reklama

Rok s koronavirem. Připomeňte si zlomové okamžiky od prvního případu po tisíce obětí

Před rokem málokdo v České republice tušil, jak zlomový rok 2020 nejen pro naši zemi bude. Česko má za sebou celoroční boj s koronavirem, který zasáhl do všech oblastí našeho života a zdaleka ještě nekončí. Připravili jsme pro vás přehled, jak šel čas od prvního nakaženého z 1. března 2020 přes vládní chaos až ke dvěma desítkám tisíc mrtvých. Připomeňte si s námi zásadní milníky koronavirové pandemie nejen v Česku.

Ještě začátek roku 2020 Češi trávili bez omezení s možností volnosti pohybu a cestování a jen zpovzdálí pozorovali, co se to děje v Číně, kde se z tržiště ve městě Wu-chan nejdříve do zbytku země a poté do celého světa začal šířit dosud neznámý vir. Většina občanů země ve Střední Evropě se nákazou v daleké Číně příliš neznepokojovala.

Jen pár měsíců nato se ale vir rozšířil do všech zemí světa, byla vyhlášena celosvětová pandemie a dnes má na svědomí úmrtí více než dvou a půl milionů lidí po celé planetě, z čehož Česko není výjimkou. Pojďte s námi po stopách šíření viru až do dnešního dne.

  • 31. prosince 2019

Městská zdravotnická komise ve Wu-chanu oznamuje, že se ve městě vyskytuje množství pacientů s příznaky zápalu plic neznámého původu.

Leden 2020

Postupně vychází najevo, že se jedná o druh koronaviru, který je přenosný z člověka na člověka, a z Číny se šíří do celého světa. Ani odborníci v této chvíli přesně neví, jak moc je virus nebezpečný, a spojují ho s virem SARS.

  • 8. ledna

Čínští vědci oficiálně oznámují objev nového koronaviru SARS-CoV-2. Začínají se objevovat informace o tom, že první nakažení byli už v listopadu a Čína informace tajila.

  • 9. ledna

Na následky nákazy koronavirem umírá první člověk. Je jím 61letý muž, který byl pravidelným zákazníkem na tržišti ve Wu-chanu.

  • 21. ledna

Nákaza se šíří do Thajska, USA, Singapuru nebo Vientamu.

  • 23. ledna

Oznámena je úplná karanténa Wu-chanu. Nikdo nesmí z města ani do něj. V této chvíli se začíná nákazy obávat i Česko a objevují se první otázky na bezpečnost cestování nebo možného rozšíření koronaviru i k nám. Jsou učiněna první preventivní opatření, zejména zpřísněné kontroly cestujících na letišti Václava Havla v Praze.

  • 28. ledna

Situací se poprvé zabývá český parlament. Opoziční poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) chce na schůzi řešit, jak je na šíření nákazy česká vláda připravená. Ta to ale odmítne. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poslancům tvrdí, že Světová zdravotnická organizace (WHO) zatím koronavirus nedefinuje jako vysoce nakažlivou nemoc.

„Každý rok zemře 40 tisíc lidí v USA na chřipku. Je to onemocnění, na které jsme si zvykli, a je s námi,“ říká poslancům Vojtěch.

  • 30. ledna

O dva dny později Světová zdravotnická organizace vyhlašuje globální stav zdravotní nouze.

Únor 2020

Česko je stále bez nakažených. Epidemie už se ale začíná šířit po Evropě. Jako první potvrzují nakažené Itálie a Španělsko. Obe země se také brzy dostanou na hranice kapacit svých zdravotnických systémů. Česká vláda mírní debaty o tom, že se zatím není čeho obávat.

  • 1. února

Premiér Babiš sklízí od opozičních poslanců kritiku, že nechce zaslat Číně zasažené koronavirem zdravotnický materiál, jako roušky a ochranné obleky.

„Roušky a léky potřebujeme hlavně pro naše občany, ale samozřejmě pomůžeme finančně, to je jasné,“ uvádí na Twitteru Andrej Babiš. Vláda nakonec humanitární materiál do Číny posílá. První letadla odlétají 1. března.

  • 8. února

Z Wu-chanu se šíří informace o nejméně stovce mrtvých denně dokládané fotografiemi nakažených. Wu-chan buduje obří provizorní nemocnice.

  • 9. února

Zákaz přímých letů mezi Českem a Čínou.

  • 11. února

Nemoc, která je způsobena koronavirem SARS-CoV-2, je Světovou zdravotnickou organizací pojmenována COVID-19.

  • 15. února

Ve Francii umírá 80letý čínský turista a jedná se o první úmrtí mimo Asii. Situace se začíná dramaticky zhoršovat ve všech státech světa. V Evropě k nejhoršímu scénáři směřuje Itálie a Španělsko. Celosvětově pak nejrychleji čísla rostou v USA.

  • 28. února

V Česku se poprvé schází Ústřední epidemiologická komise. Šéf epidemiologické skupiny Rastislav Maďar vydává doporučení necestovat do Číny. Ze zbytku Asie ani Evropy podle něj obava být nemusí.

Březen 2020

V březnu Česká republika eviduje první případy nákazy a zároveň i první úmrtí s koronavirem. Celá země je uvržena do lockdownu a začíná platit nouzový stav.

  • 1. března

Česko má první tři případy nakažených.

  • 7. března

Guvernér amerického státu New York Andrew Cuomo vyhlašuje stav nouze kvůli šíření koronaviru.

U nás je dosud celkem 26 potvrzených případů koronaviru.

Probíhá „legendární“ tisková konference, na které Andrej Babiš tlačí na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby „řekl jméno a nebyl slušný“. Ministr tehdy údajně dostal špatné informace o tom, že by lékařka soukromé laboratoře Soňa Peková měla být v karanténě. To je ale chyba.

  • 8. března

Severní Itálie v karanténě. Až 16 milionů Italů se ocitá v izolaci — jedná se o oblast Lombardie a dalších 14 regionů v oblastech Emilia-Romagna, Piemont a Veneto (Benátsko).

  • 9. března

Akce korona. V Česku startují první namátkové kontroly na hranicích.

  • 11. března

Dochází k uzavření všech škol.

  • 12. března

V Česku je poprvé vyhlášen NOUZOVÝ STAV. Původně má být pouze na 30 dnů, postupně je ale prodlužován a končí až 17. května. V jeho rámci dochází k omezení pohybu, zákazu cestování do zahraničí i uzavření provozoven, služeb a obchodů.

  • 14. března

Vláda uzavírá všechny obchody s výjimkou lékáren nebo benzínových stanic. Kompletně se uzavírají i všechny restaurace.

  • 15. března

Aktivován Ústřední krizový štáb, v jehož čele je nejdříve náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a později ministr vnitra Jan Hamáček.

  • 16. března

Kvůli rychlému šíření nákazy dochází k uzavření obcí Litovel, Červenka a Uničov na Olomoucku.

  • 18. března

Vláda oznamuje povinné nošení roušek nejen uvnitř, ale i ve všech vnějších prostorách.

  • 22. března

Na koronavirus v Česku umírá první člověk. Jde o 95letého muže, který byl hospitalizován v Praze v Nemocnici na Bulovce na standardním lůžku bez plicní ventilace či mimotělního oběhu. Měl řadu dalších zdravotních problémů, kterými dlouhodobě trpěl, a proto je oznámeno, že umírá s koronavirem.

  • 23. března

„Jako premiér země samozřejmě osobně odpovídám za všechna krizová opatření. A beru na sebe plnou politickou odpovědnost,“ prohlašuje premiér ve svém prvním večerním projevu k národu. Od té doby končí řada lidí v jeho okolí, Andrej Babiš nikoliv.

  • 27. března

Česko se pohybuje na denním přírůstku stovek nakažených. Jedním z nejhorších dnů je právě 27. březen, kdy je nakaženo 377 lidí. Ve srovnání s listopadovými čísly, kdy se denně nakazí třeba i 15 tisíc lidí, jde o na první pohled zanedbatelná čísla. Ta jsou ovlivněna ale i počtem denních testů. Koncem března jich je kolem pěti až šesti tisíc. Koncem roku jich je až 30 tisíc denně.

Duben 2020

Celý duben v Česku stále trvá nouzový stav. Občané prožívají první Velikonoce, kdy smí jet pouze na chaty, jinak platil zákaz vycházení. Lidé obecně mohou pouze do práce, na nákup a domů. Koncem měsíce vláda představuje harmonogram rozvolňování, podle kterého se země řídí až do konce května.

  • 1. dubna

Počty zemřelých se během března i dubna drží na jednotkách denně. Nejhorší je během jarní fáze 8. duben, kdy umírá 15 lidí. Jedná se o do té doby nejvyšší počet zemřelých.

  • 7. dubna

Poslanecká sněmovna souhlasí s prodloužením nouzového stavu o 30 dnů, tedy až do 30. dubna. Česko je stále ve tvrdém lockdownu. Češi si sami doma šijí roušky, posílají je sestřičkám a lékařům do nemocnic, kde zoufale chybí zdravotnický materiál.

  • 13. dubna

V Česku končí Velikonoce poznamenané pandemií. Během nich zůstávají uzavřené obchody i restaurace. Vláda souhlasí pouze s otevřením stavebnin nebo hobbymarketů, což se stává terčem kritiky. Obchodníci to označují za nefér konkurenční výhodu. Vláda argumentuje tím, že chce, aby lidé zůstali doma a pracovali na svých zahrádkách.

  • 14. dubna

Kabinet představuje harmonogram rozvolňování, který je nastaven až do 8. června. Zpětně jde asi o jediný systém, který s drobnějšími odchylkami funguje a Češi se podle něj opravdu mohou řídit. K poslednímu a definitivnímu rozvolnění dochází nakonec už 25. května.

  • 20. dubna

První vlna rozvolnění. Otevírají se farmářské trhy a řemesla s provozovnami.

  • 23. dubna

Vláda premiéra Andreje Babiše naráží u pražského městského soudu, jenž rozhodl, že vydaná opatření o omezení pohybu nebo omezení maloobchodů nemohou platit pouze ve chvíli, kdy jsou vyhlášená pod zákonem o ochraně veřejného zdraví. Kabinet tak nařízení musí změnit a všechna vydat nově pod krizovým zákonem.

  • 28. dubna

Poslanecká sněmovna schvaluje prodloužení nouzového stavu až do 17. května. V ten den také nouzový stav v rámci jarní vlny končí a obnoven je opět až v říjnu.

Květen 2020

Květen se stává hlavním měsícem rozvolnění. Opět se otevírají restaurace, provozovny, služby a i děti se začínají vracet do škol.

  • 11. května

Povoleny jsou hromadné akce s účastí do 100 osob. Opět se otevírají kadeřnictví, provozovny v nákupních centrech nad 5000 m2 a provozovny nad 2500 m2 mimo nákupní centra. Otevřít mohou i divadla a kina, otevírají se zahrádky. Počasí jim ale moc nepřeje. Na řadě míst Česka dokonce sněží a celý týden je větrno.

Stále platí povinnost nošení roušek.

Do škol se mohou dobrovolně vrátit studenti závěrečných ročníků středních škol i žáci 9. třídy.

  • 18. května

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvádí, že koronavirová krize je za námi. „Podařilo se nám bez problému naše zdravotnictví provést touto krizí. Covid krize je za námi a potřebujeme se podívat na to, co je před námi,” říká na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

  • 25. května

Koncem května se celá země začíná vracet do slibovaného normálu a otevírá se vše, co bylo dosud ještě zavřené. Lidé opět mohou do vnitřních prostor restaurací, kaváren a barů. Pro veřejnost se zpřístupňují také vnitřní a venkovní koupaliště, wellness centra či sportoviště. Počet lidí na hromadných akcích se zvyšuje na 300 osob.

Přestává platit povinnost nošení roušek venku. Pokrývka úst stále zůstává ve vnitřních prostorách i v MHD.

Do škol se mohou vrátit i žáci prvního stupně ZŠ.

Postupně se také během května ruší kontroly na hranicích a zákaz cestování.

Červen 2020

Během června se do školy mohou dobrovolně vrátit i žáci druhého stupně, středoškoláci a vysokoškoláci. Během celého léta platí v zemi rozvolněná opatření a Češi řeší především to, kam je možné vycestovat.

  • 1. června

Epidemiolog Roman Prymula končí jako náměstek na ministerstvu zdravotnictví a nastupuje do funkce vládního zmocněnce pro vědu a výzkum.

Vláda schvaluje tzv. cestovní semafor, který má tři barvy — zelenou, žlutou a červenou — a podle něj se Česko celé léto řídí. Barvy označují míru nákazy v konkrétní zemi, a co je pro vycestování do ní třeba (karanténa, testy atd.). Semafor začíná platit 15. června a během léta se proměňuje.

  • 5. června

Přes léto se i vláda rozjíždí na dovolené. Sám premiér je v Řecku a řada Čechů vyráží do oblíbeného Chorvatska v domnění, že jsme vše zvládli a jsme „Best in covid”, jak Babiš hrdě tvrdí.

„Náš hlavní úkol je ten, abychom zvládli ekonomickou krizi. Nechápu, jaký plán od nás opozice chce. Snažíme se, abychom byli připraveni, když přijde druhá vlna. Neměli bychom se ale druhou vlnou strašit. Když tady bude nějaký zvýšený výskyt, tak budeme reagovat rychle, ale už to nikdy nebude plošné opatření,” tvrdí premiér.

  • 16. června

Vývoj nákazy se po jarní vlně zklidňuje. Denní přírůstek je v průměru kolem 100 osob a především dochází ke stabilizaci počtu hospitalizovaných. Celkem se ale stále provádí velmi malé množství testů — cca 5000 denně. Čísla nakažených celé léto nijak závratně nerostou a drží se na dvou stovkách nakažených denně a jednotkách zemřelých. Zvrat přichází až koncem léta, kdy už je ale pozdě a Češi na letní rozvolnění doplatí.

  • 26. června

Rozjíždí se dosud největší plošné testování, a to na Karvinsku v dolech OKD. Právě tato oblast se přes léto stává hlavním epicentrem nákazy. Šachta měla být podle horníků uzavřena už s prvním nakaženým v květnu, stát situaci podle nich podcenil.

Červenec 2020

  • 1. července

Celá země až na pár výjimek může odložit roušky i uvnitř. Výjimky se týkají pražského metra nebo Moravskoslezského kraje, kde se během léta objevuje lokální ohnisko v OKD.

  • 3. července

Po zemi se objevují lokální ohniska. Na šest týdnů má dojít kvůli šíření nákazy k uzavření všech dolů OKD. Objevují se ale informace o tom, že se tak úplně nestalo a někteří horníci, kteří mají být v karanténě, chodí do práce dál.

  • 18. července

Češi vesele vyráží na dovolené do Chorvatska. Nákazy se neobávají, na cestu nepotřebují test, nemusí ani následně do karantény. Přes celé léto do země vyrazí stovky tisíc Čechů a nákazu si přiváží stovky z nich (týdně kolem 30 osob). I tak je podle hygieny nákaza ze zahraničí zanedbatelná.

  • 21. července

Dalším symbolem šíření epidemie se stal klub Techtle Mechtle v Praze, kde se na letní party nakazilo více než 150 lidí a až 300 muselo do karantény. Hlavní město se v té době stává symbolem nákazy. V Praze i přesto během celého léta denní přírůstek nepřekračuje 100 nakažených.

  • 26. července

Ministerstvo zdravotnictví ze dne na den o třetinu snižuje počty nakažených. Původně ještě ráno toho dne eviduje 5254 nakažených, snižuje je na 3479. Celkem se v Česku od začátku epidemie do této doby nakazilo koronavirem 15 273 lidí.

  • 27. července

Vláda představuje nový semafor. Ten dělí až na okresní úroveň Česko do čtyř stupňů v závislosti na riziku nákazy. Na základě šíření epidemie mají být jednotlivé okresy přesouvány mezi stupni a podle toho se má odvíjet například nošení roušek nebo uzavírání škol. V říjnu, kdy se semafor v celé zemi dostává na nejvyšší úroveň, ale přestává dávat smysl.

Srpen

Srpen symbolizuje především návrat Čechů z letních dovolených. Zároveň začíná platit semafor. Od poloviny měsíce dochází k nárůstu počtu nakažených a začíná se poprvé mluvit o druhé vlně koronaviru. Konec měsíce je spojený s prvními zmatky kolem nošení roušek. Chaos kolem vládních nařízení se tím jen stupňuje a do konce roku nebude pořádně jasné, co, kdy a pro koho platí.

  • 1. srpna

Začíná platit vládní semafor.

  • 3. srpna

Podle aktuální mapy semaforu nejsou v Česku okresy s horší epidemickou situací než zelený, tedy první stupeň. Největšími ohnisky jsou stále Praha a Moravskoslezský kraj.

  • 20. srpna

Šéf epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Rastislav Maďar a jeho tým budou spadat pod hlavní hygieničku Rážovou. Důvodem jsou zmatky při zavádění povinných roušek.

  • 24. srpna

Z Adamova resortu odchází další zkušený epidemiolog, Rastislav Maďar, který vede skupinu pro rozvolňování. Končí na vlastní žádost jako šéf epidemiologické skupiny. Koncem léta se totiž opět zhoršují čísla a resort rozhoduje o plošném nošení roušek. To se ale nelíbí premiérovi, na jehož tlak se nakonec roušky nezavádí například ve školách.

Abych musel čelit zákeřným podpásovým útokům, to nemám zapotřebí,‘‘ reaguje na změny v nařízení a komunikační neshody Maďar. I od té doby ale zůstává ve veřejném prostoru a vývoj pandemie komentuje.

  • 28. srpna

Největší diskuse se na konci léta vedou právě kolem nošení roušek. Od 1. září se mají povinně nosit v hromadné dopravě, na úřadech, v obchodech, ve školách mimo třídy, na hromadných akcích, ve službách typu kadeřnictví a v restauracích mimo dobu konzumace.

O den později po jednání s premiérem ale ministr Adam Vojtěch otáčí a hlásí, že povinnost nebude platit pro školy, obchody, restaurace a služby.

Září

Hned začátkem září se začíná projevovat letní rozvolnění, neomezené cestování a chození bez roušek. Zatímco v první vlně byl nejhorším dnem 27. březen, kdy se prokázalo 377 nakažených, jen během září čísla šplhají k tisíci nakažených denně a na přelomu října a listopadu jsou na 10 tisících.

  • 1. září

Na úřadech i v MHD opět začíná platit povinné nošení roušek. Původní návrh epidemiologů na plošné nošení se tak jen odsouvá.

  • 2. září

Koronavirem se nakazí hlavní hygienička Jarmila Rážová. V rozhodné době je v kontaktu s členy vlády a premiérem. Zatímco ministři do karantény míří, premiér tvrdí, že měl respirátor a do karantény nepůjde.

  • 8. září

Číslo nakažených se poprvé dostává přes 1000 denně a vládní zmatky pokračují stejně jako na jaře. Není zřízen krizový štáb, vláda čelí výtkám opozice, aby představila plán a harmonogram, co a kdy se bude zavírat a jak se bude v případě zhoršující se situace postupovat.

  • 9. září

Premiér Andrej Babiš odmítá to, že by jeho vláda situaci přes léto podcenila.

Všichni křičeli, abychom rozvolnili, chodili za námi reprezentanti kultury a sportu. Od léta všichni chtěli rozvolňovat, roušky se staly symbolem nesvobody,“ prohlašuje premiér a nepřímo tak hází vinu za pochybení vlády na občany.

  • 10. září

Vrací se povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách budov po celém Česku.

  • 13. září

Roman Prymula oficiálně přiznává, že v Česku probíhá druhá vlna pandemie.

  • 17. září

Ministr Adam Vojtěch připouští, že situace v Česku není dobrá a vláda představuje opatření, která podle epidemiologů měla platit už od začátku září.

  • 19. září

Česko se opět uzavírá a začínají se objevovat debaty o tvrdém lockdownu. Ve školách se zavádí roušky, bary a restaurace musí zavřít nejpozději o půlnoci. Těmito opatřeními ale vše jen začíná a už se jen zpřísňuje. Předem ale nikdo neví, podle čeho se kabinet řídí.

  • 20. září

Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek představuje scénáře vývoje. Země podle něj směřuje k 70 tisícům nakažených na konci září. Další odborníci hrozí až 10 tisíci nakaženými denně. V polovině září je to pro většinu Čechů nepředstavitelné číslo, na konci prosince naprosto reálné.

  • 21. září

Za zhoršující se čísla a nejasný postup v opatřeních padá hlava ministra Adama Vojtěcha. Na postu tak končí jeden z nejvěrnějších premiérových mužů a nenahradí ho nikdo jiný než dosavadní vládní zmocněnec, epidemiolog a exnáměstek Roman Prymula.

Po jmenování Romana Prymuly novým ministrem Češi poslouchají druhý projev premiéra k národu.

„Epidemie je zpět. Bohužel. Čísla nákazy závratně rostou,“ hlásá premiér Andrej Babiš v úvodu projevu.

„V posledních dnech nám byly předložené scénáře vývoje, které mě značně znepokojily,“ pokračuje s odkazem na březen, kdy vláda kvůli prognózám vývoje zavádí radikální opatření, která vedou až k vypnutí ekonomiky.

  • 24. září

Začínají se objevovat informace o vyčerpaných kapacitách nemocnic. Česko se koncem září dostává na cca 3000 nakažených denně. Počet hospitalizovaných roste tempem cca 150 denně a vláda jedná o nových a přísnějších opatřeních.

  • 25. září

Ministerstvo vydává aktualizaci tzv. koronavirového semaforu. Většina okresů je nyní oranžová, což značí druhý stupeň rizika. Praha zůstává červená, tedy na třetím a nejvyšším stupni. Semafor tak pomalu přestává plnit svoji funkci.

  • 30. září

Vláda podruhé souhlasí s vyhlášením nouzového stavu. Ten platí od 5. října a země je v něm dodnes.

Říjen

Říjen znamená pro Českou republiku dosud nejhorší měsíc a v rámci světa se v počtu nakažených ve srovnání s počtem obyvatel Česko stává nejpostiženější zemí světa. Koncem měsíce padá rekord 15 tisíc nakažených. Procento pozitivních v denním vzorku se vyšplhalo na 35 procent a číslo R během měsíce vystoupalo až na 1,6. Ke konci po přijetí opatření postupně klesalo. Počet hospitalizovaných se vyšplhal k osmi tisícům, což je kritické číslo. Denně s koronavirem umíralo až 200 lidí.

  • 5. října

Začíná platit nouzový stav a přichází opět omezení pohybu, počtu osob na hromadných akcích. Restaurace musí zavřít ve 22 hodin a může v nich být pouze šest osob u stolu.

  • 9. října

Vláda oznamuje další zpřísnění opatření. Zavírají se služby, restaurace se musí uzavřít do 20. hodiny a u stolu mohou být pouze čtyři lidé. Zavírají se i zámky, galerie i výstavy.

  • 10. října

Hrozí kolaps zdravotnictví, varuje ministr vnitra Jan Hamáček. ‚‚Chápu, že lidem vadí komunikační zmatky vlády, to mně taky, ale to není důvod pro nerespektování opatření,‘‘ uvádí. Pokud se nebudou vládní nařízení dodržovat, budou v ulicích mrazáky na mrtvoly. Vláda to podle něj nedělá „pro srandu králíkům‘‘. Na tom, že je situace opravdu špatná, se vláda shodla i s opozicí. Vláda podle Hamáčka dělá opatření, která jí odborníci navrhují jako efektivní.

  • 12. října

„Ti, kteří měli přijít, nepřišli.“ Těmito slovy premiér Andrej Babiš 12. října na tiskové konferenci vysvětluje, proč se Česko propadá do hluboké koronavirové krize. Počet mrtvých v ten den překonává tisícovku, hrozí kolaps zdravotnictví a začíná se veřejně mluvit o lockdownu.

Myslí tím to, že nemá včas čísla a modely o budoucím vývoji. To ale následně Ladislav Dušek popírá s tím, že premiér měl relevantní data nejpozději v polovině září.

  • 14. října

V Česku je vyhlášen lockdown. Zavírají se restaurace i školy. Lidé se mohou venku scházet pouze v šesti a nesmí na veřejnosti popíjet alkohol.

  • 16. října

Denní přírůstek nakažených poprvé překročil 10 000.

  • 21. října

Začíná platit povinnost nošení roušek i ve městech v zastavěném území i v autech, pokud lidé jedou s cizími.

  • 22. října

Dochází k zásadnímu omezení pohybu a lidé by měli chodit pouze do práce a domů. Všichni, kteří mohou, by měli pracovat z domova. Otevřené zůstávají pouze obchody s potravinami nebo benzínové pumpy a lékárny. Česko má tvrdý lockdown.

  • 23. října

V době zpřísňování opatření a tvrdé karantény pro celou zemi se provalí doslova skandál, kdy se v pražské restauraci na Vyšehradě sešel exministr Roman Prymula s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem. Prymula čelí tlakům na rezignaci.

  • 25. října

Prymula jen tak snadno odejít nechce. Rezignaci nepodává. Odvolá ho nakonec premiér i přes nesouhlas prezidenta Miloše Zemana.

V tentýž den armáda dokončuje práce na záložní nemocnici v pražských Letňanech. Nemocnice v halách letňanského výstaviště má sloužit pro pacienty, má v ní být 500 lůžek. Zda bude uvedena do provozu, záleží na vývoji epidemie koronaviru. Vláda zvažuje i vybudování další nemocnice stejného typu na Moravě.

  • 26. října

Na koronavirovém semaforu je již celá republika zbarvena červenou. Ten tak přestává fungovat a hovoří se o novém systému, který má resort připravit.

  • 28. října

Češi mají zákaz vycházení po 21. hodině a obchody nesmějí být otevřeny v neděli.

  • 29. října

Prymula na postu ministra definitivně končí až po několika dnech a nahrazuje ho stávající ministr Jan Blatný.

  • 30. října

Poslanecká sněmovna prodlužuje nouzový stav až do 20. listopadu. Vláda čelí kritice opozice za to, že omezuje základní práva a svobody a neumí to dobře zdůvodnit a vysvětlit. Za neférová považuje i opatření pro drobné obchodníky, když velké supermarkety mohou zůstat otevřené.

Listopad

Pandemie v zemi vrcholí. Nakažení se přesouvají do nemocnic, které hlásí vyčerpané kapacity. Nákaza se začíná šířit i v domovech seniorů a dramaticky narůstají počty mrtvých. Nový ministr představuje systém PES a vláda i přes vysoká čísla vychází koncem měsíce vstříc obchodníkům a plánuje vše na Vánoce otevřít.

  • 1. listopadu

Česko má nejvíce úmrtí za uplynulý týden v přepočtu na počet obyvatel na celém světě.

  • 3. listopadu

Jde zatím o nejčernější den, kdy nemoci podlehlo 262 lidí.

  • 9. listopadu

Na brněnském výstavišti otevírají záložní nemocnici s 300 lůžky pro pacienty. Zatím v ní pacienti nejsou, protože to podle ředitele Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby není třeba.

  • 11. listopadu

Češi jsou uzavření doma, ale čísla neklesají tak rychle jako na jaře. Řada z nich už nařízení tolik nerespektuje. Premiér se zlobí, co prý na výzvě, aby se lidé nestýkali, není pochopitelné.

  • 12. listopadu

Období bodu zlomu, kdy je epidemie v rámci druhé vlny podle odborníků na vrcholu. Česko má aktuálně více než 8 000 hospitalizovaných a více než 5 300 zemřelých.

  • 13. listopadu

Jan Blatný představuje nový protiepidemický systém PES, který má pět stupňů a data v rámci tohoto systému se začnou zveřejňovat 16. listopadu. Česko je aktuálně v nejhorším, pátém stupni.

  • 17. listopadu

Oslavy sametové revoluce probíhají poklidně. Vzruch do celého dne vnese především exprezident Václav Klaus, který dorazí na Národní třídu bez roušky.

  • 18. listopadu

Od tohoto dne platí v obchodech omezení počtu lidí. Jedna osoba pro sebe musí mít prostor 15 metrů čtverečních. Nařízení je součástí nového protiepidemického systému. Opatření vzbuzuje další chaos. Obchody se mu snaží vyhovět tím, že omezují počet zákazníků počtem košíků.

Současně se do základních škol vrací žáci prvních a druhých ročníků.

  • 19. listopadu

Poslanci prodlužují nouzový stav do 12. prosince. Poprvé se začíná mluvit o tom, že do země dorazí očkovací vakcína.

  • 21. listopadu

Česko se přesouvá z pátého do čtvrtého stupně v rámci systému PES. Zkracuje se zákaz vycházení, prodlužuje se otevírací doba obchodů i okénkový prodej restaurací.

  • 30. listopadu

Pod velkým tlakem veřejnosti se vláda i přes nepatrný pokles počtu nakažených rozhodne k předvánočnímu rozvolnění. První polovina prosince se tak ponese v duchu přesunu do třetího stupně systému PES.

Konec listopadu znamená, že Česko se stabilizuje na počtu 4 500 hospitalizovaných. Tato čísla v podstatě vydrží během celého prosince. Denní nárůst nakažených se pohybuje kolem pěti tisíc.

Prosinec

Poslední měsíc roku 2020 se nese v duchu rozvolňování, antigenního testování i startu očkování. Čísla nakažených i hospitalizovaných ale závratně neklesají, poslední dny roku naopak dramaticky stoupají. Epidemiologové varují, že v polovině ledna se opět české nemocnice dostanou na hranice svých kapacit a mnohé budou vyčerpané. Velkou obavou je nedostatek personálu.

  • 3. prosince

Opět se otevírají restaurace, obchody, služby, fitness centra nebo wellness, prodlužuje se i nákupní doba dosud otevřených obchodů. Česko je ve třetím stupni systému PES.

  • 4. prosince

Startuje celoplošné antigenní testování pro učitele. Zájem o něj ale není velký.

  • 7. prosince

Čísla nakažených neklesají a stagnují a navíc opět roste i reprodukční číslo. Vláda tak mění opaření, popírá systém PES a mění otevírací dobu restaurací. Odborníci mluví o nástupu třetí vlny a kritizují vládu za otevření obchodů před Vánoci.

  • 16. prosince

Spouští se celoplošné antigenní testování pro všechny občany zdarma. Rezervační systémy jsou již během prvních dnů přetíženy a termíny vyčerpány.

  • 17. prosince

Česko pokořuje smutný rekord 10 tisíc mrtvých.

  • 18. prosince

V zemi poněkolikáté dochází k uzavření restaurací a hotelů. Stále ještě zůstávají otevřené obchody. Ty se definitivně opět uzavřou až 27. prosince, kdy se celá země opět přesune do pátého stupně systému PES.

  • 21. prosince

Evropská komise schvaluje vakcínu proti koronaviru.

  • 23. prosince

Vláda schvaluje po souhlasu Sněmovny prodloužení nouzového stavu do 22. ledna. Právě funkce systému PES je podle ministra Blatného podmíněna platností nouzového stavu.

  • 26. prosince

Čísla nakažených přes svátky klesají, protože lidé na testy přes svátky nechodí. Ta jsou tak neprůkazná a v posledním prosincovém týdnu rapidně stoupají.

  • 27. prosince

Startuje vakcinace obyvatel. Jako první se nechává očkovat premiér Andrej Babiš a válečná veteránka Emilie Řepíková.

  • 29. prosince

Den, kdy padl letošní rekord v počtu nakažených — 16 329. Hospitalizovaných je koncem roku přes pět tisíc a procento pozitivních testů v denním vzorku se nebezpečně blíží 50 procentům.

Leden 2021

Začátek roku měl být novou nadějí pro boj s nákazou. Světlem na konci tunelu se měla stát především vakcína. Očkování se ale už v zárodku zadrhlo, selhávají dodávky vakcín a epidemie se za první dva měsíce nového roku rozjela natolik, že nemocnice začínají být přeplněné, a pokud se virus nepodaří dostat během března pod kontrolu, hrozí kolaps nejen ve zdravotnictví.

  • 1. ledna

Celé Česko čeká, zda zafungují opatření nastavená 27. prosince, a doufá v brzké rozvolnění.

  • 8. ledna

„Možnosti navýšení počtu personálu jsou vyčerpané. Počet nemocných seniorů je závažný. Zátěž nemocnic je nesmírná. Uvolňování nečekejte,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr Blatný.

  • 15. ledna

Spustil se rezervační systém k očkování pro seniory 80+ a lékaře. Provázely ho problémy s přihlašováním i rozesíláním registračních SMS zpráv.

  • 16. ledna

Lékaři informují o tom, že musí selektovat pacienty, kterým poskytnou péči.

  • 21. ledna

Poslanecká sněmovna prodloužila nouzový stav do 14. února.

  • 24. ledna

Z noci na 24. ledna proběhla v teplickém hotelu oslava podnikatele a politika Petra Bendy. Na té se objevil i expremiér Jiří Paroubek, šéf Národní sportovní agentury a poslanec ANO Milan Hnilička nebo ředitel policie v Libereckém kraji Vladislav Husák.

  • 25. ledna

Zbytek měsíce se nese ve stínu debat o prodloužení nouzového stavu, povinného nošení respirátorů, výzev k otevření skiareálů a škol. Nic z toho se ale nakonec ani po velkém tlaku opozice nestane.

Únor 2021

Únor je jedním z nejhorších měsíců epidemie. Nemocnice praskají ve švech, na lůžkách leží téměř 7 000 pacientů – z toho 1 500 na JIP. Trend je ale ještě mnohem horší a vláda od března vyhlásila na tři neděle tvrdý lockdown.

  • 3. února

Počet nakažených od začátku pandemie v Česku překročil jeden milion obyvatel. Podle odborníků se ale ve skutečnosti koronavirem infikovalo mnohem více lidí.

  • 11. února

Komunisté odmítli znovu podpořit prodloužení nouzového stavu. Vláda nepřesvědčila ani žádnou z opozičních stran, a tak vše směřovalo k jeho ukončení. A to právě ve chvíli, kdy se opět začaly zhoršovat hodnoty šíření epidemie.

Vláda rozhodla o uzavření okresů Cheb, Sokolov a Trutnov.

  • 14. února

Vláda vyhlásila nový nouzový stav na základě žádosti hejtmanů. Ten trval do 28. února.

  • 22. února

Začínají se objevovat výzvy k uzavření krajů i podniků. Lékaři, odborníci, epidemiologové i velká část opozice a ministrů začínají apelovat na zavedení tvrdého lockdownu.

  • 25. února

V Česku byl potvrzen první případ jihoafrické mutace koronaviru.

  • 26. února

Vláda vyhlásila velmi tvrdá opatření, která budou platit od 1. března. Nejzásadnějším z nich je zákaz opuštění okresu (s několika málo výjimkami) či povinné nošení respirátorů.

Redakce CNN Prima NEWS informuje o vládní rošádě a možném konci ministra Jana Blatného. Informace během víkendu do jisté míry potvrzuje i prezident Miloš Zeman. Premiér přesto tvrdí, že se k žádné změně neschyluje.

Česká republika si od března do března prošla jedním ze svých nejhorších období v novodobé historii země. Stihly ji tři vlny nákazy koronavirem a zlepšení je zatím v nedohlednu.

Jediným světlem na konci tunelu je zmíněná vakcína, které je ale velmi málo. Na obyčejné občany se dostane v řádu měsíců, vakcinační strategie ministerstva zdravotnictví dokonce hovoří až o roce 2022.