Změny ve veřejných financích nejsou jednoduché, ale bolestné. Opatření, která vláda chce udělat, nemohou vyvolávat potlesk, ale my je přesto uděláme, konstatoval premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro deník Právo. Podle něj jsou zásahy do současného systému absolutně nutné a jsou odpovědné. Zároveň ovšem dodal, že na úpravách DPH v pětikoalici ještě shoda nepanuje. „Slíbili jsme, že nebudeme zvyšovat daňové zatížení, a to není banální, když něco slíbíte,“ podotkl předseda vlády.
Uniklý dokument Fiala nechtěl komentovat se slovy, že nejde o žádný hotový návrh, ale analytický materiál ministerstva financí. Rovněž odmítl, že by šlo o „testovací balónky“. „Žijeme v zemi, kde se většina věcí rychle dostane ven. Musíme s tím počítat, je ale potřeba uvádět to do správného kontextu. Odpovědně zvažujeme varianty, které se objevují ve veřejném prostoru nebo s nimi přicházejí experti,“ řekl premiér Právu.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) mimo jiné navrhovala zvýšit daň z příjmů, například v podobě korporátní daně. K tomu se ale vláda nemá. „Bráníme se tomu ze dvou důvodů. Jeden je, že jsme slíbili, že nebudeme zvyšovat daňové zatížení, a to není banální, když něco slíbíte. Druhý důvod je, že nejsme přesvědčeni, že zvyšování daní ve chvíli, kdy lidé čelí inflaci či doznívají vysoké ceny energií, je správné. Nevidíme cestu v tom, že bychom lidem sebrali víc peněz a přerozdělili je,“ pokračoval Fiala.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zdechovský prozradil, kdo vypustil dokumenty o DPH. Ať vypadne z koalice, nebral si servítky
Určitý prostor pro změny v daních sice podle něj je, ale na konkrétní podobě „řezů do živého“ zatím ve vládě shoda nepanuje – obzvlášť na poli uniklého dokumentu, který ve veřejném prostoru způsobil rozruch i hádku mezi lidoveckým europoslancem Tomášem Zdechovským a Piráty.
Budeme mít nejvyšší DPH v Evropě, zuří podnikatelé. Jak by vypadaly ceny po změnách?
Plán ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na změnu DPH stále dráždí řadu podnikatelů. Nesouhlasí zejména s tím, že by státu odváděli nejvyšší daně z přidané hodnoty v rámci Evropské unie. Podle hoteliérů by například došlo k ohrožení až 40 procent podniků a k velké ztrátě na evropském trhu. Jak by vypadalo zdražení dalších služeb?
„Hlásím se k politickým a myšlenkovým proudům, které mají představu, že daně mají být nízké. To ale neznamená, že stát v takovém případě nemůže plnit svoji funkci. To prostě musí. Nevidím tu ale jednoduchou cestu ve stylu, že tady zvýšíme tuto či jinou daň a máme to vyřešeno. Stát se musí starat i o to, co dělá, jak efektivně to dělá, jakou pomoc poskytuje, zda ta pomoc je opravdu účinná, zda je dostatečně cílená a tak dál,“ vysvětlil svůj pohled předseda vlády.
Pokud se kabinetu podaří překonat všechny nástrahy, můžou se Češi dle premiéra konečně dočkat moderního a efektivně fungujícího státu, který odpovídá požadavkům 21. století. Příští rok chce deficit snížit zhruba o jedno procento HDP, což je zhruba 70 miliard. Jedním dechem ale dodal, že to nebude bez obětí.
„Celý tento proces není úplně jednoduchý, je bolestný. Opatření, která děláme, samozřejmě nemohou vyvolávat potlesk, ale my je přesto uděláme, protože jsou absolutně nutná a jsou odpovědná,“ konstatoval Fiala v rozhovoru pro deník Právo.
Ceny potravin zkrotíme
Výrok vládního poradce a ekonoma Štěpána Křečka z Partie Terezie Tománkové, ať lidé jezdí nakupovat do Polska, kde to pro ně bude výhodnější, není podle premiéra příliš šťastný.
„S cenami potravin se snažíme bojovat nástroji, které považujeme za správné. Věřím, že se ceny potravin brzy podaří dostat na rozumnou úroveň. Jednáme s producenty, se zemědělci, s obchodníky, s řetězci a je k tomu zřízena pracovní skupina. Forma kontrol a přiměřeného tlaku povede k tomu, že ceny potravin začnou klesat. Tak, jak jsme zvládli ceny energií a ceny pohonných hmot, zvládneme i ceny potravin,“ slíbil předseda vlády.
Třebaže uznal, že jsou potraviny v Polsku nyní levnější než v České republice, připomněl, že v minulosti Poláci naopak jezdili nakupovat sem. „Souvisí to s různými faktory, například se strukturou zemědělství. Vláda má snahu podpořit menší producenty, farmáře. Ve srovnání s Evropou u nás dominují velké podniky. My se snažíme podporovat menší farmáře, posilujeme tím i podobu venkova, ale také kvalitu potravin a další věci,“ podotkl Fiala.
