projevech, které Giorgia Meloniová přednáší v italském parlamentu? I když se videa s konzervativní italskou premiérkou často masivně šíří po internetu, stejně se nehodí do krámu téměř nikomu z české politické scény. Pro skupinu, která bývá označována jako „chcimíři“ či korektněji „zastánci konce vojenské podpory Kyjeva“, je Meloniová moc proukrajinská. Mlčí ale i progresivisté. Meloniovou totiž stále vnímají jako Mussoliniho v sukni. Tuto podivnou šedou zónu lze v jinak chirurgicky rozdělené globální společnosti považovat za jistou senzaci.
V Itálii koneckonců něco podobného prosazoval již expremiér Matteo Renzi v roce 2016. Napadá mě také, že třeba ve Spojených státech si lidé přímo volí prezidenta, přičemž jde o vrchní exekutivní funkci. Ten systém tam takto funguje odjakživa…
Ani v USA ale žádná z těch stran nemá automaticky garantovanou většinu v Kongresu nebo Senátu. Je pravda, že ústavnímu systému Spojených států byla podobná řada systémů v Latinské Americe. Tam to obvykle skončilo krachem a nějakou formou vojenské diktatury. Přiznám se, že mě vlastně trošku překvapuje, jak Spojené státy navzdory tomu všemu pořád ještě fungují. I když si vzpomínám na události z 6. ledna 2021, kdy proběhl útok na Kapitol. Takže i v USA může zřejmě dojít k pokusům o státní převrat.
Nemůžeme předem vědět, jak daleko chce Meloniová zajít. Hitler v roce 1933 také nesliboval holokaust a druhou světovou válku. Bylo to spíš skryto za různými eufemismy.
Hrozí podle vás něco takového v Itálii? Myslím to tak, zda je opravdu na místě přirovnávat Giorgii Meloniovou k Benitovi Mussolinimu a mluvit o ní jako o největší hrozbě pro Evropu, jak to dělala některá média po italských volbách.
Dá se říct, že v Itálii nikdy neproběhl proces, k němuž došlo u nás po skončení komunistického režimu. Mám na mysli lustrační osvědčení a názor, že by bývalí komunisté neměli mít příležitost dostat se do vedoucích funkcí. Třeba bývalí nacisté v Německu nemohli kandidovat do žádných státních funkcí. V Itálii tohle neproběhlo. Někteří italští konzervativci si stále drží poměrně silné ideové vazby na Mussoliniho režim.
Bavíme se teď o Bratrech Itálie?
Dá se to tak říct. Přijde mi, že rétorika té strany je skutečně hodně nenávistná. Samozřejmě nemůžeme předem vědět, jak daleko chtějí zajít. Adolf Hitler v roce 1933, kdy se chopil moci, také nesliboval holokaust a druhou světovou válku. Bylo to spíš skryto za různými eufemismy. Nyní nemůžu vědět, co všechno se může skrývat za eufemismy, které momentálně vypadávají z Giorgie Meloniové.
Giorgia Meloniová se v Praze setkala se svým českým protějškem Petrem Fialou. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Giorgia Meloniová přivítala v Římě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Italská premiérka Giorgia Meloniová Zdroj: Profimedia.cz
Giorgia Meloniová se v Praze setkala se svým českým protějškem Petrem Fialou. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Giorgia Meloniová Zdroj: AP
Giorgia Meloniová Zdroj: AP
Giorgia Meloniová Zdroj: AP
Giorgia Meloniová se v Praze setkala se svým českým protějškem Petrem Fialou. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Giorgia Meloniová přivítala v Římě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Italská premiérka Giorgia Meloniová Zdroj: Profimedia.cz
Giorgia Meloniová se v Praze setkala se svým českým protějškem Petrem Fialou. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Giorgia Meloniová Zdroj: AP
Giorgia Meloniová Zdroj: AP
Giorgia Meloniová Zdroj: AP
Vzpomínám si, že Piráti před Meloniovou důrazně varovali již v roce 2022, kdy se stala premiérkou. Od té doby tato politička z různých stran dostává pochvalu za obrovské nasazení v podpoře napadené Ukrajiny. Také se jeví jako spolehlivý spojenec západních zemí a dobře si vede v žebříčcích popularity. Nepřekvapila vás přece jen v něčem?
Nikdy jsem si nedovolil tvrdit, že by paní Meloniová byla proruská nebo protiukrajinská. I z toho důvodu, že Bratři Itálie jsou velmi pevně zaháčkovaní v politické skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Dá se říct, že v Evropském parlamentu jsou dvě ultrakonzervativní pravicové skupiny. Jedna z nich je Identita a demokracie (ID), kam spadá česká SPD. ID je otevřeně proruská. Druhá z nich je ECR, jejíž součástí jsou třeba česká ODS, bývalá polská vládní strana PiS nebo právě Bratři Itálie. Ty jsou naopak ostře protiruské. Nicméně z hlediska obsahu, co ECR prosazuje například ve vztahu k právům sexuálních menšin a podobně, se od ID vlastně příliš neliší. Když se to snažím někdy vysvětlit, tak říkám, že hlavní rozdíl je v tom, jestli se ty pokyny píšou v Moskvě, nebo ve Varšavě. Obsah je ale prakticky stejný.
Takže kromě diametrálně odlišného postoje k ruské agresi nevidíte mezi ECR a ID rozdíl?
Podle mě hlavní rozdíl mezi Jarosławem Kaczyńským a Vladimirem Putinem je v tom, že Putin by chtěl, aby Rusové vládli v Polsku, zatímco Kaczyński by chtěl, aby Poláci vládli v Rusku.
Výraz čiré zlo bych pro ODS nepoužil. Myslím, že jsou tam stále slušní lidé, kteří mají dobré úmysly. Problém je v tom, že systém ODS je naprosto hierarchický.
Se zástupci již zmíněné ODS se často špičkujete na sociálních sítích. Nedávno jste například retweetnul příspěvek ve znění: ODS je SPD pro lidi, co umí číst. Do jaké míry je to od vás vtípek a do jaké míry to považujete za pravdivé tvrzení?
Řekl bych, že je to taková zkratka, jak vysvětlit ideový postoj mezi oběma stranami, které často prosazují velmi podobné ideové cíle. ODS je balí do takového étosu, aby to vypadalo, že je to pro bohatší a vzdělanější lidi. Tomio Okamura naproti tomu nabízí totéž v jiném balení, které říká: My vás nebudeme soudit za to, jaké máte vzdělání nebo z jakých sociálních poměrů pocházíte.
Je podle vás ODS čiré zlo?
Výraz čiré zlo bych asi nepoužil, protože si myslím, že jsou tam stále slušní lidé, kteří mají dobré úmysly. Problém je v tom, že systém ODS je naprosto hierarchický. Mají několik pater moci založených na tom, že místní členové volí místního náčelníka, ten pak volí okresního, krajského nebo celorepublikového náčelníka. Byť v ODS přiznaně existuje poměrně hodně lidí, kteří jsou třeba pro euro a respektují práva LGBT, tyto osoby zůstávají na dně mocenské hierarchie.
Hned mě napadá, že manželství pro páry stejného pohlaví podporuje například ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. To samé poslankyně Eva Decroix. Senátorka a výrazná tvář ODS Miroslava Němcová se zase netají podporou zavedení eura.
Podle toho, co zjišťovala iniciativa Jsme fér, asi 80 procent poslaneckého klubu ODS je proti manželství pro všechny. Takže na otázku, zda je ODS čiré zlo, bych odpověděl, že si to nemyslím. Jsem ale přesvědčen, že v té straně drží moc špatní lidé.
