Úroková sazba hypoték zase stoupla
Boj s mimořádně vysokou inflací ještě nemusí být zdaleka u konce. Z aktuální Zprávy o měnové politice České národní banky vyplývá, že současná úroveň základních úrokových sazeb ještě nemusí být dostatečně vysoká. Překážkou úspěšného snižování inflace v dalších měsících totiž mohou být příliš vysoká očekávání dalšího růstu cen v Česku. V takovém případě by ČNB musela přistoupit k mnohem drastičtější přesvědčovací politice, že to se zkrocením inflace myslí vážně.
Takzvané inflační očekávání je v učebnicích ekonomie zmiňováno jako jeden z významných faktorů skutečné míry inflace. Jinými slovy, pokud firmy a domácnosti počítají, že ceny porostou určitým tempem, promítají tento růst do svých rozhodování. Firmy do své cenotvorby, domácnosti do svých požadavků na zvyšování mezd a platů.
Důležitosti inflačních očekávání a zejména jejich ukotvení si je pochopitelně vědoma i Česká národní banka. I proto o jejich vývoji podává informace v aktuální Zprávě o měnové politice. A pracuje se scénářem, kdy by došlo k jejich odpoutání od inflačního cíle ČNB stanoveného na dvě procenta ročně.
Inflační očekávání: dobrý sluha, zlý pán
„Ukotvenost inflačních očekávání zajišťuje, že šoky do inflace (např. z titulu růstu cen energií nebo oslabení kurzu) mají tendenci relativně rychle vymizet. Pokud však inflační očekávání nejsou dostatečně ukotvena, větší cenové šoky mohou způsobit perzistentní (dlouho přetrvávající, pozn. red.) dopady do inflace,“ píše centrální banka v dokumentu, který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.
ČNB k tomu dodává, že takový scénář by „značně komplikoval návrat inflace k dvouprocentnímu cíli“. Centrální bankéři dále upozorňují, že relevance takového rizika neklesá. „Zřetelný růst inflačních očekávání lze pozorovat u nefinančních podniků, které dále zvýšily svá očekávání inflace v tříletém horizontu. Dle zářijového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR a ČNB v průměru podniky očekávají za tři roky cenový růst přes sedm procent,“ stojí dále ve Zprávě o měnové politice.
Sama centrální banka připouští, že pokud by se inflační očekávání postupně odpoutala od dvouprocentního cíle, „v déletrvajícím období vysoké inflace částečně ztrácí kredibilitu ohledně schopnosti plnit cíl“. A v takovém případě by musela návrat inflace k cíli zajistit razantnějším růstem úrokových sazeb, a to až k devíti procentům.
Česko v tom není samo
„Odpoutání inflačních očekávání může být skutečně problém, který zkomplikuje návrat cenového růstu do normálních mezí. Centrální banka by potom musela mnohem tvrdší přesvědčovací politikou, tedy razantnějším zvyšováním sazeb, dokázat, že inflaci nad cílem nehodlá tolerovat. To by pochopitelně vedlo ke zdražení úvěrů. To by bolelo jak firmy, tak domácnosti, například by se ještě více prodražily hypotéky,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Naproti tomu inflační očekávání finančních trhů pro tříletý horizont jsou podle ČNB poměrně blízko inflačnímu cíli. Analytici totiž zatím počítají s inflací ve výši 2,7 procenta, což lze považovat za dobrou zprávu. Finanční trhy jsou totiž zpravidla velmi dobře obeznámeny s tím, jak centrální banka provádí měnovou politiku, což může přispět k tomu, aby se i u nefinančních podniků inflační očekávání dostávala zpět k normálu.
Česká republika však ve zvýšených inflačních očekáváních není sama. „Ukazatel inflace vnímané domácnostmi v šetření Evropské komise se pohybuje poblíž historicky nejvyšších hodnot,“ citují autoři Zprávy o měnové politice výsledky průzkumu mapující situaci u domácností členských zemí Evropské unie.
Sazby už výše nepůjdou
Mezi ekonomy ale převládá názor, že základní úrokové sazby České národní banky již výše nepůjdou. „My jsme měli velmi dobrou měnovou politiku staré bankovní rady ČNB, ta nová již nemusí s úrokovou sazbou tolik hýbat, protože zásadní nárůst se konal již předtím,“ uvedl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra Petra Fialy (ODS).
„Už jen to, že Česká národní banka zvýšila úrokové sazby na úrovně, které jsme tu viděli naposledy před 23 lety, je samo o sobě hodně restriktivní,“ shodl se s Křečkem hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Podle něho ve prospěch snižování inflace bez nutnosti dalšího růstu sazeb hovoří také fakt, že sama inflace prudce snižuje reálné příjmy obyvatelstva, čímž je tlumena poptávka v ekonomice, a tedy i tlak na ještě vyšší cenový růst.
