Ruský prezident Vladimir Putin si svojí invazí na Ukrajinu nadělal nové nepřátele v zahraničí a ty stávající proti sobě ještě více stmelil. I nadále má však pár spojenců, kteří za ním otevřeně či alespoň nepřímo stojí. Jasným přítelem Putinova Ruska zůstává Bělorusko se svým vládcem Alexandrem Lukašenkem. Putin se však do jisté míry stále může spolehnout na další státy, včetně jednoho z Evropy.
Celá plejáda zemí se po 24. únoru, kdy ruská vojska překročila hranice Ukrajiny, postavila proti Vladimiru Putinovi. Kritický postoj USA, Velké Británie a většiny států Evropské unie nepřekvapí, ale proti Putinovi se zcela otevřeně obrátili i ti, kteří jej dříve považovali za přítele. Příkladem za všechny budiž český prezident Miloš Zeman, který Putina dlouhodobě podporoval, ale invazi na Ukrajinu velmi ostře odsoudil. I díky jeho vyjádření stojí Česká republika mezi hlavními odpůrci Putinovy invaze na Ukrajinu.
Ruský prezident má však stále lidi, o které se může v cizině opřít. Nepřekvapí, že prvním „na ráně“ je běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Jeho vojáci již podle Ukrajinců dokonce měli přímo zasáhnout do bojů na Ukrajině na straně Ruska, ačkoliv Lukašenko ještě v úterý dopoledne odmítal, že by se Bělorusové do invaze jakkoliv zapojili.
Lukašenkova podpora Putinovi je samozřejmá. Běloruskému vládci se přezdívá „poslední diktátor v Evropě“, protože v čele Běloruska stojí již od roku 1994, tedy téměř 30 let, přičemž dlouhodobě potírá jakoukoliv opozici a drtivě vítězí ve volbách, které pozorovatelé se železnou pravidelností označují za zmanipulované.
Má však Putinovu přízeň. Kdyby ji neměl, jeho vláda v Bělorusku by se s velkou pravděpodobností rozpadla. Podle analytiků je Lukašenkova závislost tak vysoká, že je de facto Putinovou loutkou.
Putin pomohl Kazachstánu, ten mu to odmítá oplatit
Mezi další přirozené spojence Ruska by měly náležet státy dvou společenství pod hlavičkou Ruska –Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) a Euroasijské ekonomické unie (EEU). Patří do nich státy bývalého Sovětského svazu, tedy kromě Ruska a Běloruska také Kazachstán, Kyrgyzstán či Arménie.
Spojenectví se v praxi potvrdilo při lednových protestech v Kazachstánu, kdy do země na pomoc místnímu prezidentovi Kasymu-Žomartu Tokajevovi vyrazily ruské jednotky. Na Ukrajině však Rusům na oplátku Kazaši podle všeho nepomohou. Kromě toho oznámili, že ani nezačnou uznávat separatistické republiky na ukrajinském Donbase, jejich nezávislost pro změnu uznal Putin.
Příliš velkou pomoc Rusové nemohou očekávat ani od Arménie. V zemi totiž sílí podpora ukrajinských obránců, i když je Arménie jinak ruským spojencem. Putin ji podporoval v jejím konfliktu se sousedním Ázerbájdžánem, za kterým pro změnu stál Kyjev. Na oplátku Arméni jako jediní hlasovali společně s Ruskem proti rezoluci Rady Evropy, kterým bylo pozastaveno členství Ruska v této organizaci.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Skrytý spojenec v Evropě
Původně se také očekávalo, že se kavkazská Gruzie postaví jednoznačně na stranu Ukrajiny, protože sama v roce 2008 zažila ruskou ofenzivu při válce o Jižní Osetii. Gruzínská vláda však do jisté míry překvapila, když se na sankce proti Rusku rozhodla nepřistoupit.
Běžní občané sice vyšli do ulic podpořit ukrajinské obránce, vláda ale pozici nezměnila. Zhruba tři desítky Gruzínců se dokonce rozhodlo pomoci se zbraní přímo na Ukrajině, ale úřady jim znemožnily odletět. Gruzie se totiž patrně stále bojí možné ruské odezvy.
Jistého přítele má Vladimir Putin přímo v Evropě, konkrétně na Balkáně. Jedná se o Srbsko. To sice podporuje územní celistvost Ukrajiny, ale odmítá se připojit k sankcím a dalším krokům proti Rusku. „Srbsko respektuje normy mezinárodního práva. Ale zároveň má své vlastní zájmy,“ prohlásil prezident Aleksandar Vučić.
Srbský prezident i vláda mají s Putinovým režimem dlouhodobě vřelé vztahy. Rusko totiž do země dodávalo zbraně a v nedávné době jí pomohla v boji proti pandemii koronaviru. Srbsko bylo jednou z mála zemí v Evropě, kam se dostala ruská vakcína Sputnik V. Protože balkánský stát není v Evropské unii, byl pro ni dar z Ruska vítanou vzpruhou. Kromě toho Putin neuznává nezávislost republiky Kosova, čímž si získal srbské sympatie.
Válka na Ukrajině
A co Čína?
Velmi podivuhodný postoj pak ke krizi zaujala komunistická Čína. Země, která společně s USA a Ruskem bojuje o mocenský monopol ve světě. Zprvu ve svých médiích označovala Putina a jeho armádu za hrdinné osvoboditele, zatímco do špatného světla uváděla Severoatlantickou alianci (NATO) a USA.
Nyní ovšem Čína podle The Foreign Policy bere zpátečku a snaží se prosazovat neutrální cestu, přičemž volá po „řešení vzájemných sporů mírovými prostředky“. Místní média ale zároveň neinformují o střetu Ruska a Ukrajiny jako o válce a příliš se nezmiňují ani Putinovou hrozbou jadernými zbraněmi.
Slova podpory získává Putin ovšem z jiných komunistických států – Severní Koreje a Kuby. „Kořenem sporu ukrajinské krize je hegemonické politika USA a Západu,“ uvádí severokorejská tisková agentura KCNA s tím, že západní mocnosti využívají sílu proti jiným zemím. Podobně hovoří i karibská Kuba. „Odhodlání Spojených států prosadit progresivní rozšiřování NATO k hranicím Ruské federace vytváří hrozbu národní bezpečnosti této země a místnímu i mezinárodnímu míru,“ uvedlo kubánské ministerstvo zahraničí.
