Po dlouhých letech politických i soudních sporů má Praha konečně rozhodnutí o stavebním povolení na metro D. Jde o zlomový a zásadní okamžik. Jenže průběh projektu může být narušen sankcemi kvůli válce na Ukrajině. Zhotovitelem části metra D je stavební konsorcium, které se skládá ze společností Subterra, Hochtief, Ed. Züblin a Strabag. A právě v poslední ze jmenovaných firem má téměř třetinový podíl firma, ve které figuruje ruský oligarcha Oleg Děripaska. Praha i Strabag ale ujišťují, že stavba nijak ohrožena nebude.
Stavební povolení Praha získala 9. března 2022, tedy v době, kdy už válka na Ukrajině byla v plném proudu. Od tohoto data běží lhůta patnácti dnů na dovolání, ale jde pouze o formální lhůtu, rozhodnutí, které vydalo ministerstvo dopravy, je pravomocné.
V souvislosti s válkou na Ukrajině, která vypukla v noci z 23. na 24. února se téměř okamžitě začaly řešit sankce směrem k ruským občanům, zejména pak vlivným oligarchům, kteří jsou napojeni na ruského prezidenta Vladimira Putina a z jejichž byznysu by mohlo docházet k financování války.
Kdo je miliardář Děripaska?
Jedním z nich je i ruský miliardář Oleg Děripaska, který jednu dobu býval i nejbohatším mužem Ruska. Ten už figuruje na sankčním seznamu USA i Velké Británie, ale na tom evropském zatím není. Je otázkou, proč tomu tak stále je, jelikož vazby Děripasky na Vladimira Putina jsou snadno dohledatelné. Vlastní navíc velký závod GAZ, který se kromě výroby automobilových součástek soustředí i na obrněné transportéry nebo bojová vozidla.
Podle týmu německých investigativních novinářů z týdeníku Die Zeit a televize ARD už na předběžném seznamu byl, ale z finálního, který byl schválen, nakonec vypadl. Evropská komise ale zdůrazňuje, že sankce schvalují zástupci členských zemí EU jednohlasně a je tak možné, že některý ze státu s jeho zařízením nesouhlasí. Vzhledem k jeho byznysovým vazbám se spekuluje o Rakousku.
Sám Děripaska se k válce na Ukrajině krátce vyjádřil. Ruskou agresi nazval šílenstvím a vyzval k okamžitému příměří.
I remain committed to my belief that an immediate ceasefire and peace agreement as soon as humanly possible is the best and only solution to stop this madness in Ukraine.
— Oleg Deripaska (@DeripaskaOleg) March 12, 2022
A tím se dostáváme zpět k metru D a firmě Strabag. Oleg Děripaska figuruje ve společnosti MKAO „Rasperia Trading Limited“, v níž vlastní nepřímo méně než 50 procent. Tato společnost registrovaná na Kypru pak drží 27,8 procenta akcií ve společnosti Strabag SE. Právě česká firma koncernu Strabag by se měla na stavbě metra D podílet, a i proto se začaly objevovat obavy z toho, zda válka na Ukrajině a vliv Olega Děripasky nemůže stavbu ještě nějak ohrozit.
Ohrozí válka stavbu metra D?
Podle současného pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) ohrožení stavby nehrozí, a to i proto, že Strabag není jedinou firmou, která by měla metro stavět.
„Strabag nám dodává pouze asi 20 procent prací. Ten český je vlastněný Strabagem rakouským, kde 27 procent vlastní ruská společnost a v té vlastní míň než 50 procent tento pán. Takže koláč k Děripaskovi je ohromně malinký a my sami nemáme nástroje, jak cokoliv ovlivnit,“ řekl CNN Prima NEWS Scheinherr.
Dopravní peklo v Praze jen tak neskončí. Podle náměstka je kapacita silnic o pětinu nižší
Ucpané a rozkopané silnice, hodinové popojíždění a naštvaní řidiči. Zlepšení dopravní situace se Pražané zřejmě jen tak nedočkají. Podle pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) silnice v hlavním městě nemohou všechna auta pojmout, protože kapacita komunikací je až o pětinu nižší, než by bylo třeba. Uvedl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Dále mluvil o tom, kdy se musí obyvatelé Prahy připravit na komplikace spojené s opravou Barrandovského mostu.
„Samozřejmě, že to s právníky posuzujeme, ale je to spíše na posouzení české a rakouské vlády. Z toho, jak to vidím, ale nevnímám vůbec žádné procento ohrožení. Strabag je nadnárodní firma, vlastní ji rakouská rodina a myslím, že to metro D nemůže ohrozit,“ doplnil Seinherr.
Strabag: Naše podnikání ohroženo není
Za tím, že žádné komplikace s nasmlouvanými dodávkami nehrozí, si stojí i firma Strabag. „Ke dni 14. března 2022 nebyly na společnost Strabag uvaleny žádné sankce. Neexistují ani žádné sankce, které by společnosti Strabag bránily ve vykonávání její podnikatelské činnosti nebo v obchodních vztazích. Strabag dodržuje všechny platné právní předpisy a sankční ustanovení,“ uvedla společnost na svých stránkách s tím, že ruskou agresi na Ukrajině důrazně odsuzuje.
Na svých stránkách společnost vysvětluje i majetkovou strukturu, která k Děripaskovi vede.
Nejbohatší ruský oligarcha vzkazuje Putinovi: Nevracej nás do roku 1917, pocítíme to
Znárodněním majetku zahraničních společností, které prchly z Ruska, se vrátíme o více než 100 let nazpět. Byli bychom na úrovni revolučního roku 1917, vzkázal Vladimiru Putinovi nejbohatší ruský oligarcha Vladimir Potanin. Celosvětová nedůvěra investorů v ruské obchodní prostředí by země podle něj pociťovala dlouhá desetiletí, uvedl podle americké stanice CNN.
Bartoš řeší veřejné zakázky
Co by mohlo situaci ještě ovlivnit, by byl zásah státu. Pod ministerstvem pro místní rozvoj aktuálně vzniká seznam veřejných zakázek, do kterých by případně ruší oligarchové skrze své firmy mohli být zapojeni. Podmínky pro veřejné zakázky totiž nastavuje vláda, nikoliv Praha nebo jiná města.
„Je zcela vyloučené, aby dál proudily veřejné peníze k ruským a běloruským oligarchům, kteří sympatizují či dokonce spolupracují se zločinnými režimy svých států. Problematiku již řešíme na národní úrovni s ministerstvem financí, klíčový je ale i jednotný celoevropský postup. Navrhl jsem proto v dopise panu eurokomisaři, aby další balíček evropských sankcí odřízl oligarchy od veřejných financí. Doufám, že Evropská komise tento potřebný krok učiní,“ uvedl ministr Ivan Bartoš (Piráti) koncem minulého týdne.
Česká republika zvažuje, že by došlo k vytvoření vlastního obsáhlejšího sankčního seznamu a stejně tak i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny Vladimira Putina.
Jak by případné změny v zadávání veřejných zakázek nejen stavbu metra D, ale i dalších staveb a obecně podnikaní v Česku ovlivnilo, zatím není jisté.
