První Čech léčený Remdesivirem: Pán vedle mě na COVID umíral. Bál jsem se, že mě to taky čeká
Před půl rokem pražský taxikář Robert Markovič vyhrál boj s koronavirem. Lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici mu jako prvnímu pacientovi v Česku podali experimentální lék remdesivir. V nemocnici strávil celkem dva měsíce. Pro CNN Prima NEWS řekl, že už se cítí lépe, ale že by lidé neměli brát koronavirus na lehkou váhu. Také zavzpomínal na pacienta, který v nemocnici přímo vedle něj zemřel.
„Je mi o dost líp. Mám nějaké následky, ale očekával jsem, že se uzdravím rychleji. Že budu lépe chodit a pohybovat se, ale pořád mám nějaké potíže. Hlavně s chůzí. Navíc mám bolesti v pánvi, kyčlích a stále nemůžu pořádně hýbat rukou. Zrovna jsme přišli z neurologie a čeká mě ještě další vyšetření. Pan doktor říkal, že na otázku, kdy budu v pořádku, mi ještě neumí odpovědět. Koronavirus je pro lékaře pořád taková dost neznámá, furt trochu tápou,“ popsal Markovič svůj zdravotní stav.
Rozhovor s taxikářem, který přežil koronavirus. Co pro něj po návratu domů bylo nejtěžší?
Dva měsíce bojovali lékaři o jeho život. Po třech týdnech v nemocnici mu jako prvnímu v Česku začali podávat experimentální lék Remdesivir. Taxikář Robert Markovič už je tři týdny doma u své rodiny. Od začátku jsme jeho příběh sledovali a naše reportérka ho navštívila i teď.
Dodal, že především hybnost ruky se mu od té doby, co je doma, vůbec nezlepšila. „Vidličkou se ani nenajím. Od patnácti let hraju na kytaru a teď už hrát nemůžu, z toho jsem docela nešťastný,“ povzdechl si.
Koronavirus by lidé neměli brát na lehkou váhu
Koronavirus by podle něj lidé neměli brát na lehkou váhu. „Vždyť vedle mě umřel pán, který měl taky COVID-19. Dávali mu stejný lék, Remdesivir, jenže jemu nezabral,“ upozornil bývalý taxikář.
Na pacienta, který v nemocnici vedle něj ležel, často vzpomíná. „Když vedle vás jen za plentou někdo umírá a vy taky pomalu umíráte… Nevíte, jak jste na tom a bojíte se, že vás to taky čeká. Jste samá hadička a cévka, dýcháte jen díky nějakým hadicím. Nemůžete se ani pohnout, pak si teprve uvědomíte, že je to s vámi špatný,“ vysvětlil Markovič.
„Přišly děti a loučily se s ním. A asi jeho žena, která ho prosila, aby se vzbudil. To byl pro mě hrozný zážitek. Nikomu bych to nepřál,“ dodal třesoucím se hlasem Robert Markovič.
