Exkluzivní rozhovor s ministrem školství Vladimírem Balašem
Nepochopení situace a uměle vytvořený problém. Tak mluví vládní i opoziční poslanci o návrhu posunout začátek výuky na devátou hodinu ranní. O tématu opakovaně mluvil ministr školství Vladimír Balaš (STAN), podle zákonodárců ale plošné nařízení pro školy nemá příliš velký smysl. O tom, kdy začne první hodina, totiž mohou již nyní rozhodnout sami ředitelé podle lokálních potřeb. Mnohem větší problém vidí oslovení zákonodárci v odpolední výuce.
Debatu o pozdějším začátku výuky oživil ministr školství Balaš v červenci. Podle něj příliš brzké vstávání narušuje biorytmus u dětí v pubertálním věku. Kdyby chodily do školy až na devátou ranní, podávaly by prý lepší výkony.
Vyučování od devíti ráno? Je to kravina, shodují se rodiče, děti jasný názor nemají
První školní hodinu bych škrtl, prohlásil před časem ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Žáci by tak podle jeho představy mohli do školy docházet až v devět hodin. Případná změna se ale osloveným rodičům vůbec nezamlouvá a jasně vyhraněný názor nemají ani děti.
„Žáci jsou přehlcováni znalostmi, které ale neumí aplikovat. Takže se možná omezí počet hodin. Rád bych škrtnul první hodinu,“ uvedl před měsícem v rozhovoru pro Lidovky. Pro zajímavost nechal o nápadu hlasovat na sněmu hnutí STAN v Hradci Králové, dočkal se ale slabé podpory – ruku zvedla jen zhruba třetina delegátů.
Pozdější start výuky se ovšem nezamlouvá ani vládním poslancům. Podle předsedy lidoveckých zákonodárců a místopředsedy sněmovního školského výboru Marka Výborného jde o uměle vytvořený problém a nepochopení situace ve školství.
„Nikde ve školském zákoně ani v jiných právních předpisech tohoto charakteru nebylo určeno, kdy začíná školní výuka. Nebylo by ani rozumné to jakkoliv obecně a striktně stanovovat pro celou Českou republiku. Dovedu si představit, že například v Praze může ředitel školy dojít k závěru, že by mohl být pozdější začátek výuky skutečně ku prospěchu všech, tedy žáků i rodičů. Pak není problém, aby výuka začínala v 8:30, 8:45 a podobně,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.
Zároveň ale upozornil, že na jiných místech ČR by plošná změna začátku výuky způsobila více škody než užitku. Rodičům by to mohlo například zkomplikovat ranní rutinu, kdy vozí děti do školy a posléze zamíří hned do práce. „Fakticky by to znamenalo, že na základních školách by byly děti o hodinu déle ve družině. To mi skutečně smysl nedává,“ konstatoval Výborný.
Pomůcky do škol rychle zdražují. Jak je nakoupit, aby to co nejméně pocítila peněženka?
Rodiče školáků budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Školní pomůcky jsou zase o něco dražší než před rokem, nový batoh vyjde zhruba na 1 500 korun. Kolik rodiny za základní školní výbavu utratí? A na čem lze výrazně ušetřit?
O startu výuky rozhodují ředitelé
Jako příklad uvedl lidovecký poslanec svůj rodný Heřmanův Městec, kde už řadu let začíná výuka v 7:40 – podle toho už jsou nastavené i autobusové spoje. „Už dnes si může ředitel stanovit začátek výuky, kdy bude chtít, pokud se domluví společně se školskou radou, kde jsou i rodiče. K obecnému nařízení se nekloním a nepovažuji jej za rozumné,“ dodal Výborný.
Na skutečnost, že si organizaci výuky řídí již nyní ředitel školy, upozornila i Renáta Zajíčková, starostka Prahy 5 a poslankyně ODS. „A je to tak dobře. Pokud mluvíme o škole, do které dojíždějí děti z větší dálky – například z okolních obcí – posunutí začátku vyučování má větší smysl, než když mluvíme o městské škole, kdy to mají děti do třídy pár minut. Už teď existují školy, které začínají později nebo i dříve než v osm hodin ráno,“ zareagovala na dotaz redakce.
Pakliže by došlo na požadavek posunout začátek výuky na pozdější hodinu, mají o tom i podle Zajíčkové rozhodnout především ředitelé společně s rodinami i žáky, třeba formou ankety. „Existují školské rady, žákovské parlamenty a další možnosti, jak téma uchopit. Hlavně žádné centrální nařízení,“ doplnila zákonodárkyně občanských demokratů.
S výukou od devíti ráno by ale naopak souhlasil čerstvý místopředseda hnutí STAN a Balašův stranický kolega Jan Lacina. „Jako místostarosta Prahy 6 pro oblast školství jsem se pokoušel přesvědčit ředitele našich 15 základních škol na devátou hodinu alespoň na prvním stupni, a to už od roku 2014. Bohužel jsem ale neuspěl,“ napsal v SMS na dotaz CNN Prima NEWS.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Zdroj: Profimedia.cz
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Zdroj: CNN Prima NEWS
Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Poslankyně a starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková (ODS) Zdroj: ČTK
Místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina Zdroj: ČTK
Místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina Zdroj: ČTK
Poslanec a někdejší rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais (ANO) Zdroj: ČTK
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Zdroj: Profimedia.cz
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Zdroj: CNN Prima NEWS
Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Předseda poslaneckého klubu Marek Výborný (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Poslankyně a starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková (ODS) Zdroj: ČTK
Místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina Zdroj: ČTK
Místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina Zdroj: ČTK
Poslanec a někdejší rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais (ANO) Zdroj: ČTK
Podle něj plán narazil u rodičů i učitelů. Návrh se naopak podle rozsáhlého výzkumu zamlouval samotným školákům na prvním stupni základních škol. Rodiče nejčastěji argumentovali tím, že musí být v práci už brzy ráno a děti by se nudily do začátku posunuté výuky. „Bylo mi to líto i za obě mé děti. Zvlášť v zimě připomíná výuka od osmi víc mučení než učení. Vladimíru Balašovi proto držím palce v jeho iniciativě,“ vzkázal Lacina.
Odpolední výuka je větší problém
Opoziční místopředseda sněmovního školského výboru Karel Rais (ANO) dodal, že by ministerstvo školství mělo řešit závažnější problémy, než je posunutí výuky na devátou hodinu ranní. Jako příklad zmínil platovou politiku pedagogů i nepedagogického personálu, začleňování ukrajinských dětí a studentů do českého vzdělávacího systému či roli CERMATu ve školství a digitální době.
„Sněmovna by měla řešit především legislativu a ne se zabývat problémy, které již dnes muže řešit každý ředitel školy podle konkrétní místní situace již dnes na základě stávajících předpisů a vyhlášek,“ napsal redakci Rais. Sám vidí jako větší problém nikoliv začátek výuky, ale spíše jeho konec v odpoledních hodinách.
„Z vlastní zkušeností učitele na střední a externě i na základní škole nemám pocit, že by děti byly svěžejší v odpoledních hodinách. Spíše naopak,“ uzavřel téma Výborný.
