Reportér CNN Prima NEWS navštívil Křišťanovice v okrese Bruntál, kde KSČM v eurovolbách získala 45 procent hlasů, zatímco ANO jen 26. „Komunisty už všichni odepisovali, ale s Kateřinou Konečnou na čele koalice Stačilo! se v příštích volbách stoprocentně vrátíme i do parlamentu,“ věří 46letý Vlastimil Koleňák z Křišťanovic, kde žije 250 lidí. A jeho otec Josef, rovněž volič KSČM, s láskou vzpomíná na minulý režim: „Dělal jsem na státním statku. V neděli jsem se rozhodl oženit a v pondělí už mi vedoucí přidělil třípokojový byt. Jo, tehdy pracující člověk něco znamenal.“
V Křišťanovicích zanikl obchod, hospoda a obec už dokonce rozpustila i sbor dobrovolných hasičů. „Výčep je zavřený asi čtyři roky a pro lahváče bych musel pět kilometrů do Dvorců,“ stěžuje si před zavřenou restaurací 66letý Luděk Novák. Na krčmě přitom stále visí vybledlý reklamní poutač pivovaru Hasič, který vybízí štamgasty: „Uhaste žízeň s chutí.“
U vyschlé pípy žízeň nejde uhasit. „Bez hasičů zase neuhasíte oheň, požárníky nám zrušil bývalý starosta Koleňák a zbrojnice je teď prázdná,“ ukazuje Novák k opuštěné hasičárně. Eurovolby ignoroval, ale sousedům hlasujícím pro KSČM rozumí. „Většinou to jsou starší lidé, takže se teď rádi vrátili ke komunistům. Za minulého režimu se tu žilo mnohem lépe.“
Křišťanovice na Bruntálsku. Už při vjezdu do obce je patrné, že jsme v pohraničí. Mnohé původní domy místních Němců jsou dnes ruinami. Zdroj: Ivan Motýl
Křišťanovice na Bruntálsku. Už při vjezdu do obce je patrné, že jsme v pohraničí. Mnohé původní domy místních Němců jsou dnes ruinami. Zdroj: Ivan Motýl
Stačila změna názvu na Stačilo!
Stačilo, aby se KSČM v eurovolbách schovala za koalici Stačilo! a skomírající strana s totalitní minulostí začala překvapivě nabírat nový dech, na venkově už dokonce poráží i Andreje Babiše, celkově pak pro komunisty hlasovalo 10 procent voličů. V Křišťanovicích na Bruntálsku oslovila „rudá partaj“ s tradicí od roku 1921 přes 45 procent voličů, zatímco ANO 26 procent. KSČM však ANO porazila ve více pohraničních obcích a v mnohých dalších s Babišem sehrála těsný souboj. Comeback strany vyřazené z parlamentu v roce 2021 je realitou a političtí konkurenti s tím musí počítat.
Křišťanovice v okrese Bruntál vymírají, ale pořád mají 250 obyvatel. „Zdechl tady pes,“ pokračuje Luděk Novák. „Není tu školka ani škola, nezmohli jsme se ani na fotbalový tým. Dokonce už ani na myslivce, všechno tu od revoluce v roce 1989 postupně upadá.“ V obci bydlí od roku 1985 a pamatuje si dědinu v Nízkém Jeseníku v lepší formě. „Pro každého tady v okolí byla práce, nejčastěji na státním statku. A každý tu mohl dostat byt, nic nám nechybělo,“ ukazuje k panelákům z dob socialismu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zašli jste příliš daleko, zlobil se Vondráček kvůli volbě poštou. Benda mluvil o pošucích z ANO
V roce 2002 boural kostel
Nováka se ptám, kde stál místní evangelický kostel, který byl v roce 2002 z pochybených důvodů srovnán se zemí. Levicové zastupitelstvo Křišťanovic si totiž odhlasovalo, že chrám nepotřebuje. Bůh přece neexistuje... Už za komunistů bylo zničeno vnitřní vybavení svatostánku a poté sloužil jako sklad státního statku. Teklo do něho střechou, ale dal se opravit. Barbarství zastupitelů, kteří ho za demokracie nechali srovnat se zemí, je doslova donebevolající.
„A já ten kostel musel bourat. Těmito rukama,“ podívá se do dlaní Luděk Novák, který byl v roce 2002 aktérem demolice. „Dělal jsem pro firmu Rýmstav, kterou si na likvidaci objednala obec. Skoro se to nedalo zbořit, jak to byla bytelná stavba. Přitom stačilo opravit střechu a kostel tu mohl stát stovky let. Hrozná škoda, která jiná dědina má dva kostely?“
Křišťanovice měly dva kostely, katolický a evangelický. Ten evangelický v roce 2002 nechalo srovnat se zemí místní zastupitelstvo. Zdroj: Ivan Motýl
Křišťanovice měly dva kostely, katolický a evangelický. Ten evangelický v roce 2002 nechalo srovnat se zemí místní zastupitelstvo. Zdroj: Ivan Motýl
Nehasí, ale věří v komunismus
V Křišťanovicích v roce 2024 nedokážou uhasit žízeň ani skutečný požár, většina místních voličů ale věří v krásné zítřky. V návrat socialismu pod taktovkou komunistické strany. V parlamentních volbách v roce 2021 tu KSČM získala jen 9 procent hlasů a Babiš polovinu. Ale jak už bylo řečeno, teď se skóre převrátilo ve prospěch komunistů schovaných v koalici Stačilo! na poměr 45 ku 26.
„Nevím ani, jak se jmenují ty další strany, co šly do voleb s KSČM. A vlastně mě to ani nezajímá, protože všichni věříme naší předsedkyni Kateřině Konečné,“ říká 73letý Josef Koleňák, na počátku milénia to byl také místní starosta. Je mu prostě fuk, že se komunisti spojili s nevolitelnými partajemi ze dna politického spektra. S uskupeními SD-SN (Spojení demokraté – Sdružení nezávislých) a ČSNS (Česká strana národně sociální). Venkovští voliči komunistů obě partaje s přehledem ignorují, schovávačku za název Stačilo! ovšem oceňují.
„Od Konečné to byl skvělý tah. Název se vyhraňuje vůči Fialově vládě a zároveň je přijatelný pro ty z našich příznivců, kteří z nějakých důvodů nechtějí být označováni za komunisty,“ odhaduje 46letý Vlastimil Koleňák. A jeho otec Josef naváže: „Na komunisty se v republice pořád ještě dělají hony. Stačí si přečíst ty odporné diskusní příspěvky pod články na internetu, když se jedná o KSČM.“
Stačilo! proto otec se synem prosazují i pro sněmovní volby 2025. „Pokud předsedkyně Konečná povede komunisty pod novým názvem i do boje o parlament, tak určitě uspějeme a vrátíme se do Sněmovny,“ věří Koleňák mladší. KSČM musela parlament opustit po volbách v roce 2021, když získala 3,6 procenta hlasů, tak mizerný výsledek měla poprvé od sametové revoluce. „Pokud ale staří kádři prosadí název KSČM a Vojtěcha Filipa na kandidátce, tak se tam zase nedostaneme,“ přemítá Vlastimil.
Lidem už dochází, že Babiš je pro boháče
KOMENTÁŘ: Co napovídají eurovolby o budoucí vládě ANO s Konečnou a Turkem
Český premiér Petr Fiala a jeho pětikoaliční vláda nejsou takoví frajeři jako francouzský prezident Macron. Nájemník Elysejského paláce vyvodil po prohraných eurovolbách patřičnou odpovědnost a voliči budou mít šanci určit, komu svěří otěže vlády do rukou i ve své zemi. Byť se u nás pětikoalice po výprasku tváří, jako by se nic nedělo, mezi stratégy politických stran to bzučí jako v úlu včel na začátku léta. Rozeberme si ale důsledky postupně.
A jak si vysvětlit letošní úspěch KSČM v Křišťanovicích? „Lidem už pomalu začíná docházet, že Babiš patří ke smetánce, a proto nikdy radikálně nezdaní nejbohatší. Nepůjde sám proti sobě,“ vysvětluje Josef Koleňák. „My tady žádné velké boháče nemáme, tak proč volit Babiše. Konečná aspoň nepřevléká kabát a má pořád stejné názory,“ dodává Vlastimil Koleňák. Josef pak podotýká: „Nejhorší jsou komunisti, co vlezli třeba i do ODS. Nebo ten prezident Petr Pavel, to je fakt hnusný přemet, co nám ukázal. Napřed komunista, pak generál NATO.“ Vlastimil k tomu ještě dodal: „Média mají dvojí metr. Babiš je špatný, že byl komunista a estébák. Pavel byl také komunista a ještě rozvědčík, ale to nikomu nevadí.“
Diskuse v rozkvetlé zahradě u Koleňáků pokračuje. Namítám, že ani nová předsedkyně KSČM Kateřina Konečná nedokáže rázně odsoudit zločiny komunistického režimu. Mlhavě mluví i o sovětské okupaci z roku 1968 a ještě více rozmlžuje ruskou invazi na Ukrajinu. „Putinovi nejen můžeme, ale musíme věřit,“ řekla v předvolebním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Po volbách pak ruský politolog a propagandista Vadim Truchačev označil Satčilo! za „proruskou sílu“, Konečná ale neprotestovala. Neodsoudila zločiny padesátých let včetně politických poprav, ale ani svého kolegu z parlamentu Josefa Vondrušku, který v roli režimního bachaře iniciativně škodil disidentům.
V on-line čtenářském rozhovoru v Hospodářských novinách dokonce Konečná moderní československou historii rovnou bagatelizovala: „Kladu si otázku, kdo a proč má zájem se neustále zabývat minulostí, a jediná odpověď, která mě napadá, je to, že jsou to ti, kteří nechtějí řešit aktuální problémy této země.“ Podobně smýšlí i Josef Koleňák: „Proč se furt rýpat v minulosti?“
Řečtí komunisté, Maďaři i rumunští Slováci
Jenže historie tvoří i současnost. V Křišťanovicích teď stojím na místě zbořeného kostela Německé evangelické církve (Die Deutsche Evangelische Kirche), k němuž si místní nenašli vztah ani po pádu totality. Tohle jsou Sudety, do roku 1945 to byla vesnice osídlená výhradně českými Němci a se jménem Christdorf. Sem do hor se zlatokopům moc nechtělo, je to odlehlá samota v nadmořské výšce až 650 metrů. Vyhnané Němce tady proto střídali jiní uprchlíci. Řekové na útěku z občanské války nebo rumunští Slováci. Přišli sem i Maďaři ze Slovenska v rámci takzvaného vnitřního odsunu, Češi pak mezi dosídlenci tvořili menšinu.
Všichni nově příchozí si ale nějak polepšili a poděkování za domy získané po Němcích směřovali ke Komunistické straně Československa (KSČ). A tam někde začalo i těsné pouto obyvatel pohraničí s komunisty, které se v Křišťanovicích nově oživilo v letošních eurovolbách.
Křišťanovice na Bruntálsku. Při průjezdu obcí je patrné, že jsme v pohraničních Sudetech. Mnohé původní domy místních Němců jsou dnes ruinami. Zdroj: Ivan Motýl
Křišťanovice na Bruntálsku. Při průjezdu obcí je patrné, že jsme v pohraničních Sudetech. Mnohé původní domy místních Němců jsou dnes ruinami. Zdroj: Ivan Motýl
Kdyby sem aspoň jezdila pojízdná prodejna
Největší panelák v Křišťanovicích, který patřil státnímu statku, už má dávno soukromého majitele a na lavičce před bytovkami sedí 74letá Františka Kotěšovká: „Otec byl Maďar z Nových Zámků na Slovensku, matka Slovenka. Do Sudet se dostali brzy po válce, ale podrobnosti už nevím.“
V eurovolbách hlasovala, koho ale volila, prozrazuje jen náznakem: „Manžel býval členem strany, měli jsme se lépe.“ Nájem v domě státního statku prý býval za hubičku, teď za 3+1 i s energiemi platí skoro 12 tisíc korun. „To je moc za tu samotu tady, vždyť dneska si v Křišťanovicích nekoupím ani chleba,“ stýská si. Na nákupy ji vozí syn a dostat se z podhorské vsi k odbornému lékaři, to je podobný kříž. „Za socialismu byly aspoň ty pojízdné prodejny, teď není nic,“ srovnává Kotěšovská.
Než vymřou poslední pamětníci socialismu...
Na vstup do KSČ se čekalo dva roky, výběr byl přísný. Platí to o Babišovi i Pavlovi
Většina někdejších členů Komunistické strany Československa (KSČ) dnes vstup do strany bagatelizuje jako formalitu. Opak byl pravdou, zrovna 17. listopadu si je to dobré připomenout. „KSČ byla výběrovou organizací, a ta mezi sebe hned tak každého nepouštěla,“ vysvětluje archivář Antonín Barcuch. Stejnou cestu do lůna KSČ absolvovali za normalizace i dnešní prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel. Jak takový typický proces přijímání do strany probíhal?
Martin Odstrčil se narodil v roce 1970. „Považuji se za pravičáka, v obci jsme ale získali pouhých pět procent,“ informuje o nejnovějším volebním výsledku koalice SPOLU. Živí se poradenstvím v zemědělství, pomáhá i s žádostmi o evropské dotace. A pochvaluje si, jak v Křišťanovicích a okolí dobře hospodaří římskokatolická církev, která tu vlastní rozsáhlé pozemky.
„Mladé voliče tu téměř nemáme, ti starší volí z tradice komunisty anebo se jim zalíbil populismus Andreje Babiše.“ Skutečný pád KSČM očekává až po vymření poslední generace, která zažila socialismus. „To bude trvat ještě dlouho, i já jsem ještě v prváku na vysoké škole prošel zkouškou z marxismu-leninismu, potom naštěstí přišla revoluce.“
Syna přichází na zahradu zkontrolovat 85letá maminka. „Volila jsem sociální demokracii, komunisty nemusím. Byla jsem ale jediná v celé vesnici, která to dala Zaorálkovi,“ směje se rodačka z jihomoravského Kyjova.
Dvě cihly ze zbořeného chrámu
Odstrčil žije v domě, který sousedí s pozemkem, na kterém do roku 2002 stával již zmiňovaný evangelický chrám. „Tady byl vstupní portál, tady někde začínala kostelní loď,“ vypráví mezi křovinami. „Bytelná stavba. Škoda každé památky, moc jich tu nemáme, demolice byla zbytečná.“ I menší obce než Křišťanovice dokázaly po roce 1989 opravit úplné ruiny kostelů. „U nás to nějak nešlo,“ pokrčí Odstrčil rameny.
Při demolici chrámu zachránil alespoň dvě historické cihly. Na první pohled jsou skvěle vypálené, vůbec se nedrolí a každá je reliéfně označena značkou cihelny i speciálním výrobním číslem. „Demolice stála přes dva miliony korun, což by stačilo na nové provizorní zastřešení,“ konstatuje Michal Valenčík, který dokumentuje ohrožené a zničené kostely v České republice.
Křišťanovice měly dva kostely, katolický a evangelický. Ten evangelický v roce 2002 nechalo srovnat se zemí místní zastupitelstvo. Martin Odstrčil ukazuje cihly ze zbořeného chrámu. Zdroj: Ivan Motýl
Křišťanovice měly dva kostely, katolický a evangelický. Ten evangelický v roce 2002 nechalo srovnat se zemí místní zastupitelstvo. Martin Odstrčil ukazuje cihly ze zbořeného chrámu. Zdroj: Ivan Motýl
Babylon národů v Křišťanovicích
Neúcta k předválečné historii obce, chce se dodat, ale tak prosté to není. V Křišťanovicích po válce žili i řečtí komunističtí partyzáni, kteří vedli s nacisty krvavé boje v řeckých horách. Napřed s wehrmachtem, posléze v občanské válce i s domácími royalisty. Jedna z místních Řekyň mi vypráví, jak byl její otec hrdý, když se také stala komunistkou. „On měl průkaz řecké komunistické strany, já československé, což mě mrzelo, ale táta mi vysvětlil, že ideály všech komunistických stran jsou stejné.“ Jméno nechce zveřejnit.
Podobně smýšlejí i potomci rumunských Slováků. Do Křišťanovic přišli po válce s představou o lepším životě, doma v rumunském Sedmihradsku třeli pořádnou bídu. „I Rumuni tady většinou dodnes volí komunisty. Jsou to skvělí lidé a jednou jsem se zajel podívat i tam, odkud pocházejí. Moc krásný kraj v horách poblíž městečka Aleșd a obce Șinteu. Na hřbitovech jsem tam našel stejná jména, jaká mají naši sousedé v Křišťanovicích, třeba Inrei nebo Rybar,“ vypráví Martin Odstrčil. Spletitá historie křišťanovického „babylonu národu“ ho nesmírně zajímá, stejně jako její odraz na politické smýšlení sousedů.
Pohádka z časů normalizace
Punk za Husáka: Číra, řetězy, ruce propíchnuté hřebíkem. Ale i fízlové a výslechy, říká Čok
Před 45 lety burácely totalitním Československem první punkové koncerty. Pro Husákův režim, vyznačující se tesilovým bezčasím, soudružskou konformitou, profízlovanou společností a televizními pořady o dechovce, to byl šok. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS na to vzpomíná zpěvák a baskytarista Vilém Čok, který byl v kapele Zikkurat jedním z prvních českých pankáčů.
Někdejšího starostu Křišťanovic ale dějiny moc neberou. Snad s výjimkou éry budování socialismu. „Když už chcete něco z historie, tak mě teď dobře poslouchejte,“ vybízí mě Josef Koleňák.
Tak poslouchám. „Za socialismu jsem dělal v Křišťanovicích na státním statku. V neděli jsme se s přítelkyní rozhodli, že se vezmeme. A v pondělí jsem se vedoucího statku zeptal, jestli by pro nás měl byt. Odpoledne mi dal klíče od třípokojového bytu. Jo, tehdy ještě pracující člověk něco znamenal,“ vzpomíná Koleňák.
Pěkná pohádka z dob Husákovy normalizace, a z určitého úhlu i čirá pravda. Jenže co tehdejší zákaz svobodného cestování, cenzura, špiclování a věčné kádrování, když se třeba děti buržoazního původu nebo z věřících rodin nemohly dostat na gymnázia? A co sovětská okupace, o které se muselo mluvit jako o „bratrské pomoci“?
Komunisti postavili, kapitalisti zničili
Téměř nikdo nemá ve Křišťanovicích staleté kořeny, takže občas sní o zemích předků kdesi v Evropě. Řekové o působivých horách Grammos, odkud přišli. Rumunští Slováci o Sedmihradsku a Maďaři zase o Podunají. A všechna porevoluční místní zastupitelstva svým způsobem více plakala nad ztracenými jistotami z éry socialismu, než by plánovala rozkvět obce. Na současnou starostku Jitku Rozkošnou jsem na radnici nenatrefil, v lokálním deníku si ale nedávno stěžovala v obdobném duchu. Komunisti postavili, kapitalisti zničili: „Hospoda tu byla postavená v akci Z, po revoluci to koupila fyzická osoba. Když si hospodu nebo obchod vybudovali občané stylem sami sobě, divím se, že tam nebyla v rámci privatizace stanovená podmínka ji přednostně nabídnout obci.“
Možná by to mělo být vyšito i na obecním praporu Křišťanovic: „Před rokem 1989 bylo všechno lepší, teď to stojí za p*d.“ Myslí si to i Vlastimil Koleňák, který měl v době sametové revoluce pouhých 11 let: „Pro obyčejné lidi to byla za socialismu určitě lepší doba než ta dnešní.“ A právě tihle zklamaní voliči ve středním věku, kteří komunismus okusili jen jako šťastné děti, mohou být v parlamentních volbách i pořádnou posilou pro koalici Stačilo!
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Klempíř: Ve volbách zvítězili vysmívaní – Turek, Dostálová i Konečná. Stará řešení jsou ohraná
