reklama

Olympiáda se do Japonska vrací počtvrté. Na prvních hrách zazářila Věra Čáslavská

Tokio, Sapporo, Nagano a letos opět Tokio. V zemi vycházejícího slunce již počtvrté vzplane olympijský plamen. První olympiáda v Japonsku se odehrála v roce 1964 a pro ostrovní císařství představovala zásadní historický milník. Japonci úspěšným uspořádáním letních her ukázali, že i na hlavu poražený národ dokáže znovu vstát z popela. Pro českou gymnastku Věru Čáslavskou znamenalo Tokio také start její zlaté olympijské kariéry.

reklama

Původně se první olympijské hry v Japonsku měly odehrát už v roce 1940. Kvůli druhé světové válce by se bezpochyby ani nekonaly, sami Japonci se ale vzdali její organizace už v roce 1938. Na vině byly vojenské expanze do Číny a dalších koutů Asie, kvůli kterým se císařství dostalo pod palbu kritiky ze strany zástupců Mezinárodního olympijského výboru (MOV).

Pro tehdejší vojenskou garnituru ale bylo dobývání nového území v předvečer druhé světové války důležitější než požehnání k pořádání sportovního svátku, proto na něj japonský olympijský výbor chtě nechtě rezignoval. Olympijské hry tak připadly finským Helsinkám.

Po válce zbyly z Japonska ruiny a popel. Trvalo téměř 15 let, než si Japonci znovu řekli o uspořádání letní olympiády. Když se v roce 1959 na zasedání MOV rozhodl, že udělí Tokiu druhou šanci, zavládlo na ostrovech nadšení.

V pořadí XVIII. letní olympijské hry znamenaly pro Japonce generační příležitost, jak ukázat, že se země vzpamatovala z ničivé války a má na to se znovu stát světovou velmocí. Navíc šlo o první olympiádu v asijské zemi, což znamenalo velká očekávání na domácí i zahraniční půdě.

První olympijský oheň zapálil atlet z Hirošimy

Na ničem se proto nešetřilo. Odstartovaly rozsáhlé rekonstrukce, vyrostly nové parky a budovy, opravovaly se památky a pracovalo se na nových technologiích. Jen deset dní před startem olympijských her (které se atypicky odehrály v říjnu) se rozjel třeba první vysokorychlostní vlak šinkansen na trase mezi Tokiem a Ósakou.

Šlo také o první olympiádu s přímým televizním přenosem, byť v poněkud omezené formě – tehdejší technologie umožňovala jen pár hodin záznamu, nešlo tedy ani i živé vysílání v pravém slova smyslu. I tak se jednalo o další technologickou prvotinu, na kterou byl ostrovní národ náležitě hrdý. Ve zkratce se dělalo vše, aby příchozí zahraniční hosté uznali, že se z Japonska stala opravdu moderní společnost.

Silným momentem první olympiády v Asii byl pak samotný akt zapálení olympijského ohně. Úkolu se zhostil 19letý student a atlet Jošinori Sakai, který se narodil v prefektuře Hirošima přesně v den, kdy na stejnojmenné město dopadla americká atomová bomba a zanechala po sobě radioaktivní spoušť.

Ačkoliv se Sakai nezúčastnil žádné olympijské disciplíny (o medaile bojoval až v Asijských hrách), stal se japonským symbolem poválečné obnovy a míru. Letošní olympiády se už nedožil, zemřel v roce 2014 ve věku 69 let. O konání olympiády v Tokiu se ale ještě stihl dozvědět – MOV rozhodl o místu už v roce 2013.

Hry, kde zazářili Čechoslováci v čele s Čáslavskou

Tokijská olympiáda byla pro Československo mimořádně plodnou sportovní událostí. Boje o medaile se zúčastnili sportovci z 93 zemí, žen bylo v celé soutěži jen devět. O to větší překvapení si pro celý svět připravila česká reprezentantka Věra Čáslavská.

Ve věku 22 let zastínila vrcholové gymnastky a odnesla si z olympiády hned tři zlaté medaile – ve víceboji, přeskoku a na kladině. Tokio pro ni znamenalo start zlaté olympijské kariéry, i proto na ni někteří japonští nadšenci do sportu vzpomínají dodnes, pokud měli to štěstí vidět její výkon naživo.

K nejdražšímu kovu přibylo československé královně sportovní gymnastiky také stříbro z víceboje družstev s Hanou Růžičkovou, Mariannou Krajčírovou, Janou Posnerovou, Adolfínou Tkačíkovou a Jaroslavou Sedláčkovou.

Cenné medaile přivezli zpět do Československa i další sportovci. Pro první zlato tuzemské cyklistiky si na kole značky Favorit dojel Jiří Daler ve stíhacím závodě jednotlivců. Ostravan Hans Zdražila si vybojoval zlato ve vzpírání v kategorii do 75 kg a zároveň vytvořil hned dva světové rekordy.

Kousek od zlata skončili českoslovenští fotbalisté, volejbalisté, zápasník Jiří Kormaník či atleti Ludvík Daněk a Josef Odložil, kteří se všichni dočkali stříbra. Bronzové medaile získali Lubomír Nácovský ve sportovní střelbě, dále pak osma mužů a dvojskif mužů ve veslování. Finální bilancí tedy bylo skvělých 14 olympijských medailí z Tokia: pět zlatých, šest stříbrných a tři bronzové.

V celkovém hodnocení sportovních úspěchů se tak nenápadné Československo probojovalo na deváté místo v žebříčku a pokořilo západní státy včetně Kanady či Velké Británie. Celkem se v 19 disciplínách rozdalo 163 medailí, nově také ve volejbale, judu a atletickém ženském pětiboji.

Od té doby se v Japonsku odehrály další dvě olympijské hry, obě zimní – jedna v Sapporu v roce 1972, další pak v Naganu v roce 1998, které se Čechům zapsalo do paměti díky hokejovému zlatu. V pořadí XXXII. olympijské hry, odložené na rok 2021 kvůli pandemii koronaviru, odstartovaly v pátek 23. července.

Tagy:
Japonsko gymnastika Tokio atletika historie olympiáda zlatá medaile Letní olympijské hry olympijské hry sport Letní olympijské hry v Tokiu 2021 olympijská pochodeň Věra Čáslavská

Hlavní zprávy

Zakopali válečnou sekeru? Petříček pomáhá Maláčové s kampaní ČSSD v Praze

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) během letákové kampaně v Praze využila pomoc bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Pro leckoho jde o velké překvapení. Petříček totiž v červnu opustil pražskou kandidátku strany, když zjistil, že její lídryní bude právě Maláčová. Ve vedení resortu zahraničí skončil poté, co jeho odvolání navrhl šéf sociálních demokratů Jan Hamáček.

Šéfka TOP 09: Maláčová má panickou obsesi z ODS, strašení si nechte do pohádek

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová osočila ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) z toho, že svými výroky o ODS pouze straší lidi. Jednička na kandidátce ČSSD v Praze má podle jedné z tváří koalice Spolu „panickou obsesi“ z občanských demokratů. Maláčová v pořadu Partie Terezie Tománkové tvrdila, že pokud se ODS dostane do nové vlády, dojde na rozsáhlé privatizace a budou se rušit nemocnice v malých městech.

Papež upozornil na sexuální násilí Rudé armády, oběť z Česka bude blahořečena

Papež František při návštěvě Slovenska otevřel i temnou kapitolu z konce války, kdy postupující Rudá armáda hromadně znásilňovala ženy i nezletilé dívky. Svatý otec se v Košicích poklonil památce 16leté Anny Kolesárové, která se ruskému vojákovi odmítla poddat, a ten ji zastřelil. Vatikán aktuálně chystá i blahořečení oběti sexuálního násilí Rudé armády ze Sobotína na Šumpersku, čeští historikové se přitom tématu spíše vyhýbají.

reklama

Domácí zpravodajství

Maláčová by rozdávala každému, říká Ševčík. Inflace podle něj vystoupá na 5 procent

Zvyšování minimální mzdy je pouze politické téma, uvedl k plánu ministryně práce Jany Maláčové na další zvyšování minimální mzdy ekonom a kandidát koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků Miroslav Ševčík v Partii Terezie Tománkové. Zároveň uvedl, že se nárůst inflace nezastaví a do konce roku dosáhne pěti procent, což potvrdil také pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama