Zimní období přináší na jednu stranu romantické pohledy třeba na stromy obalené třpytícími se krystalky ledu, ale také inverzní počasí, mlhy a nebezpečně kluzké silnice. A námraza se může postarat i o jinou zimní „radost“ – škrábání předního skla automobilu. Co to vlastně námraza je a jak si stojí mezi jinými podobnými jevy?
Námraza je vrstva ledu, která se za vhodných podmínek tvoří na venkovních površích, když je teplota kolem nuly či klesne pod bod mrazu.
Objevuje se především na tenkých předmětech, jako jsou větve stromů nebo dráty, které se rychleji ochlazují. A samozřejmě na sklech aut, což ráno rozhodně nepotěší většinu řidičů. Co v článku najdete?
Jak námraza vzniká?
Námraza vzniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země, objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu. O námraze mluvíme také ve chvíli, kdy se vodní pára ve vzduchu promění při kontaktu s povrchem rovnou v led. Tento proces se nazývá desublimace. Díky němu námraza zdobí nejen okna a auta, ale i větve stromů nebo dráty elektrického vedení.
ČTĚTE TAKÉ: Zimní strašák pro řidiče. Jak se vyvarovat srážce s divokou zvěří? Experti mají jedno varování
Druhy námrazy
- Průsvitná námraza vzniká poměrně pomalým zmrznutím kapek mlhy nebo oblaku při teplotách 0 až -3 °C. Kapičky vyplní veškeré mezery a vzniká v podstatě kompaktní led s drsným povrchem. Svým vzhledem připomíná ledovku, která má ovšem jiné příčiny vzniku. Tato námraza je velmi přilnavá a jen těžko ji jde oddělit od povrchů.
- Zrnitá námraza se tvoří při nižších teplotách (-2 až -10 °C), když přechlazené vodní kapky mlhy či oblaku rychle zmrznou při styku s podložím. Obvykle bílá usazenina má podobu trsů vláknité struktury a narůstá rychleji na hranách předmětů proti směru větru. V silnějších vrstvách pak může způsobovat problémy, od podloží jde ale lépe oddělit.
- Krystalická námraza, také jinovatka, vzniká při teplotách nižších než -8 °C a tvoří ji jemné krystalky ledu, které na površích vytváří krásné vzory.
Proč je námraza nebezpečná?
Námraza umí pořádně zkomplikovat život. Kluzké chodníky a silnice jsou častou příčinou úrazů a nehod. Nejzrádnější je pak takzvaný „černý led“, téměř neviditelná vrstvička ledu na silnici, která se postará o nejeden smyk.
Stromy, sloupy elektrického vedení či samotné dráty mohou pod tíhou silné vrstvy zrnité námrazy praskat a způsobit například výpadky proudu.
Jak bojovat s námrazou
Nejlepší obranou před námrazou je prevence. Ochranné fólie nebo clony na čelní sklo auta ji dokážou zastavit dřív, než se vytvoří. Večer je stačí připevnit a ráno jen sejmout.
Pokud už námraza vznikne, škrabka na led je klasika, která nikdy nezklame. Pro rychlejší práci můžete použít chemické rozmrazovače.
Na silnicích či chodnících pak pomáhají sůl a písek, které zlepšují přilnavost pneumatik a snižují riziko smyku.
Předpovídání námrazy
Sledování předpovědi počasí je klíčem k vašemu úspěchu. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pravidelně vydává zimní výstrahy, takže budete vědět, kdy a kde hrozí největší riziko. Sledujte teplotu, vlhkost a radarové snímky, abyste byli připraveni.
Námrazové jevy
Zimní období přináší hned několik různých námrazových jevů, které se liší způsobem vzniku, následky a nebezpečí však bývají podobné.
Vedle námrazy jde o ledovku, která vzniká, když na prochlazený zemský povrch dopadá déšť či mrholení. Zmrzlé kapky vytvoří průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem, který je extrémně kluzký.
Podobné vlastnosti má i náledí, které ale vzniká postupným mrznutím kapek deště či mrholení nebo také zmrznutím roztátého sněhu.
Mrznoucí mlha zase vytváří ledovou pokrývku, která může být stejně nebezpečná. Každý z těchto jevů vyžaduje jiný přístup, takže je dobré vědět, s čím máte co do činění.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Objev bizarní ryby vyrazil vědcům dech. Vypadá jako oteklý nos, to jsme ještě neviděli, tvrdí