TK SPD a Trikolory k eurovolbám
Evropské volby přinesly letos spoustu poražených stran a hnutí. Patří mezi ně jednoznačně SPD Tomia Okamury, Piráti nebo bývalí vrcholní politici, kteří se marně snažili o comeback. Daleko za očekáváním zůstaly i protestní hlasy pro hnutí PRO Jindřicha Rajchla nebo Svobodné.
SPD a Petr Mach
SPD vedená Tomiem Okamurou se řadí mezi poražené. Opoziční hnutí obdrželo jen 5,73 procenta hlasů a zůstalo poslední politickou stranou, která překročila hranici pěti procent. Do Evropského parlamentu se navíc nepodívá lídr kandidátky Petr Mach, ale dvojka Ivan David.
ČTĚTE TAKÉ: Provokace i ostrá kritika. Je PirSTAN definitivně pryč? Spory Pirátů a Starostů se vyostřují
Jako neúspěch označil výsledek SPD i Okamura. „Vidíme, že strany s podobným programem nás předstihly. Přesvědčily občany, že další subjekty dokážou zabojovat více než SPD. A na to musí být jediná odpověď, že my musíme zabojovat o občany,“ řekl po zveřejnění výsledků.
Předseda SPD Tomio Okamura Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Předseda SPD Tomio Okamura Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Přitom už před volbami bylo z debat jasné, že SPD má vážné vyzyvatele. To potvrdili pro CNN Prima NEWS i politologové. „V těchto volbách SPD zvolila nepochopitelnou a podle mého špatnou taktiku. Hnutí se totiž spojilo s Trikolorou a udělalo jedničku kandidátky z Petra Macha a trojku ze Zuzany Majerové. To jsou oba bývalí členové ODS. Jejich myšlenka byla taková, že díky nim osloví zklamané voliče Spolu, kteří nesouhlasí s politikou vlády. Najednou se z podobných stran Přísahy a Motoristů a SPD stali rivalové a podle průzkumů na to doplácí SPD,“ řekl politolog Lukáš Valeš.
Piráti
Velkým poraženým jsou i Piráti. Místo stávajících tří europoslanců si na dalších pět let budou muset vystačit s jedinou zástupkyní – Markétou Gregorovou. Podobně jako u SPD se voličům nelíbilo rozložení kandidátky. Jedničkou byl totiž Marcel Kolaja, který byl ale přeskočen právě Gregorovou. I šéf strany Ivan Bartoš označil výsledek za velké zklamání. „Pracovně to pro nás znamená, že prostě budeme muset zabrat třikrát tolik než doposud,“ řekl po zveřejnění výsledků předseda Pirátů.
SOCDEM s Lubomírem Zaorálkem
Někdejší ministr zahraničí a kultury Lubomír Zaorálek se snažil obnovit zašlou slávu sociální demokracie pod značkou SOCDEM. Ani on ale neuspěl a musel skousnout porážku s 1,86 procenty hlasů. Straně ani nepomohlo, že se na spodních místech kandidátky objevila jména jako Vladimír Špidla, Michaela Marksová, Jiří Dienstbier nebo Ondřej Veselý.
Lubomír Zaorálek Zdroj: ČTK / Glück Dalibor
Lubomír Zaorálek Zdroj: ČTK / Glück Dalibor
Expremiér Jiří Paroubek ve straně ČSSD
Někdejší premiér Jiří Paroubek se znovu do aktivní politiky snažil dostat vícekrát. Například ve straně LEV 21 a naposledy na čelní kandidátce ČSSD. Strana ale nemá s dřívější vládní stranou nic společného. Oficiální zkratka totiž znamená Česká suverenita sociální demokracie. Ani využití dřívější slavné značky nepomohlo a Paroubek obdržel jen 7 579 hlasů, což stačilo na 0,25 procenta.
Jiří Paroubek na protivládní demonstraci Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jiří Paroubek na protivládní demonstraci Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Svobodní
O Svobodných se dříve hovořilo jako o mladší a agresivnější verzi ODS. Jejich největší úspěch se odehrál v roce 2014, kdy se tehdejší předseda Petr Mach dostal do Evropského parlamentu s 5,24 procenty. Podobný výsledek ale strana nezopakovala. Svobodní získali jen 1,76 procenta hlasů a předseda Libor Vondráček dá svou funkci k dispozici.
PRO Jindřicha Rajchla
Organizátor několika protivládních demonstrací Jindřich Rajchl nedokázal využít svůj potenciál. Jeho protestní hnutí PRO získalo jen 2,15 procenta. Volilo ho necelých 64 tisíc lidí.
