plýtvání

Obchodní řetězce nechtějí zbytečně vyhazovat zboží, u kterého je datum spotřeby na hraně. Ovoce nebo zeleninu pak prodávají v taškách – zákazníci sice nevědí, co v nich najdou, jejich nákupem však mohou ušetřit i stovky korun.

Svátky plýtvání. I tak označili Vánoce někteří ekonomové ve vysílání CNN Prima NEWS. Češi totiž během svátků vyhazují nejenom nesnězené jídlo, ale i třeba staré spotřebiče nebo nevhodné dárky.

Vzhledem k enormnímu plýtvání jídlem se některé restaurace rozhodly nabídnout svůj sortiment před zavírací dobou se slevou. Evropané totiž v průměru vyhodí 96 kilogramů potravin za rok, uvádí průzkum Organizace pro výživu a zemědělství. Zvýhodněná nabídka navíc může Čechům pomoci ušetřit stovky korun měsíčně.

I stromky, které mají ulomenou větvičku, mohou splnit vánoční poselství. K tomuto závěru došli autoři českého projektu Zachraň stromek. Iniciativa se snaží doručovat do rodin vánoční stromky, které by skončily v drtičce. Lesníci totiž kvůli drobným nedokonalostem vyřadí z prodeje zhruba každý desátý strom.

V Česku vyhazuje po Vánocích zbylé cukroví obvykle více než půl milionu lidí. Třeba podle ekonoma Lukáše Kovandy tak letos Češi „vyhodili oknem“ celkem asi 80 milionů korun. Existuje přitom mnoho způsobů, jak něčemu takovému zabránit.

Stává se vám, že vyhazujete prošlé nebo dokonce zkažené jídlo? Nejste jediní, podle expertů se stále zvyšují počty těch, kteří nakoupí víc, než dokážou spotřebovat a zásoby nakonec končí v popelnici. Češi tak ročně vyhodí zhruba 830 tisíc tun potravin.

Češi v minulých letech během podzimu a zimy létali na dovolenou do exotických destinací. Vzhledem k pandemii koronaviru se však cestování výrazně omezilo. Ne všichni Češi ale zůstali ve své domovině. Někteří se i přes značná omezení k moři vydali. Mezi těmito lidmi je i manželský pár, který vyrazil do Egypta.

Nejčastějším důvodem plýtvání jídlem je, že se potravina zkazila, často jdou do koše odkrojky i zbytky jídla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle Ley Kubíčkové z Mendelovy univerzity domácnosti nemají přesnou představu o svém hospodaření se surovinami a výrobky. Dotázané domácnosti uvedly, že ročně vyhodí 12 kilogramů potravin, skutečnost ukazuje přitom na zhruba trojnásobných 37 kilogramů.

Spotřeba potravin včetně ztrát a odpadů byla loni v Česku rekordní, činila 796,5 kilogramu na obyvatele. Proti roku 1993 se zvýšila o 65,5 kilogramu. Meziročně vzrostla o 6,9 kilogramu, více se jedlo například maso.

Doba, kterou tuzemští zaměstnanci v kancelářských profesích promrhají neproduktivní prací, se proti loňsku zvýšila až o hodinu na průměrných 162 minut za den. Nejčastějším plýtváním časem byly zbytečné úkony či komunikace nebo prostoje v důsledku chaotického plánování a zbytečné administrativy.

Nejčastěji lidé vyhazují do popelnic ovoce a zeleninu. Mezi další potraviny, které pravidelně končí na třídicích linkách, patří například balené pečivo. Ukázal to výzkum Mendelovy univerzity v Brně, který začal loni a při kterém vědci sledovali, jak se zachází s jídlem ve více než devíti stovkách domácností.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství se za rok na světě vyhodí nebo znehodnotí třetina potravin. Kdyby se toto množství zachránilo, nasytilo by kolem miliardy lidí. Na jednoho člověka v Evropě tak připadne kolem 100 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Lze situaci zachránit?