okupace Československa

Zástupci vládní pětikoalice se s členy hnutí SPD dlouhodobě neshodnou v postoji k Ukrajině, která již déle než devět měsíců čelí útokům ruského agresora. Znovu se na toto téma pohádali ve vysílání CNN Prima NEWS poslanci Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). Společnou řeč nenašli ani v případě cvičení ukrajinských vojáků na území ČR.

Poslankyně Andrea Babišová (ANO) čelí ostré kritice za svůj výrok, který v souvislosti s výročím srpnové okupace adresovala místopředsedovi hnutí STAN a bývalému poslanci Janu Farskému. „Tady toho jelimana bych poslala na čtrnáct dnů do koncentráku, aby pochopil tu vděčnost za osvobození ruskými vojsky (v roce 1945, pozn. red). Jinak nepochopí,“ napsala politička na Facebook. Svůj příspěvek později smazala.

Ve věku nedožitých 84 let zemřel herec Jaroslav Vízner. Smutnou zprávu zveřejnila na Facebooku jeho dcera Veronika. Vízner se na domácí půdě proslavil především v 60. letech, když si zahrál ve více než desítce československých filmů. Po srpnové okupaci emigroval do Švýcarska. Do širšího povědomí českých diváku se zapsal jeho mladší bratr Oldřich.

Protinacistické protesty, popravy vysokoškolských studentů i mrazivé přesuny do koncentračního tábora. Bolestivé historické etapy druhoválečného Československa připomíná nová česká hra Train to Sachsenhausen, za kterou stojí vývojáři ze studia Charles Games a historici z organizace Živá paměť. Titul je dostupný zdarma pro PC i mobilní zařízení s Androidem či iOS.

Území mezi Mimoní a Mnichovým Hradištěm má pro mě dodnes tajemnou atmosféru. Přitom pro nezasvěceného jde jen o další zalesněnou plochu, kde by sotva hledal stopy po výcvikovém vojenském prostoru. Na území o rozloze kolem 250 kilometrů čtverečních se přitom vystřídala vojska Rakouska-Uherska, Československa, ale i Sovětského svazu.

Jen dva dny předtím, než sovětská armáda 21. srpna 1968 přijela do Československa s tanky a děly, poslala do jižních Čech delegaci generálů ozbrojených harmonikou. „Pod nejrůznějšími záminkami, například v rámci družebních návštěv, operovalo v Československu už týdny před okupací množství sovětských důstojníků i tajných agentů,“ říká historik Lukáš Cvrček, odborník na sovětskou okupaci z let 1968 až 1991.

Stotisícovou Olomouc okupovalo 13 tisíc sovětských vojáků a 7 tisíc rodinných příslušníků armádních oficírů. Bylo to traumatické soužití, které skončilo až s odchodem okupační armády z Československa 21. června 1991. „Rusáky jsem nesnášel. A pořád po nich v Olomouci zůstává strašně moc škod,“ rozhlíží se pedagog Miroslav Šnajdr (59) po někdejším „sovětském území“ v olomoucké čtvrti Černá cesta.

Před 30 lety definitivně zmizeli sovětští vojáci z Československa. Jako vůbec poslední z nich odletěl v létě roku 1991 generál Eduard Vorobjov. Československá zkušenost ho odradila od stejného zásahu v Čečensku, připomíná týdeník 5plus2.

Konflikt na východě Ukrajiny si už vyžádal 13 000 obětí. Na ruských obrněných transportérech se nyní objevily široké bílé pruhy. Jde o stejné rozpoznávací označení, které Rusové používali při okupaci Československa v roce 1968.

Přestože lidé v březnu 1939 neměli klást nacistickým okupantům odpor, objevilo se podle historika Jiřího Plachého několik případů, kdy přesto bojovali. Podle spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta se ale pocit, že jsme se nebránili, nese s národem dosud. Možná nám to dokonce zlomilo národní páteř, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS.

Německá okupace začala brzy zrána 15. března 1939. A večer už Adolf Hitler pojídal šunku na Pražském hradě, tamtéž pak 16. března vyhlásil protektorát a 17. března vyrazil do Brna. Dramatické okamžiky rozhodující o dalším osudu českého národa se ale prolínaly i s bizarnostmi. „Na Pražském hradě připravili pro Hitlera večeři. Důstojníci říšské branné moci, kteří na Hrad dorazili před Hitlerem, si ale mysleli, že je recepce určena jim, a během několika minut všechno snědli,“ zjistil přední český znalec protektorátu Jan B. Uhlíř.

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to úterý na svém webu Česká televize. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, přestože na ni mířily samopaly sovětských vojáků.