Důchody porostou pomaleji
Opravdu velké obstrukce mohou teprve přijít. A spolu s nimi i žádost o vyslovení nedůvěry vládě, pokud nevyslyší apely z řad hnutí ANO, řekl v rozhovoru pro web CNN Prima NEWS poslanec a stínový ministr dopravy Martin Kolovratník. Odmítl, že by se v dolní komoře „odehrávalo divadlo“, na druhou stranu se mu ale nelíbí, jak si koaliční zákonodárci mnohdy fotí jeho kolegy a následně je zesměšňují. Podotkl, že je ANO důstojnou opozicí. „Vidění světa ze strany SPD je pro nás velmi často až extrémní,“ řekl na konto konkurenčního hnutí.
Posledně rokovali poslanci více než 27 hodin čistého času, my s kolegy pak byli ve sněmovním atriu střídavě několik dní. Přesto z opozičních řad ale zaznívá, že se nejednalo o obstrukce. Jak tomu tedy máme říkat?
Dění v minulém týdnu rozhodně nepovažuji za plnohodnotné obstrukce v tom pravém slova smyslu. Nebylo to zdržování ani odkládání jednání, které jde někdy schválně až na hranu. Jako to bylo v březnu při projednávání valorizace důchodů, kdy koalice byla přinucena ohlásit pevný termín pro hlasování nebo zkrátit jednací dobu pro každého poslance.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rybníky, banky i vinaři. Lobbisté krouží kolem úsporného balíčku, kde mohou uspět?
To se minulý týden nicméně nestalo. Byla tu dokonce gentlemanská kompromisní dohoda napříč politickým spektrem, že jednotlivé dny budeme jednat vždy do půlnoci, abychom si my i zaměstnanci mohli odpočinout. Nebyly to tedy plnohodnotné obstrukce.
I tak. Sněmovní schůze se táhla dlouhé hodiny a diskuze se upřímně moc neposouvala. Zaregistroval jsem také výtky, že spíše šlo o přehlídku bizarních přirovnání a analogií. Dá se takový průběh v dolní komoře vůbec označit za debatu mezi vládními a opozičními poslanci?
Velmi pečlivě a úzkostlivě dbáme na to, abychom byli vždy k věci. Mám pocit, že pětikoalice postupuje stylem „nejlepší obrana je útok“. Fotí nás v náhodné pozici, když si někdo z kolegů třeba zrovna zívne nebo odchází ze sálu. Snaží se nás nachytat a pak se zalíbit svým fanouškům na Twitteru. My se snažíme být věcní, nabízíme i své návrhy a alternativní pohledy k řešení problémů.
Tuším, že jste v plénu předčítal úryvek z povídky o pejskovi a kočičce.
V úvodu svého vystoupení jsem kratičce – okolo dvou minut – ironicky přirovnával vládní balíček ke známému dortu od pejska a kočičky, do něhož namíchali úplně všechno. Ale to byla jen nadsázka a odlehčení, neskončil jsem jen tím. V hlavní části svého projevu jsem se zaměřil na konkrétní fakta.
Mluvil jsem o slevách na jízdném pro studenty a seniory ve veřejné dopravě. Dával jsem protinávrh, že by vláda měla nechat nižší spotřební daň na naftu do konce roku, aby tím podpořila ekonomiku. Hovořil jsem také o dálničních známkách, ke kterým mám rovněž pozměňovací návrh. Jsme kritičtí a dáváme volná přirovnání, ale v každém našem opozičním vystoupení je i protiargument. Vláda se ale snaží odvádět pozornost a zesměšnit opozici.
Z toho, co jsem měl možnost si poslechnout či vidět, ale sněmovní schůze vypadá často jako nekonečná přestřelka přednostních práv a faktických poznámek. Někdy se sklouzávalo až k osobním útokům. Probíhá alespoň na výborech klidnější diskuze?
Mohu diváky, čtenáře i voliče ubezpečit, že Sněmovna opravdu není divadlo, že by se oba tábory jen pomlouvaly a dělaly si ze sebe legraci. Věcná debata probíhá primárně na odborných výborech. Například u dopravy se věnujeme liniovému zákonu, který slouží ke zrychlení výstavby dálnic a železnic. Tam určitě najdeme shodu napříč politickým spektrem.
To samé bych mohl říct o vládním balíčku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že pokud některé z opozičních návrhů budou mít ratio, koalice o nich bude ochotna diskutovat i hlasovat. To jsou věci, které se vyjednávají v kuloárech nebo paralelně během jednání na plénu. Je to jako všude o lidech, někdy je to lepší a někdy horší, ale vždy se snažíme o alespoň nějaký průnik.
Dodám nicméně i to B. Když hnutí ANO bylo u vlády, aktivně jsem kolegy z tehdejší opozice oslovoval, například v otázce vyvlastňování pozemků pro nejdůležitější stavby. Získal jsem díky tomu podporu všech tehdejších opozičních a dnešních vládních stran. Současný kabinet a jeho poslanci ale tak aktivní není. Chodíme za vládou my.
Zmínil jste, že minulý týden měl k pravým obstrukcím ještě daleko. Podle politologů si zřejmě necháváte „největší kalibry“ až na podzim, kdy dojde na finální schvalovací kolečko vládního konsolidačního balíčku. Máme od vás tedy očekávat zmíněné „tvrdé obstrukce“?
Teď budu mluvit jen za hnutí ANO – jsme největší poslanecký klub a jednotná síla ve Sněmovně. Máme přes 70 poslanců a reprezentujeme podle průzkumů více než třetinu voličů. Náš hlas bude a musí být slyšet v dobrém slova smyslu, je to naše povinnost vůči voličům a těm, kterým se nelíbí kroky vlády. Nechci předjímat, bude záležet na finálních podobách všech pozměňovacích návrhů, jak bude chtít vláda zmírnit dopady svého balíčku a do jaké míry nás vyslyší. Určitě ale mohu naznačit a avizovat, že už to může být předmětem opravdu silných obstrukcí. V krajním případě si dokážu představit, že takto vážná věc, která dopadne na všechny vrstvy české společnosti, by mohla být spojena i se žádostí o vyslovení nedůvěry vládě.
Řekl byste, že jste střízlivějším opozičním hnutím ve srovnání s SPD?
Vidění světa ze strany SPD je pro nás velmi často až extrémní, třeba kvůli volání po vystoupení z Evropské unie či v otázce migrační politiky. Zde se s SPD neztotožňujeme. Například česko-americkou obrannou smlouvu jsme uvnitř našeho hnutí velmi pečlivě diskutovali. Ačkoliv jsme vůči vládě kritičtí kvůli tomu, že dohodu nevysvětlila občanům příliš jasně, nesdílíme hraniční názory, že na základě této spolupráce u nás budou například základny pro jaderné zbraně. To jednoznačně odmítáme. Jsme důslednou opozicí a v mnoha věcech se názorově s radikálnější SPD neshodujeme a shodovat nebudeme.
Jaké změny máme očekávat v důchodové reformě? Na to odpovídal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu K věci. Na záznam z vysílání se můžete podívat níže:
