Romové sestěhovaní ze všech koutů republiky do omšelých bytovek na samé výspě republiky v okrese Bruntál se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. „Nejsem tu hlášený, nemám tady v Osoblaze ani trvalý pobyt, tak jsem tu ani nemohl volit,“ vysvětluje předák komunity Gustav Cina z Prahy. Do tisícihlavé Osoblahy na polských hranicích ho zavála nepřízeň osudu. A byznys s chudobou, stejně jako dalších až 300 Romů.
Do večerky na náměstí v Osoblaze zrovna míří mladý pár s dětmi. Hned naproti stojí budova obecního úřadu s volební místností. „Půjdete k volbám?“ Odpověď je napřed optimistická: „No jasně, my tam deme. Všeci z tadyma budeme volit,“ ukazuje František Hrubý k bytovkám, ve kterých žijí Romové. Když se ale zeptám, koho budou volit, oba mlčí. A muž s jistými rozpaky dodá: „No, já nevím, kdo a co. Já fakt nevím, kdo tam jako je, tak koho jako volit.“ Pak ale jakoby vítězně vyhrkne: „Víte co? Já bych nejradši volil sám sebe.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Politico tipuje nové české europoslance: Dominance ANO, pád Konečné i úspěch Rajchla
Žádné papíry nám neposlali
Postupně se ukáže, že František Hrubý a jeho družka vůbec netuší, jaké volby se zrovna odehrávají. „Žádné papíry nám ještě nepřišly, no vůbec nic, tak jak to máme vědět. Tak třeba ještě ty papíry dojdou,“ uvažují. Nedojdou, nejspíše přišly na trvalou adresu. „No jo, my tady nemáme trvalé bydliště, to je pravda. Přistěhovali jsme se nedávno z Kroměříže,“ vypráví rodiče šesti malých dětí.
„V Kroměříži už se Romové nikde nechytají, tam už jako Romové žádný byt neseženeme. Nechtějí nás tam, no víte, jak to dneska je, Romáky nikdo nechce,“ stěžuje si. V České republice proto doslova kvete byznys s chudobou a mnohé radnice i majitelé realit ho tiše podporují, když se zbavují romské komunity. Jiní byznysmeni v realitním sektoru totiž ochotně nabízejí bydlení i takzvaným nepřizpůsobivým. Třeba na periferii Ostravy, Orlové nebo někde v zapadlém pohraničí. „Není to tu nic moc, ale máme aspoň kde bydlet. Pan majitel David Kotásek z Osoblahy je na Romy docela hodný,“ pochvaluje si František Hrubý.
Za kvartýr na konci světa 25 tisíc měsíčně
Ptám se na rovinu: „A kolik tomu hodnému pánovi za byt na konci světa vlastně platíte?“ Odpověď trochu vyráží dech: „Čistý nájem dělá 22 tisíc korun, k tomu další tři tisíce na elektřinu.“
Kvartýr v bytovce je sice třípokojový, ovšem je součástí ošklivého sídliště, které stojí ve „vystrkově“. Na severním výčnělku republiky v Osoblažském výběžku, který je ze tří stran obklopen Polskem. Jsou to všemi zapomenuté Sudety v horním cípu okresu Bruntál. Doslova „vyhnanov“, kam nikdo nechce.
Eurovolby zdejší Romy nezajímají také proto, že mají jiné starosti. Svým způsobem jde občas o holé přežití. „Kolikrát už nevím, jak z těch dávek nakrmit všechna děcka,“ stýská si družka Františka Hrubého. Zhruba 15 tisíc korun na inkaso prý rodině poskytne stát formou příspěvků na bydlení. „Práci tady na konci světa neseženete, takže zbytek nájmu musíme doplatit z mateřské. Zbude nám necelých sedm tisíc korun na jídlo, a to na celý měsíc. Pro osmičlennou rodinu, vy byste s tím dokázal přežít?“ stěžuje si muž. Přiznávám, že šest dětí a manželku bych s takovou částkou uživit nedokázal.
Majitel lokality: Nedokážou šetřit teplem
„Všecko daleko. Práce, obchody, tady není nic, jen sem Romy z celé republiky dovezli na jednu kupu,“ hořekuje dále František Hrubý. „Ale co jiného můžeme dělat,“ pokrčí rameny.
Majitel bytovek David Kotásek odmítá, že by provozoval obchod s chudobou. „Za metr čtvereční si účtuji čistý nájem od 60 do 120 korun. Pokud mi některá rodina platí až 20 tisíc korun, je to způsobeno enormní spotřebou tepla, studené a hlavně teplé vody. Měřiče jsou nainstalovány v každém bytě, ale mnohé rodiny prostě nedokážou s teplem hospodařit,“ říká pro CNN Prima NEWS. „Bohužel, často nemají práci a schovávají se za to, že jim stát proplácí sociální dávky,“ dodá. Jinými slovy, stát nájemníkům platí formou dávek i tu enormní spotřebu teplé vody.
„Jsem podnikatel na realitním trhu a odmítám, že bych byl obchodník s chudobou. Nájemníky si pečlivě vybírám, v tuto chvíli mám 30 bytů volných, což je pro mě ztráta několika milionů korun za rok, ale nechci, aby z lokality bylo úplné ghetto.“
Sběrný dokument z Osoblahy
Volby v tomhle koutu republiky sleduji pravidelně, někteří Romové tady mají vlastně ztížený přístup ke svobodnému hlasování. Když v lokalitě nemají trvalé bydliště, musí si vyřídit voličský průkaz v původním bydlišti, což je pro ně nemožné. „Pro voličský průkaz bych musel až do Prahy, to by stálo moc peněz,“ říká samozvaný předák místní komunity Gustav Cina, který ztratil bydlení v hlavním městě republiky. Z podobných příčin jako František Hrubý v Kroměříži.
O voličský průkaz si lze v místě trvalého bydliště požádat i písemně, ovšem s asi desetidenním předstihem před hlasováním. Volič ale musí žádost opatřit úředně ověřeným podpisem a tento úřední úkon plus zaslání doporučeného dopisu vyjde na 130 korun. To není málo, navíc Romové z Osoblahy o takové možnosti nic nevědí. Kromě Gustava Ciny v ghettu nikdo netuší ani to, že aktuální volby jsou hlasováním do Evropského parlamentu. „Víte, jak to je, Evropská unie tu nikoho nezajímá,“ omlouvá Cina sousedy.
Nevládní organizace zaspaly
Ptám se, proč je o možnosti voličského průkazu nepoučí nějaká nevládní proromská organizace, která na svoji činnost pobírá granty a dotace. Anebo proč se o evropských volbách nic nedozvědí ani romské děti v osoblažské škole? Vědí vůbec, co to znamená Evropský parlament? „Všichni tu na nás kašlou, nemají tu Romy rádi,“ opakuje se Gustav Cina, jeho soused volí mnohem ostřejší výrazy: „Bílí k nám občas zajdou pro cigaretu, a já jim to cígo klidně dám. Ale za rohem je slyším, jak nadávají na kur*y černé.“ Pak začne nadávat i mně. „Vy jste z Primy, jo? Tam jsou samé mediální mrd*y, to říká i Babiš. A jak mě vyfotíš a dáš na internet, tak skončíš tam pod uhlím,“ ukáže na kotelnu.
Chumel několika romských rodin před bytovkami si především stěžuje na nekřesťanské nájmy. „Všichni tu platíme 22 tisíc korun, plus trojku na elektriku. Majitel pořád zdražuje, protože se prý všechno zdražuje, že to prý jinak neutáhne. V zimě nám přitom pořádně nezatopí a o teplé vodě se nedá mluvit, že je teplá. Prostě je vlažná,“ líčí Gustav Cina. Majitel bytovek David Kotásek dodává: „Jak je to s nájmy, už jsem vysvětlil. A podle smlouvy, kterou poskytuji nájemníkům, si v Osoblaze každý může požádat o trvalý pobyt.“
Zlatá vejce pro byznysmena s chudobou
Ve vyloučené lokalitě v Osoblaze už jsem sledoval třeba obecní volby v roce 2022. Ani tehdy nemohl Gustav Cina hlasovat, protože by si volební průkaz musel vyřídit v Praze. Novým starostou se tehdy opět stal Antonín Rous, který dlouhodobě říká, že byznys s chudobou radikálně změnil život v celém pohraničním městečku: „Když k nám přijedou turisté a uvítají je nehezké paneláky obývané hlučnou romskou komunitou, už se sem nechtějí vracet.“
Město má asi 1 100 obyvatel, v ghettu na bývalém normalizačním sídlišti žije 250 až 300 Romů. „To číslo se pořád mění, málokdo tam vydrží déle než tři měsíce. Majitel bytů David Kotásek cíleně podněcuje romskou migraci po celé republice,“ stěžuje si Rous už řadu let. „A většinu nájmu zaplatí za Romy stát prostřednictvím příspěvku na bydlení, vlastně to platíme my všichni, jen Kotásek vydělává,“ uvažuje Rous a majitele bytovek označuje za vychytralce, jemuž nájemníci snášejí zlatá vejce. Dlužno samozřejmě dodat, že ta zlatá vejce snáší hlavně český stát.
Vzájemná nevraživost
Radnice v Osoblaze nechala předloni ve vyloučené lokalitě odstranit lavičky a odpadkové koše. Aby se prý Romové příliš nezdržovali mimo své kvartýry. V přirozené povaze menšiny je ale život pod širým nebem, vždyť do padesátých let minulého století především kočovali. Vynášejí si tedy z paneláků židle a převážnou většinu dne stejně stráví před bytovkami. „Od minulého týdne nám zase starosta dokazuje, že děláme v obci bordel. Popelnice, které byly dříve na jednom místě za plotem pro celé sídliště, nechal rozvézt před jednotlivé bytovky. Už teď jsou kontejnery plné, ale vyvážet se budou pouze jednou za 14 dní. Kam teď máme dávat odpad, to nám ale na radnici neporadí,“ ukazuje Cina na plné popelnice.
Nemá smysl zabředávat do marginálií, ale všechno souvisí se vším. I popelnice s volbami. Nevraživost majority odpuzuje minoritu od účasti v jakémkoliv demokratickém hlasování. „To je věc bílých, my z voleb nic nemáme,“ shodují se oslovení Romové z osoblažské vyloučené lokality. Ale mohli by mít, pokouším se jim to vysvětlit. Třeba v komunálních volbách by 250 až 300 místních Romů mohlo protlačit do zastupitelstva i třetinu romských zastupitelů. „To bychom tu ale museli mít trvalý pobyt,“ připomene Gustav Cina. I ten by si mohl zařídit...
Romové nevědí, ale v EU něco tuší
Dalšího mladého páru, který zdánlivě míří k volební místnosti, se ptám: „Víte, jaké jsou dneska volby?“ Netuší, ale vyprávějí, že by volili Andreje Babiše. Informuji, že se volí poslanci Evropského parlamentu. „A co to je? My cigáni nic nevíme,“ odzbrojí mě mladá dívka. Možná nevědí, ale v Bruselu o evropských Romech mají dobré informace.
„Podle odhadů žije v současnosti v EU zhruba 10–12 milionů Romů, díky čemuž jsou Romové největší etnickou menšinou v EU,“ uvádí dokument Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA). „Romské děti z rodin, které jsou vystaveny nucenému vystěhování, mají velké potíže se školní docházkou,“ zjistila agentura.
A to se týká i romských dětí v Česku, které se stávají obětí byznysu s chudobou. „Romové se pořád musí stěhovat, jdeme z bytu do bytu, nikde nás nechtějí,“ potvrzuje unijní výzkum otec šesti dětí František Hrubý, který byl do pohraniční Osoblahy „vyhnán“ z moravských Athén, jak se také někdy říká skvostnému městu Kroměříž.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vzdušný štít NATO nad Evropou je iluze. Aliance chrání pět procent území a řeší, co dál
Legenda o věčném bloudění Romů
Romové nemají vlastní stát, žijí v celé Evropské unii, ale o eurovolby se přitom zajímají minimálně. Vybavuje se mi jedna legenda, kterou jsem nedávno našel v knize romských příběhů a mýtů vydané v roce 1932 nakladatelem Františkem Bablerem. Ta pověst se jmenuje Proč cikáni nemají nikde stání:
„Když Židé odsoudili Ježíše Krista k smrti, nařídili cikánovi, aby udělal tři hřebíky. Ale cikán udělal čtyři a přinesl jim je. Židé se ptají: ´Nač čtyři? Chtěli jsme přece jenom tři.´ Ale cikán jenom zuby cení a povídá: ´Jen vezměte, vezměte – však se ještě někam bude hodit.´ Tu se Ježíš Kristus obrátil k cikánovi a pravil: ´Vidíš, jako tenhle hřebík nikde nenajde místa, tak ani tvůj rod nenajde místa až do konce světa! Proto cikáni tak bloudí od místa k místu a nikde nenalézají útulku.“
A poklidný útulek Romové určitě nenalezli ani v Osoblaze na samé výspě republiky. Že by se jednou mohli domoci lepšího postavení s pomocí svobodných demokratických voleb, tomu navíc čeští cikáni zatím nevěří. Na Slovensku už přitom mají Romové 52 starostů a stovky zastupitelů. „Tady v Osoblaze se ani nemá cenu zabydlovat,“ tvrdí Gustav Cina. „Já jsem rád, že nás tu pan Kotásek nechává bydlet. Jinde už jsme neměli šanci,“ pochvaluje si František Hrubý.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Boj o českého eurokomisaře vrcholí: Ve hře je nové jméno, může vést obranu Evropy
