Perličky a zásadní momenty voleb: Propad Nerudové, Babišova prohra v Průhonicích i rekordy

Výrazný propad Danuše Nerudové, rekordní účast, velké ztráty obou senátorů i prohra Andreje Babiše doma v Průhonicích. První kolo prezidentských voleb je u konce, přineslo ale několik zásadních momentů i perliček.

Vítězem prvního kola prezidentských voleb se stal bývalý vysoký představitel české armády a Severoatlantické aliance Petr Pavel –⁠ generála ve výslužbě volilo 35,4 procenta lidí. Do finále boje o Hrad postoupil i bývalý premiér, předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš, jemuž dalo hlas 34,99 procenta voličů. Druhé kolo volby se uskuteční od 27. ledna.

Jaké byly nejzásadnější i nejzajímavější momenty 1. kola?

1. Propad Nerudové

I když předvolební průzkumy přisuzovaly ekonomce a bývalé rektorce Danuši Nerudové přes 20 procent, nakonec skončila třetí s necelými 14 procenty hlasů. Prosincový model Kantaru přitom uváděl, že Nerudová v prvním kole zvítězí s 27 procenty hlasů. Obdobně jí model agentury Median z 9. prosince předpověděl vítězství s 28 procenty. Tak výrazný propad byl tedy pro mnohé nečekaný.

Nerudová ale začala ztrácet už v posledních několika týdnech před volbami, nepomohly jí ani televizní debaty. Například v debatě na CNN Prima NEWS politologové a komentátoři jednoznačně označili Petra Pavla za vítěze duelu. Podobně viděly výsledek debaty mezi Pavlem a Nerudovou i sázkové kanceláře. Nerudová se během ní například snažila vysvětlit svůj zbrklý útok na Pavla, který měl údajně tvrdit, že by si ji na Pražský hrad vzal jako účetní.

2. Rekordní účast

Letos se prvního kola prezidentských voleb zúčastnilo 68,2 procenta voličů, což je historický rekord. Od vzniku samostatné České republiky je to navíc třetí nejvyšší účast po volbách do Sněmovny v letech 1996 a 1998, kdy přišlo hlasovat 76,4 a 74 procent voličů.

K volbám letos přišlo 5,62 milionu lidí, to je zhruba o 450 tisíc více než v prvním kole před pěti lety a deseti lety, kdy byla účast v prvním kole 61,3 a 61,9 procenta. Dosud nejvíce lidí – téměř 5,57 milionu, což bylo 66,6 procenta voličů – přišlo vybírat prezidenta před pěti lety ve druhém kole, kdy se ve finále rozhodovalo mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem.

3. Velké ztráty obou senátorů

Senátoři, kteří kandidovali i před pěti lety, letos zaznamenali výrazné ztráty. Pavel Fischer skončil v roce 2018 na třetím místě, kdy získal 10,23 procenta (což bylo 526 694 voličů). Letos Fischer skončil až na čtvrtém místě s pouhými 6,75 procenty (tedy 376 705 hlasy).

Ještě výraznější ztráty zaznamenal ale Marek Hilšer. Ten skončil před pěti lety na pátém místě, když získal 8,83 procenta hlasů (od 454 949 voličů). V letošních volbách Hilšerovi preference ale rapidně klesly, volilo ho jen 2,56 procenta Čechů (tedy pouhých 142 912 voličů). Oba senátoři byli opakovaně vyzýváni k tomu, ať z boje odstoupí ve prospěch Pavla nebo Nerudové. Ani jeden tak ale neučinil. Někteří komentátoři je podezřívají, že si na boji o Hrad dělali předvolební kampaň pro volby do Senátu. Ty budou Česku v roce 2024.

4. Baštův neúspěch

Poslanec SPD Jaroslav Bašta skončil víceméně tak, jak mu to předpovídaly předvolební průzkumy. I když ty ho ještě trochu přeceňovaly – Median mu v lednu přisoudil 7 procent, Ipsos 5,8 procent,a Kantar 7 procent a STEM 5,4. Poslanec ale nakonec skončil na pátém místě se 4,45 procenty.

Pro Baštu je to ale neúspěch, on i zástupci hnutí SPD opakovaně prohlašovali, že má na to, aby se dostal do druhého kola a jeho výsledek v prvním kole byl dvouciferný. „Myslím, že se do druhého kola dostanu. Snaha médií a agentur vnutit nám obraz, že se bude rozhodovat jen mezi třemi, je nesmyslná a hloupá,“ kasal se například v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poslanec. Podobně mluvil v několika rozhovorech i šéf SPD Tomio Okamura.

5. Rekordně malý rozdíl mezi kandidáty

Zajímavé také bylo, jak těsný výsledek mezi sebou měli první dva kandidáti, tedy Pavel a Babiš. Generál ve výslužbě získal 35,4 procenta hlasů, druhý expremiér 34,99 procenta hlasů. Výsledek se tak lišil o pouhých 22 843 hlasů (0,4 procenta). V roce 2013 vyhrál Miloš Zeman první kolo před Karlem Schwarzenbergem o 0,8 procenta a v roce 2018 před Jiřím Drahošem dokonce o skoro 12 procent.

Daleko za Pavlem a Babišem byla Danuše Nerudová, která získala jen 14 procent (777 080 hlasů), což je o více než polovinu méně. Volby se tak rozdělily na dva vs. zbytek. Podle odborníků to znamená, že druhé kolo volby by mohlo být také velice těsné a zároveň napínavé.

6. Kde měli nejrychleji sečteno a kde to trvalo nejdéle?

První výsledky úvodního kola byly letos známy ze Svitavska a Plzeňska. Zveřejněny byly na volebním webu ve 14:19. V jednom z okrsků ve Svitavách vyhrál při desetiprocentní účasti Babiš s 22 z 56 odevzdaných hlasů. Pavel dostal 17 hlasů. V okrsku mohlo volit 554 lidí. V obci Štichov v okrese Plzeň-jih přišlo hlasovat 59 ze 68 oprávněných voličů. Zvítězil tam Babiš, na druhém místě skončil Pavel.

Nejdéle se čekalo na výsledky jednoho z okrsků v Dobříši na Příbramsku a z Londýna, odkud přišly hlasy krajanů až v 19:14. V okrsku číslo pět v Dobříši, který byl posledním sečteným v rámci ČR (kvůli souběžně konanému referendu), vyhrál Pavel, Babiš byl druhý. Podobně v Londýně vyhrál Pavel před Nerudovou, Babiš byl třetí.

7. Babiš prohrál doma

Zajímavé je také, jak si kandidáti vedli v domovských městech. Například v Průhonicích, kde bydlí Andrej Babiš, vyhrál Petr Pavel. Dalo mu hlas 48,03 procenta voličů. Lídr hnutí ANO skončil druhý s 26,68 procenta.

Pavel vyhrál i v domovském Černoučku na Litoměřicku, získal tam 81,61 procenta hlasů. Druhý Babiš obdržel v generálově bydlišti 12,56 procenta hlasů. Pavel zvítězil také v Kuřimi, kde bydlí další z dříve favorizovaných uchazečů o pozici hlavy státu, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

8. Babiš ovládl více krajů

I když Babiš v celkových výsledcích prvního kola skončil až na druhém místě, zvítězil celkově v devíti krajích. První Pavel přitom uspěl jen v pěti (ve Středočeském, Libereckém, Královéhradeckém, Jihomoravském a v Praze).

9. Nejvyšší účast na Vysočině

Nejvyšší účast z krajů zaznamenali na Vysočině, přišlo tam 72,54 procenta oprávněných voličů. Zvítězil tam Babiš se 35,50 procenty, Pavel měl 31,45 procenta.

Na druhém místě skončil Pardubický kraj, kde byla účast 71,47 procenta voličů. Zvítězil opět Babiš se 34,59 procenty, druhý Pavel získal 33,58 procenta.

Třetí nejvyšší účast si z krajů zapsal Středočeský, tam přišlo k volbám 71,40 procenta lidí. Více hlasů dostal Pavel (40,59 procenta), Babiš byl druhý (31,25 procenta).

10. Přišli volit jen tři lidé

Nejméně práce s počítáním hlasů v prvním kole prezidentské volby letos měly komise v konžské metropoli Kinshase a v jednom z ostravských okrsků – číslo 19003 v Keramické ulici. K urnám v nich dorazili shodně jen tři lidé. V ostravské ulici přitom mělo právo volit 86 lidí. Všechny tři hlasy získal Babiš. V konžské Kinshase zase všichni tři hlasující podpořili Pavla.

11. Kde byla stoprocentní účast?

Maximální zájem o první kolo volby hlavy státu měli letos lidé v Přeckově na Třebíčsku a Kaničkách na Domažlicku. V obou obcích přišlo k volbám 100 procent oprávněných voličů.

12. V Praze by byl Pavel už prezidentem

Pavel poprvé v historii přímé prezidentské volby získal v některém z regionů v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, v Praze pro něj hlasovalo přes 51 procent voličů. Dosud nejvíc hlasů získal v prvním kole v Moravskoslezském kraji v roce 2018 Miloš Zeman, když pro něj hlasovalo 49,2 procenta voličů.

Kdyby se volby braly jen podle hlavního města, Pavel už by byl prezidentem. Na druhém místě v Praze skončil Babiš s 20,09 procenta.