Před 110 roky se narodil Patrick Dalzel-Job. Svéhlavý hrdina a dobrodruh, podle něhož Ian Fleming vymyslel Jamese Bonda. Statečný britský mariňák, skvělý lingvista a parašutista zachránil za druhé světové války 4 500 lidí před jistou smrtí, stejně jako Bond prý uměl lyžovat pozadu, řídit miniponorku a byl schopen provést nejriskantnější seskoky padákem.
Když v uniformě neuposlechnete rozkaz, znamená to obvykle nesmírný malér. Britský mariňák a tajný agent Jejího Veličenstva Patrick Dalzel-Job se ale právě díky porušení prvního armádního přikázání stal jedním z velkých hrdinů druhé světové války a držitelem vyznamenání od norského krále Haakona VII.
A ano – stal se též předobrazem pro později světoznámého Jamese Bonda.
ČTĚTE TAKÉ: Eastwood je poslední z velkých chlapáků. Přežil by i potopu světa, říká jeho dabér Županič
„Když jsme s kluky z jednotky v padesátých letech poprvé slyšeli o Bondovi, hned nás napadlo, že to musí být podle Patricka!“ potvrdil Peter Jemmett, jehož s Dalzelem-Jobem pojilo důležité pouto: Oba za války sloužili pod Ianem Flemingem, autorem fiktivního agenta 007.
#otd 14 2003 – Patrick Dalzel-Job died (b.1913)
— BRITISH History - On This Day (@BritishHistorym) October 14, 2020
He was a British naval intelligence officer & commando in World War II
Dalzel-Job is widely thought to be the model for James Bond. Ian Fleming's fictional spy, 007#Britishhistory #britisharmy #britishistorymatters #lestweforget pic.twitter.com/lTG7Sli2wn
Jisté je, že za to, co Patrick předvedl v květnu 1940, by se opravdu nemusel stydět ani bohatýr s tváří Seana Conneryho či Daniela Craiga. Byl tou dobou nadporučíkem britské armády, který na vlastní oči sledoval napadení neutrálního Norska vojsky nacistického Německa. Od nadřízených měl přísný rozkaz do dění nezasahovat. Přestože se každou chvílí čekalo bombardování Narviku, nesměl se jakkoliv podílet ani na evakuaci obyvatelstva.
Jak chutnají lidské oči? Kanibalové pojídali své mrtvé příbuzné, trpěli pak chechtavou smrtí
Jedni s oblibou jedli lidské vnitřnosti, jiní s gustem spořádali ruku neposlušné manželky, oči, penis a nos nepřátel či své zesnulé příbuzné. Kanibalové měli různé chutě. Ve své nové knize o tom píše antropolog Martin Soukup, který srovnává případy z dávné minulosti i z 20. století. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje jednotlivé lidojedské recepty. Ale i nemoc zvanou chechtavá smrt, která kanibaly postihovala právě kvůli jejich svéráznému jídelníčku.
Nad tak hloupým nařízením však mávl rukou.
Na rybářských lodích vyvezl z města na vlastní pěst přibližně 4 500 lidí. Bezesporu jim tím zachránil život, následné nálety Hitlerova letectva by nikdo z nich nepřežil. Norové mu to nezapomněli, od krále Haakona VII. dostal rytířský kříž Řádu svatého Olafa, což se mu docela hodilo – bez toho by jej prý Britové hnali před vojenský soud.
„Táta byl skvělý voják. Když se mu ale rozkaz nezdál, prostě na něj kašlal,“ popisoval půl století poté Patrickův syn Iain.
Potápěč, lyžař i parašutista
Nebyl to žádný holkař. Nepil martini.
To jsou ale jediné důležité věci, kterými se lišil od Jamese Bonda.
#OTD 1913 - Lt. Cmdr Patrick Dalzel-Job, RNVR born.
— 30Commando (@IHistorical) June 1, 2023
One of the most Flamboyant of 30's officers - bagpipes, fencing sabre and jeep mounted MG42!
PDJ was often touted as the inspiration for @007 @Commando_Ops @RoyalNavy @RankinNick @dolphinsands @WW2Today #ww2 pic.twitter.com/H2EUvj4YFM
Životopis Dalzela-Joba byl také přepestrý, a to už od samého začátku.
Pryč s komunisty, město je naše! Plzní před 70 roky otřásly protesty proti měnové reformě
Před 70 lety se komunistická totalita na chvíli zatřásla v samých základech. V Plzni proběhly masové protesty proti měnové reformě, která ze dne na den ožebračila celý národ. Tisíce naštvaných dělníků, studentů i dalších občanů převzaly moc nad středem města, obsadily radnici. Z oken létaly Stalinovy a Gottwaldovy busty, hořely transparenty velebící SSSR. Režimu trvalo necelý den, než bouři potlačil. Historik Jakub Šlouf pro CNN Prima NEWS popisuje, co přesně se 1. června 1953 stalo.
Jeho tatínek bojoval v první světové válce jako velitel kulometné roty, padl při bitvě na Sommě. Patrick pak s maminkou objížděl celou Evropu, osvojil si hned několik jazyků, ve Švýcarsku se naučil lyžovat a plachtit na zdejších jezerech. Učarovala mu i plavba po oceánech, v mladičkém věku podnikl expedici kolem norských břehů.
Po vypuknutí války v roce 1939 se okamžitě přihlásil jako dobrovolník do Královského námořnictva, které jej vyslalo do Norska. Při střetech s Němci se zaskvěl jako výborný střelec, hodně si vypomáhal jak znalostí norštiny, tak mimořádnými lyžařskými dovednostmi. Coby tajný agent sbíral informace o aktivitách agresora, zašifrované je posílal do Londýna.
„Jde o velmi svérázného důstojníka, který se nebojí nebezpečí a je zvyklý dělat si věci po svém. Když ho zadaný úkol osloví, je to prvotřídní eso,“ stojí v dochované armádní zprávě.
Daniel Craig v bondovce Spectre Zdroj: AP
Daniel Craig v bondovce Spectre Zdroj: AP
Zapsal se nejen zmíněným furiantstvím v Narviku. Proslul i jako nebojácný kapitán miniponorky, potápěč a parašutista, který se aktivně zúčastnil vylodění v Normandii, objevil úzkostlivě skrývaná raketová sila ve Francii. Fleming si jej vybral do tzv. Komanda 30, tedy tajné jednotky, jež se pohybovala před postupujícími spojeneckými vojsky, aby zachránila důležité dokumenty dříve, než je Němci stačí zničit. Přímo pod nosem nepřítele plnil i ty nejsmělejší záškodnické mise, jakou bylo třeba poškození německého torpédoborce Z29.
Kissinger slaví stovku. Má Nobelovku za mír, ale i hříchy. Je s ním legrace, říká Žantovský
Jedna z nejvlivnějších osobností světové politiky 20. století se dožívá sta let. Henry Kissinger byl poradcem amerických prezidentů, ministrem zahraničí v hodně nejistých časech. Ne každý mu tleskal: dostal sice Nobelovu cenu za mír, přesto ho někteří označovali za válečného zločince. Český diplomat Michael Žantovský se s Kissingerem poznal zblízka, v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví třeba o tom, že se s kamarádem režiséra Miloše Formana zábavně klábosí jak o pádu totalit, tak o fotbale.
Byl to pak právě on, kdo přijal kapitulaci severoněmeckého města Brémy.
A to dříve, než k němu Britové stačili dorazit.
Fleming se mu přiznal
To všechno by se hodilo do jakékoli bondovky. Zato Patrickova partnerská věrnost by spíš než do akčňáků s agentem 007 pasovala do romantických love story s Hughem Grantem v hlavní roli.
„Celý život jsem prožil s jednou ženou,“ přiznal.
Bjørg Bangsundovou poznal ještě před válkou, když jí bylo teprve třináct. Šest let se potom neviděli, vůbec nebyli v kontaktu. A přece na ni Patrick nezapomněl. Jen co svět zase vplul do mírových časů, okamžitě se kvůli ní vrátil do Norska.
Jemu bylo dvaatřicet, jí devatenáct.
Jen tři týdny poté, co se znovu setkali, si už před oltářem řekli ANO.
Ian Fleming měl se špionáží osobní zkušenosti
Nejdříve žili v Kanadě, kde Patrick sloužil u námořnictva, pak se přestěhovali do Skotska. Zde bývalý chrabrý agent nějakou dobu učil matematiku, ani po stáhnutí do ústraní však neunikl zájmu novinářů. Jednou jim přiznal: „Ano, Fleming se mi svěřil, že Bonda sepsal podle mě. Já ale nikdy žádnou bondovku nepřečetl. Není to můj styl. Když ty napínavé příběhy prožijete, nemáte pak potřebu si o nich ještě číst.“
Zemřel v roce 2003, bylo mu devadesát. Milovanou Bjørg přežil o 17 let.
