Piráti jsou na začátku konce. Manýry měli celou dobu, hodnotí komentátor

Současný předseda Ivan Bartoš, senátor Lukáš Wagenknecht, někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. To jsou jména kandidátů do čela Pirátské strany, která v loňských sněmovních volbách propadla a získala jen čtyři mandáty. Přesto je nakonec ve vládě a obsadila tři ministerské posty.

„Bartoš pozici ve vedení strany obhájí. Piráti vědí, že jim nic jiného nezbývá. Strana po síle, kterou měla po volbách 2017, končí. Možnost návratu na původní pozice se silnou podporou, je pryč. Piráti navíc zkazili v posledních měsících vše, na co sáhli. Bartoš byl také jiný člověk, než se ho Babišovi podařilo rozhodit,“ prohlásila ve vysílání CNN Prima NEWS Zlámalová.

Narážela na období kolem léta 2021, kdy Piráti měli v koalici s hnutím STAN v předvolebních průzkumech více než vládnoucí hnutí ANO. Jenže strana bývalého premiéra Andreje Babiše začala s ostrými útoky vůči Pirátům, kterým se strana nedokázala bránit. To podle mnohých expertů zapříčinilo, že voliči nakonec kroužkovali zejména kandidáty Starostů, kteří mají z celkových 37 koaličně získaných mandátů 33, zatímco „Bartošovci“ jen zmíněné 4.

Důležité budou komunální volby, Hřib ale ztratil podporu

Část Pirátů samozřejmě viní z propadu u voleb vedení strany a chce změnu. „Mezi Bartošovi nejhlasitější kritiky vždy patří lidé, kteří jsou na něco napojeni a už funkce mají. Senátor Wagenknecht je v dozorčí radě Pražské plynárenské, kritizují ho také europoslanci. Většina strany funkce teprve potřebuje a ty přináší vláda. Vzpomeňte si, jak byla vyhrocená diskuze před referendem o tom, jestli být ve vládě, ale nakonec to skončilo jednoznačně,“ uvedl komentátor Kolář a naznačil, že současný ministr pro místní rozvoj Bartoš má ve straně stále velkou podporu.

K vyhlídkám strany je stejně skeptický jako Zlámalová. „Je to začátek konce. Důležité budou komunální volby na podzim, v těch minulých byla Praha základnou Pirátů. Pan primátor Zdeněk Hřib ale postupně ztrácí všechny spojence, ani hnutí STAN nechce mít s Piráty nic posledního. Pokud tyto volby nedopadnou dobře ani jinde, může se konec strany urychlit,“ varoval Kolář.

Rozruch před volbou předsedy ale vzbudila zejména jediná kandidátka Michailidu. Uvedla, že je přesvědčením komunistka a netají se tím. I Piráti jsou podle ní na takovém základě postaveni, psala na stranickém fóru loni v září. Piráti se kvůli tomu pohádali i mezi sebou, nejvíce byl vidět ostrý spor mezi bývalým poslancem Mikulášem Ferjenčíkem a europoslankyní Markétou Gregorovou, která vůči svému spolustraníkovi nešetřila vulgarismy.

„Všechny podivné tendence byly uvnitř strany celou dobu, ale Bartošovi se je dařilo držet pod pokličkou. Je to extrém, který by neměl šanci získat nějakou podporu. Viděli jsme, jak ve volbách dopadly jiné extrémní levicové strany. Sama paní Michailidu možná bude mít problém vysvětlit, co to je demokratický komunismus. Sama to nevím,“ okomentovala aktuální politické dění Zlámalová.

Piráti jsou specifičtí. Vrací se k tomu, jak byli založeni

Kolář výrok nepovažuje za nic ojedinělého, „Tak se jedna kandidátka prohlásila za demokratickou komunistku. Jiní Piráti řeknou ledacos, stejně jako lidé v jiných stranách. Tady je krásně vidět, jak mají veřejné fórum a hádají se přes média. Piráti jsou specifická strana a vrací se k tomu, jak byli založeni. Manýry mají celou dobu, hádají se na fórech a občas se něco prostě objeví,“ uvedl komentátor s tím, že když byli Piráti v opozici, nebyly jejich výroky tak vidět.

Podle Zlámalové pak dostáváme velmi tvrdou lekci, proč politika potřebuje kromě jeviště také zákulisí. „Posedlost totální transparentností je zvrácená. Bude to fungovat jako odstrašující případ pro další strany. Ne náhodou drží premiér Petr Fiala striktní komunikační politiku nové vlády. Nechce, aby se něco z výroků Pirátů dostalo do esence jeho kabinetu, i když v něm Piráti sedí,“ zdůraznila.