Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
S blížícím se koncem roku ruský prezident Vladimir Putin přišel s jasnou vizí a plánem, jakým směrem by se Rusko mělo v následném roce ubírat. Ve více než hodinovém projevu na zasedání Rady pro strategický rozvoj a národní projekty představil šest klíčových kroků, které povedou k „silnějšímu a vyspělejšímu Rusku“. Vyjádřil se také k Ukrajině – konkrétně k oblastem, které Kreml označuje za svoji novou součást.
Ve svém projevu, který 15. prosince Putin přednesl před Radou pro strategický rozvoj a národní projekty, se šéf Kremlu zabýval rozvojem Ruska v roce 2023 i budoucností obyvatel „nových ruských regionů“. Prezident zejména představil, jaká budoucnost čeká ruský lid v sociální i ekonomické oblasti, píše ruský web Ura.ru.
Válka na Ukrajině
„Plány pro příští rok vznikly v souvislosti s bezprecedentní sankční agresí, kterou Západ proti Rusku nasadil. Jejím cílem v podstatě bylo v krátké době zničit naši ekonomiku. Tato kalkulace, jak každý vidí, nebyla správná,“ prohlásil Putin v obsáhlém projevu. Přesto přiznal, že se zavedení západních sankcí neobešlo bez obtíží.
Příklad uvedl jediný – pokles HDP. Z toho důvodu podle Putina dojde k tomu, že bude rozpočet pro rok 2023 pravděpodobně schodkový. „Úřady však budou zachovávat odpovědnou fiskální a makroekonomickou politiku. To zajistí také řešení nových výzev, kterým země čelí. Budeme pokračovat ve vývoji navzdory vnějšímu tlaku. Rozhodně se staneme silnějšími, dostaneme Rusko na vyšší technologickou úroveň. Zajistíme jeho ekonomickou, finanční i personální suverenitu,“ ujišťoval šéf Kremlu.
Obtížný rok
Aby však tento plán nastal a uskutečnil se, představil šest klíčových úkolů, které je potřeba splnit. Prvním je „posun interakce s klíčovými partnery v energetice, potravinářství, finančnictví, logistice a dalších vyspělých odvětvích na novou úroveň“. Druhý krok se týká posílení technologické suverenity a překonání růstu ve zpracovatelském průmyslu. „Je důležité dosáhnout vedoucího postavení v životně důležitých oblastech,“ zdůraznil Putin.
Třetím úkolem je zajištění finanční suverenity země. Ačkoliv podle prezidenta ruská ekonomika disponuje finančními zdroji, je prý nutné zvýšit jejich dostupnost pro ty, kteří realizují projekty a výroby s vysokou přidanou hodnotou. Poslední tři úkoly se týkají rozvoje infrastruktury, sociální oblasti a podpory rodin. Putin prohlásil, že míra chudoby v zemi se i „v obtížném roce“ mírně snížila díky cílené podpoře a zvýšení minimální mzdy.
Nezapomněl ani na sousední Ukrajinu, konkrétně její okupované a separatistické oblasti – samozvanou Luhanskou a Doněckou lidovou republiku, Záporožskou a Chersonskou oblast. „Během několika let se úroveň sociální podpory, zdravotnictví, školství, kultury a dopravy dostane na úroveň jejich sousedních ruských regionů. Budeme stimulovat hospodářskou aktivitu na nových územích, rozvíjet jejich průmyslový a zemědělský potenciál,“ prohlásil Putin.
Situace v Rusku je jako počasí
„Prezident Rusy ujistil, že je situace v zemi pod kontrolou,“ komentuje vystoupení Anton Orlov, ředitel Institutu pro studium problémů současné politiky. Úředníkům i obyvatelům země dal podle něj Putin jasně najevo, že vše probíhá podle plánu.
„Zvláštní operace a západní sankce jsou jen dočasným jevem podobně jako nepřízeň počasí, která svým způsobem ztěžuje práci a hospodaření, ale dříve či později skončí a nahradí ji teplý slunečný den. Putin ruskému i zahraničnímu publiku znovu demonstroval svůj klid a ujistil ho, že mu žádné srážky nezabrání v plnění jeho úkolů,“ shrnul politolog pro ruský web.
„Navzdory tomu, že se Putin snaží situaci malovat narůžovo, existují skutečné problémy s materiálem a výrobou, které znamenají, že továrny musí snížit kvalitu produkovaného zboží,“ zpochybnil Putinův optimismus pro britský list The Guardian Jakov Fejgin, ruský expert losangeleského think-tanku Berggruen Institute.
Ruské hospodářství navíc podle expertů pomalu ale jistě přichází o pracovní sílu. „Pozorujeme obrovský odliv mozků. Nejlepší lidé Rusko opouštějí. Začalo to už na jaře, kdy ze země emigrovaly desítky tisíc technologických expertů, a vláda nemá plán, jak tyto lidi nahradit,“ řekl deníku Politico profesor ekonomie univerzity v Turku Kari Liuhto.
