Zlámalová o válce na Ukrajině
Reakce lídrů Evropy na válku, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, byly velmi odlišné. To v pořadu 360° na CNN Prima NEWS řekla analytička webu Echo24 Lenka Zlámalová. Zatímco přístup vlády premiéra Petra Fialy (ODS) i zbytku české politické scény pochválila, německé představitele zpražila s tím, že jsou nejslabším článkem Evropy.
Západ se rozhodl odstřihnout vybrané ruské banky od platebního systému SWIFT a zmrazit aktiva ruské centrální banky, což podle expertů pro Rusko bude znamenat hospodářskou katastrofu. Ve čtvrtek, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, však postoj Evropy vůči protiruským sankcím nebyl zdaleka jednotný.
Některé země, jako například Polsko, pobaltské státy i Česká republika, od začátku prosazovaly nejtvrdší možný postup proti režimu prezidenta Vladimira Putina. Jiné země však takto rozhodné nebyly. Nejvíce chladný přístup vůči pomoci Ukrajině zastávali Němci.
Putin panikaří. Spojil Evropu a vyrábí si stále silnější protivníky, říká Fialův poradce
Evropa se kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebývale semkla. Ruský prezident Vladimir Putin způsobil, že je Západ kompaktnější, tím pádem i efektivnější, myslí si bezpečnostní analytik a poradce českého premiéra Tomáš Pojar. V pořadu 360° komentovali válku na Ukrajině také ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek nebo šéf estonské obrany z let 2011–2018 Riho Terras, který je nyní europoslancem.
„Postup vlády Petra Fialy bych hodnotila na výbornou. Tam není co kritizovat, zvlášť když to srovnáváme s vládami jiných zemí. Viděli jsme až ostudné váhání v Německu. Tlak na nejostřejší postup od Fialy je velmi věrohodný. Nejen jeho, ale celé české politické scény. Dlouho jsem neměla tak pozitivní názor na českou politiku,“ zhodnotila Lenka Zlámalová.
Pochválila mimo jiné i přístup prezidenta Miloše Zemana, který se do začátku války ruské strany zastával a varování amerických tajných služeb před ruskou invazí nazval blamáží. Hned ve čtvrtek však přiznal, že se mýlil, strůjce útoku označil za šílence a vyzval stejně jako Fiala k těm nejtvrdším možným sankcím včetně odpojení Ruska od SWIFT.
Toto rozhodnutí zpočátku s Německem blokovala i Itálie, Maďarsko a Kypr. Nakonec však ustoupily. „Německu to se SWIFT trvalo mnohem déle, ještě v sobotu to odmítalo. Navíc se v tom prohlášení říká, že se to bude týkat jen některých ruských bank. To znamená že nadále poteče ruský plyn do Evropy, za který se bude platit. To je polovičaté,“ kritizovala analytička.
Válka na Ukrajině
Podle ní za pouze částečným odpojením Ruska ze systému SWIFT stojí opět Německo. „Myslím, že to bude opět německý rukopis. Nová garnitura v Německu je na rozdíl od Angely Merkelové velmi nezkušená. I kvůli tomu se proříkává, že Německo jen cynicky hraje na svou osobní životní úroveň. Je to největší slabina v Evropě,“ doplnila Zlámalová.
Nutno podotknout, že Německo za poslední dny některé svoje postoje už přehodnotilo. Leckoho překvapilo rozhodnutí tamní vlády poslat na Ukrajinu zbraně. To Němci do té doby kategoricky odmítali.
Německý kancléř Olaf Scholz v neděli také prohlásil, že Německo výrazně navýší investice do své armády, které přesáhnou dvě procenta výkonu ekonomiky. Německo, podobně jako některé další členské země včetně Česka, dosud neplní závazek dvou procent HDP na armádu, jak se NATO dohodlo.
