Vláda chce šetřit. Státní úředníci tak nejspíše budou v roce 2022 pobírat stejné platy jako v roce předchozím. Kabinet Petra Fialy (ODS) chce jít příkladem, a tak hned po Novém roce projedná rovněž zmrazení platů ústavních činitelů. Jenže vláda zapomněla, že jejich apanáž vzroste o šest procent. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) se platy vrcholných politiků zafixují možná až od července, ale již na zvýšené úrovni. Současný šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) to ale považuje za nesmysl.
„Slib vlády, že si zmrazí platy na rok 2022, neberu vážně. Když to mohli udělat, mohli přesvědčit senátory z vlastních stran, mají v Senátu většinu, když to mohli několikrát už dát do Parlamentu a schválit do konce roku, nikdy to neudělali,“ okomentovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro CNN Prima NEWS návrh vlády Petra Fialy na zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022.
S ním přišel na středeční tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Zmrazujeme platy státním úředníkům. Těm, kteří pracují ať už pod státní službou, nebo jako úředníci v jednotlivých úřadech státu. Zmrazujeme ale platy i sami sobě. Uděláme pro rok 2022 zmrazení platů ústavních činitelů,“ řekl Jurečka před novináři. Příslušnou novelu chce 5. ledna předložit ke schválení vládě.
Sněmovna bude jednat v legislativní nouzi
A v tom právě může být problém. Mezitím totiž dojde k jejich zvýšení asi o šest procent – růst platů ústavních činitelů se podle platného zákona odvíjí od průměrné měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Řadovému poslanci či senátorovi tak plat stoupne přibližně o 5,5 tisíce korun měsíčně na více než 96 tisíc. U zákonodárců s nějakou další funkcí, členů vlády i prezidenta republiky pak bude zvýšení v absolutních částkách pochopitelně větší.
Schillerová má k navrhovanému zmrazení platů vrcholných politiků ještě další výhrady. „Může k němu dojít až od 1. července, protože zákony se schvalují s účinností od 1. ledna nebo od 1. července, jak se schválilo v minulém volebním období. Takže teď se platy navýší a pak se na půl roku zmrazí ten navýšený plat. To je úplně směšné,“ dodala.
Jenže takovou interpretaci vládní představitelé odmítají. „Proto návrh vláda pošle do Poslanecké sněmovny ve stavu legislativní nouze, aby zákon mohl být účinný již od února. Paní Schillerová vykládá nesmysly,“ řekl CNN Prima NEWS ministr financí Zbyněk Stanjura. O legislativní nouzi hovořil už na zmíněné tiskové konferenci i Jurečka. Stav legislativní nouze mimo jiné znamená, že vůbec neprobíhá takzvané první čtení a výrazně se zkracují další lhůty na projednávání zákona. Poslanci by tak normu mohli schválit ještě v průběhu ledna. „Reálný termín je od 1. února 2022,“ dodal Stanjura.
Když vzrostou, zase klesnou
Záležet bude na rychlosti, s jakou by v takovém případě novelu projednal Senát. Ten navíc už předchozí návrhy na zmrazení platů ústavních činitelů zamítl, přestože Poslaneckou sněmovnou ještě ve starém složení prošly.
Předseda vlády Petr Fiala ale věří, že tentokrát se podaří vysvětlit senátorům zmrazení platů jako opodstatněné. „Tento návrh, který navrhuje roční zmrazení, potom zabrání skokovým růstům v rámci toho automatu (zvyšování podle vývoje průměrné mzdy, pozn. red.). Budeme přesvědčovat naše senátory, že je to návrh správný,“ řekl Fiala ve středu. V horní parlamentní komoře navíc současná vládní koalice disponuje většinou.
Pokud by se podařilo zákon prosadit ještě v lednu, zmrazení platů ústavních činitelů by se nejspíše stihlo bez problémů už od ledna 2022. Bude-li však zákon účinný až od února, přinese to menší komplikaci. „V takovém případě by v zákoně bylo ustanovení, že se platy zmrazí na následujících dvanáct měsíců. A to na úrovni roku 2021, legislativně to udělat lze,“ potvrdil CNN Prima NEWS Stanjura. Znamenalo by to tedy, že platy vrcholných politiků by se zvýšily o zmiňovaných šest procent pouze za leden 2022, poté by se vrátily na původní úroveň.
