Buď budou lidově řečeno za blbce, nebo za hrdinu s pořádnou kuráží. Takový osud čeká na fotbalisty s nápadem napodobit jedinečný kop Antonína Panenky z finále evropského šampionátu 1976. V historii mistrovství světa takových odvážlivců mnoho nebylo. Kratičký seznam, který v roce 1990 načal zpackaným pokusem Michal Bílek, zatím uzavírá úspěšný Maročan Ašraf Hakimi.
Kdysi – před necelými 50 lety – piloval hráč jménem Antonín Panenka ve Vršovicích penaltové zakončení, které mělo být světu teprve představeno. Panenka si schoval svůj dloubáček na ten nejdůležitější moment. Na rozhodující kop v bělehradském finále mistrovství Evropy.
Tváří v tvář německému brankáři Seppu Maierovi jen lehce podkopl míč. Kdyby gólman zůstal stát na místě, pravděpodobně by československý reprezentant čelil do konce života škodolibým poznámkám. Ale on si věřil.
MS ve fotbale 2022
„Věděl jsem, že to takto dopadne. Možná to vypadá, že se vytahuji, ale není to pravda. Je to něco mezi nebem a zemí, ale prostě jsem věděl, že tu penaltu takto proměním a bude to gól. Ne na sto procent, ale na tisíc procent. Sepp Maier nikdy na Bohemce nebyl, nikdy neviděl, že to takto trénuji,“ smál se Panenka v loňském rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Měl pravdu a stal se slavným. Ještě větší slávu ale získal samotný kop, na který měl dlouholetý hráč Bohemians po Euru 1976 patent. Drzé zakončení bylo nakažlivé, mnoho hráčů ho za více než čtyři dekády okopírovalo i v těch nejdůležitějších zápasech po vzoru vynálezce. Zároveň se proměnilo ve vyložený fotbalový termín.
Takže když Ašraf Hakimi ve čtvrté sérii osmifinále probíhajícího šampionátu v Kataru proti Španělsku „polechtal“ míč zespodu a vyslal pomalý pokus doprostřed brány skákajícího Unaie Simóna, po celém světě se referovalo o tom, jak obránce Paris Saint-Germain poslal Maroko poprvé do čtvrtfinále MS „panenkou“.
Achraf Hakimi, panenka to win the game! Incredible Hakimi, incredible Morocco, incredible atmosphere!! pic.twitter.com/PjtUVOkVgs
— Julien Laurens (@LaurensJulien) December 6, 2022
Úspěšní „panenkáři“ vedou 4:2
Hakimi, narozený 22 let po originálním dloubáčku, vstoupil do skromně obsazeného klubu hráčů, kteří si na „Páňu“ vzpomněli během mistrovství světa. Tento momentálně šestičlenný „spolek“ založil Panenkův krajan Michal Bílek, současný trenér Viktorie Plzeň.
Odvahu našel na mundialu v Itálii v roce 1990, i když je třeba doplnit, že byl ve značně komfortnější pozici než Panenka nebo Hakimi. Československo vedlo nad USA ve skupině už o čtyři góly, když si Bílek rovnal míč na penaltový puntík. Tento pokus skončil neslavně, v rukavicích brankáře Tonyho Meoly, který zůstal uprostřed a pomalu letící míč byl pro něj snadnou kořistí. Kreativní záložník se ale nemusel proklínat, protože jeho tým vyhrál 5:1.
Byl jsem si jistý, že tu penaltu proměním, říká 45 let od zlatého lobu Panenka
Přesně před 45 roky vstoupil Antonín Panenka do fotbalové historie. Ten den, 20. června 1976 večer, proměnil v Bělehradě nečekaným obloučkem rozhodující pokutový kop v penaltovém rozstřelu mistrovství Evropy mezi Československem a Západním Německem.
To byla jediná panenkovská penalta 20. století na MS.
Oprášit se ji rozhodl na německém fotbalovém svátku v roce 2006 Arťom Milevskij. Tento ukrajinský náhradník prokázal kuráž v osmifinále proti Švýcarsku a postaral se o prvního úspěšného „panenku“ v historii mistrovství světa. I díky němu Ukrajina proklouzla mezi nejlepší osmičku.
Na další pozdrav do Vršovic se nemuselo čekat dlouho. Jen o pár dní později ho v Německu vytasil zřejmě nejlepší fotbalista francouzské historie Zinédine Zidane, a to rovnou ve finále proti Itálii. Po průkopnické bělehradské penaltě je to nejslavnější „panenka“, protože na ni došlo v přímém souboji o trofej, navíc se do brány dostala jen o fous. Gólman Gianluigi Buffon se sice nechal nachytat, ale Zidane ve svém posledním utkání kariéry podkopl míč příliš. Takže „umělohmotná koule“ zamířila do břevna, od něj pak jen kousek za čáru.
Francii nicméně tento gól nedotáhl k triumfu. Itálie zanedlouho vyrovnala a v penaltovém rozstřelu si vydobyla zlato. Zidane u něj už nebyl, protože v prodloužení dostal červenou kartu za hlavičku do prsou Marca Materazziho. Ta získala ještě větší věhlas než odvážná penalta.
V roce 2010 hostila mistrovství světa Jihoafrická republika, která také nebyla ochuzena o pověstné zakončení. Měl ho na svědomí Uruguayec Sebastian Abreu – přezdívaný „Loco“, čili blázen – ve čtvrtfinále proti Ghaně. Někomu možná mohlo přijít opravdu šílené, že zkusil ve veledůležitou chvíli rozhodnout takovým způsobem. Ale vyplatilo se.
Jinak už tomu bylo v případě Fjodora Smolova. Ruský záložník chtěl být hrdinou před domácím publikem na šampionátu 2018. „Sborná“ poměrně překvapivě pronikla až do čtvrtfinále, kde narazila na Chorvaty. Gólman výběru z Balkánu Danijel Subašič se stihl pro Smolovův pokus z první série vrátit a položil základ pro to, že se později se svými parťáky podíval až do finále.
Hakimi teď v Kataru rozhodl, že úspěšní „panenkáři“ vedou na mistrovství světa nad neúspěšnými 4:2. A už čtvrtfinále akce konané v Perském zálivu může vygenerovat nové odvážlivce.
