Zástupci vládní pětikoalice se s členy hnutí SPD dlouhodobě neshodnou v postoji k Ukrajině, která již déle než devět měsíců čelí útokům ruského agresora. Znovu se na toto téma pohádali ve vysílání CNN Prima NEWS poslanci Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). Společnou řeč nenašli ani v případě cvičení ukrajinských vojáků na území ČR.
Parlament minulý týden odsouhlasil vládní návrh poskytnout pobyt ukrajinským vojákům v Česku za účelem jejich výcviku. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie.
„Mohu potvrdit, že někteří ukrajinští vojáci už jsou na našem území. Začíná mise, která je schválena českým Parlamentem. Zároveň s ní počítá EU. Z bezpečnostních důvodů je lepší více neprozrazovat,“ řekl Petr Letocha, který je členem sněmovního výboru pro bezpečnost.
Válka na Ukrajině
Poslanci SPD jako jediní v dolní komoře Parlamentu hlasovali proti zmíněnému vládnímu návrhu. Radek Koten, který rovněž zasedá v bezpečnostním sněmovním výboru, se ve vysílání CNN Prima NEWS pokoušel vysvětlit, proč tak zákonodárci z jeho hnutí učinili.
„Bavíme se tu o miliardě korun od daňových poplatníku. Máme tu historickou zkušenost s pobytem cizích vojsk. S nacistickou okupací i intervencí vojsk Varšavské smlouvy. Lidé, kteří to zažili, vnímají pobyt cizích vojsk na našem území negativně,“ uvedl Koten.
Jeho argumentaci Letocha označil za nepřijatelnou. „Budeme srovnávat cvičení 800 vojáků, na čemž proběhla parlamentní shoda, s okupací Československa, kdy sem přišli okupanti, které nikdo nezval? Těch 800 ukrajinských vojáků se tu bude cvičit právě proto, aby se vrátili na Ukrajinu a bránili svou zemi proti agresorovi, který nás v roce 1968 okupoval,“ řekl Letocha.
Dohoda české a ukrajinské vlády
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku započal v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků. Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády.
Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun. Podle Letochy při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda. To samé už v minulosti podotkla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Následky krvavých bojů u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Fotografie z bitvy o Bachmut Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Následky ruského bombardování Bachmutu Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Bachmutu Zdroj: AP
Ukrajinský voják s minometem bojuje v okolí Bachmutu. Zdroj: AP
Ukrajinci pálí na ruské pozice poblíž Bachmutu. Zdroj: AP
Boje u Bachmutu připomínají první světovou válku. Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Boje u Bachmutu připomínají první světovou válku. Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Boje u Bachmutu připomínají první světovou válku. Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Boje na Ukrajině jsou skutečně brutální. (28. listopadu 2022) Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Střet ruské a ukrajinské armády u doněckého Bachmatu už se dá dlouhé týdny označit jako jatka či krvavá lázeň. Zdroj: Ukrajinská 30. mechanizovaná brigáda
Střet ruské a ukrajinské armády u doněckého Bachmatu už se dá dlouhé týdny označit jako jatka či krvavá lázeň. Zdroj: Ukrajinská 30. mechanizovaná brigáda
Ani to však poslance z SPD nepřesvědčilo k tomu, aby pro návrh zvedli ruku. „Vláda tvrdí, že jsme ve válce. Česku ale nikdo nevyhlásil válku. Jde spíš o přání vlády, která pro to, aby byla ve válce, dělá maximum,“ tvrdil Koten.
Letocha argumentoval: „Absurdní. Válku Rusko nevyhlásilo ani Ukrajině, je to přeci speciální vojenská operace. Nemusím být šachový velmistr, abych věděl, jaké kroky Moskvy by následovaly, kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo. Tahle argumentace je lichá. Ukrajina bojuje i za nás. Jsme minimálně ve válce energetické.“
Členové SPD dlouhodobě požadují místo vojenské pomoci Ukrajině větší důraz na mírová vyjednávání. Nejsou ale příliš konkrétní v tom, jak by měl Západ s ruským diktátorem Vladimirem Putinem jednat, obzvlášť vzhledem k tomu, když Rusko nadále pokračuje v bombardování ukrajinských měst a odmítá se stáhnout z okupovaných ukrajinských území, která před časem anektovalo.