Školní potřeby za tisíce korun
První školní hodinu bych škrtl, prohlásil před časem ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Žáci by tak podle jeho představy mohli do školy docházet až v devět hodin. Případná změna se ale osloveným rodičům vůbec nezamlouvá a jasně vyhraněný názor nemají ani děti.
„Určitě nejsem pro. Pro mě je to každodenní rituál. Před sedmou ranní vstaneme, dáme si společně snídani, s manželkou zkontrolujeme, zda dětem nic nechybí, a postupně je odvezeme do školy. Poté jedeme do práce, kde obvykle musíme být na osmou ranní. Kdyby nám děti začaly chodit až na devátou, celá rutina by se nám strašně zkomplikovala,“ řekl CNN Prima NEWS Milan P. ze Zlína. Reagoval tak na návrh ministra školství, který zvažuje zrušit první hodinu.
Kolik stojí školák
Aktovka: 1 500 až 4 000 korun
Základní pomůcky (penál, tužky, pastelky, sešity, obaly apod.): 1 900 až 2 500 korun
Pomůcky na výtvarnou výchovu: kolem 500 korun
Pomůcky na tělesnou výchovu: 500 až 1 500 korun
Celkem: 4 400 až 8 500 korun
Právě pro rodiče, kteří musejí děti odvážet, by šlo o zásadní komplikaci. „Mně se to moc nelíbí. Jsme z malé obce, kde nejezdí moc autobusů, dcera by tak musela vstávat docela brzo kvůli spojům a pak čekat, než začne škola,“ popsala možné potíže Jana Švejnohová z vesnice v Olomouckém kraji.
Způsobilo by to chaos
Teď situaci řeší tak, že dceru odveze autem na osmou hodinu, sama pak pokračuje do práce. „Vychází nám to dobře, začátek vyučování v devět by nám v tom udělal chaos. A dojíždění autobusem taky není zadarmo,“ dodala Švejnohová.
Právě možnost dítě do školy doprovodit, zvláště u žáků prvního ročníku základní škol, je pro rodiče často důležitá. „S tímto návrhem by se nám překopal celý režim naší rodiny. Jsem rád, že mám ráno nad dětmi dohled, takto bych musel jít do práce a nechat je samotné,“ řekl tatínek tří dětí z Prahy. Navíc se obává, že by se dětem prodloužil rozvrh, a tím pádem by se posunuly i kroužky.
Ze školství odchází každý pátý učitel. S tím platem je to dnes těžké, říká končící pedagog
Ztráta uznání, prestiže a nízký plat – to jsou nejčastější důvody proč učitelé opouštějí školství. Podle aktuálního průzkumu odchází každý pátý z nich. Prognózy mluví jasně, pokud se přístup k učitelům a jejich práci nezmění, může být i hůř.
I na to resort myslí. Už nyní je ve vyhlášce o základním vzdělávání ukotvena možnost posunout začátek výuky na pozdější, například devátou hodinu, což ale má své limity. „Rozhodnutí je nicméně plně na vedení školy. Ve vyhlášce je uvedeno, že vyučování nesmí začínat dříve než v 7:00 a musí být ukončeno nejpozději do 17:00,“ sdělil pro CNN Prima NEWS vedoucí oddělení vztahů s veřejností ministerstva školství Ondřej Macura.
Děti by ponocovaly
Žákům s odpoledním vyučováním by se tak rozvrh nemusel posunout, podle ministra Balaše by se první hodina zkrátka „škrtla“. I to ale může narušit zajetý systém mnoha rodičů. „Upřímně si myslím, že je to pěkná kravina. Tohle musel vymyslet člověk, který chodí na devátou hodinu do práce a nechce se mu kvůli dětem vstávat brzy,“ sdělila maminka dvou dětí, která bydlí v obci u Uherského Hradiště.
Rodiče se také obávají, že zrušení výuky by mohlo znamenat více domácích úkolů. Zároveň by prý kvůli pozdější výuce také více ponocovaly a pak by se jim nechtělo vstávat. „Bylo by mi jich líto, měly by kratší odpoledne na aktivity, běhání venku a učení,“ dodala maminka ze Zlínského kraje.
Napřed do zátylku, pak čelo na stůl. Někdejší školáci vzpomínají na tresty za vysvědčení
Poslední školní den často provázely tělesné tresty, a to ještě v devadesátých letech. „Když jsem přinesl na vysvědčení čtyřku z češtiny nebo z matiky, dostal jsem vařechou,“ vzpomíná 38letý Václav Zdrhal. Za komunismu někteří rodiče špatné vysvědčení „odměňovali“ i důtkami, fyzické násilí v rodinách bylo běžné i v meziválečném Československu a za monarchie. Strach z výprasku mnohdy vedl i k sebevraždám dětí a teenagerů.
Podle ministerstva ale této praxe už někteří ředitelé škol, převážně soukromých, využívají a posunují začátek výuky na 8:30 nebo 9:00. „Není jich příliš mnoho, protože pozdější začátek vyučování zpravidla znamená i jeho pozdější konec se všemi z toho vyplývajícími komplikacemi,“ připustil resort.
Mezi rodiči se navíc najdou i výjimky. „Určitě ano, jsem pro výuku od devíti. Děti jsou velcí spáči a už jsou dost velké na to, aby se do školy vypravily samy. Chápu ale, že matky s malými dětmi už asi souhlasit nebudou,“ sdělila CNN Prima NEWS maminka z Vrchlabí, která má dva syny.
A co na to žáci?
Děti by pozdější výuku uvítaly více. Přesto přiznávají, že to má svou stinnou stránku. „Na jednu stranu by to bylo dobré, protože se můžeš déle vyspat, a tím pádem i jít později spát. Jenže pak bych musela být ve škole, nebo dělat více doma, takže bych měla kratší odpoledne. Nezbyl by mi pak čas na chození ven s kámoškami,“ svěřila se Ela z obce Uherské Hradiště, která v září půjde do 8. třídy.
„Bylo by to super, trošku bych si aspoň přispal. Ale musel bych pak jet zase autobusem do školy,“ připustil Patrik, syn Milana P. ze Zlína. „Mám to stejně. Prakticky bych dostala půl hodiny spánku navíc, a pak musela řešit hromadnou dopravu. A pokud bychom začali až na devátou, drželi by nás ve škole déle odpoledne, což mi přijde ještě horší,“ přitakala jeho sestra Lenka, která navštěvuje gymnázium. Po obědě už prý učivo nikdo nevnímá.
