reklama

Otázky kolem vakcíny: Budou muset očkovaní dál nosit roušky? A jak se změní cestování?

Česká republika nedávno začala s vakcinací proti koronaviru, což by mělo postupně vést k návratu do normálního života. Je tu však řada důležitých otázek. Například, zda se mají nechat očkovat také lidé, kteří již nemoc prodělali, nebo jestli očkovaní budou muset nadále nosit roušky. CNN Prima NEWS vám nabízí přehledné odpovědi.

reklama

Jak probíhá samotné očkování?

Očkování se provádí v síti 29 očkovacích center (OC) prostřednictvím očkovacích týmů. Ty se skládají z lékaře, sester a administrativních pracovníků. Kromě toho se v prostorách OC počítá s pozorováním každého pacienta cca 30 minut po samotném očkování. Od února se budou moci lidé registrovat k očkování on-line.

Mohou se objevit vedlejší účinky?

Po každém léku či očkování, stejně tak i po očkování proti onemocnění COVID-19, se mohou projevit nežádoucí účinky. Ty nejčastější jsou v podobě lokálního zarudnutí, bolestí hlavy, zvýšené teploty nebo třeba únavy, jak potvrdilo ministerstvo zdravotnictví. „Na bezpečnost je kladen velký důraz. Ve chvíli, kdy je člověk očkován, jsou vzneseny standardní dotazy, je zhodnocen zdravotní stav. Bude vznesen dotaz i na alergické reakce. Očkuje se pouze ve zdravotních zařízeních, tam je vždy zajištěna možnost v případě reakce i při případu závažné reakce. Budou-li spuštěna vakcinační centra mimo zdravotní zařízení, bude tam vybavení pro resuscitaci,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Mají se očkovat ti, kteří již prodělali koronavirus?

Lidé, co již nemoc COVID-19 prodělali, se mohou také nechat očkovat, ideálně však až po více než třech měsících. „Co se týká vztahu k prodělání onemocnění covid, tak tady není problém očkovat už 14 dnů po prodělaném onemocnění, ale protože máme v tuto chvíli nedostatek vakcín, tak je vhodnější očkovat až po třech měsících, protože po dobu tří měsíců minimálně by ten člověk měl být chráněn svými vlastními protilátkami, takže je zbytečné očkovat dříve,“ sdělil pro CNN Prima NEWS bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Budou muset očkovaní nadále nosit roušku?

Ani očkování pravděpodobně zatím nesprostí lidi povinnosti nosit roušky. Také očkovaní lidé totiž mohou bezpříznakově prodělat a šířit nemoc. „Diskuze na téma roušek je v podstatě velmi bohatá, ukazuje se, že vakcíny, které budeme používat, nemusí chránit beze zbytku proti vylučování viru. Člověk by měl být chráněn proti hospitalizaci, proti úmrtím, proti těžkým a středním formám, ale nebude zřejmě dokonale chráněn proti bezpříznakovým formám. Proto se dá očekávat, a zatím k tomu je příklon celosvětově, že se roušky budou nosit nadále,“ vysvětlil Prymula.

Jak očkování ovlivní cestování?

Očkovaní lidé by měli obdržet průkaz, který jim cestování usnadní. „To, co bude nepochybnou výhodou, že člověk, který bude cestovat do zahraničí, případně využije letecké spoje, by měl mít průkaz, kterým se prokáže, že byl očkován, a na základě tohoto nebude muset předkládat aktuální testy. Vakcinace pro něj bude zárukou, že bude moci cestovat bez toho,“ řekl Prymula.

Jak dlouho bude vakcína účinná?

Samotný virus byl objeven na konci minulého roku. Vzhledem k rychlosti, s jakou byly vakcíny schváleny, neexistují jasné informace, jak dlouho budou po aplikaci účinné. Na základě klinických studií společností Moderna a Pfizer, které začaly koncem letošního července, byli odborníci schopni potvrdit, že vakcíny poskytují dlouhodobou ochranu, ale její skutečná doba je stále neznámá. „Uvidíme, jak se jednotlivé vakcíny budou chovat potom v praxi, zatím se opravdu nedá říci, jestli to bude rok, nebo dva roky, nebo dokonce delší doba. Data z praxe nám to ukážou,“ řekl Prymula.

Budou se muset lidé každý rok nechat přeočkovat?

Účastníkům klinických studií byly první vakcíny proti nemoci COVID-19 aplikovány na konci července a zatím není jasné, jak dlouho jim získaná imunita vydrží. Jsou proto stále sledováni. „Dostupné údaje ukazují trvalou imunitu téměř 120 dnů na nemoc COVID-19 a doufáme, že s přibývajícím časem získáme více důkazů,“ uvedla specialistka na infekční nemoci Aadia Rana pro web Healthline v polovině prosince. Stále také není jasné, zda budou muset být lidé přeočkováni například kvůli novému typu koronaviru.

Vrátí se život očkovaného zpět do normálu?

Mnozí věří, že po naočkování se jejich život vrátí zpět do normálu. Podle docentky Rana tomu tak úplně není. Vakcíny totiž nejsou stoprocentně odolné proti selhání a individuální očkování není jedinou částí úsilí společnosti omezit šíření nemoci COVID-19. „Dokud nebude naočkováno 70 až 80 procent lidí, stále bude část populace ohrožena úmrtností na virus,“ uvedl pediatr Henry Bernstein.

Je očkování vhodné pro těhotné ženy?

Studie vakcín pro nemoc COVID-19, kterou dokončilo již několik společností, nezahrnovaly těhotné ženy. Už dříve v historii se výrobci léčiv a vakcín obávali do počátečních klinických studií přibírat těhotné kvůli tomu, aby je neohrozili. Přesto odborníci tvrdí, že vakcíny jim ani jejich budoucím potomkům neublíží. „V této chvíli nevěříme, že by existoval důvod k obavám o těhotné ženy. Doporučujeme jim, aby se v případě jakýchkoliv dotazů obracely na své gynekology,“ uvedla profesorka medicíny Helen Keipp Talbotová.

Odborníci navíc varují, že nemoc COVID-19 během těhotenství může být mnohem horší než jakákoliv potenciální reakce na vakcíny mRNA. „I když v současné době nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti vakcíny u těhotných žen, měly by vědět, že vakcína mRNA není živá a je rychle degradována normálním buněčným procesem. To znamená, že nemění DNA buněk,“ vysvětlil pediatr Bernstein.

V Česku se však zatím očkování těhotných žen nechystá. „Zatím není dostatek dat pro těhotné ženy, tzn., tady primárně očkovat nebudeme, pouze v případě nějaké výjimečné situace, rizikové situace, by bylo možné zvážit očkování,“ sdělil Prymula.

Je očkování vhodné pro kojící ženy?

V provedených studiích vakcín proti koronaviru taktéž nebyly zahrnuty ženy, které by kojily. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se kojící ženy, které jsou současně v jedné z doporučených skupin pro očkování, například pracují ve zdravotnictví, mohou nechat očkovat.

Vakcíny Pfizeru i Moderny jsou typu mRNA a předpokládá se, že pro kojené děti nepředstavují riziko. Doktorka Talbotová očkování kojících žen doporučuje, protože obsah vakcíny by se neměl nacházet v krvi, a tedy ani v mléce.

Mohou se vakcínou očkovat děti?

Vakcína Comirnaty se v současné době nedoporučuje pro děti do 16 let věku. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) se dohodla se společností Pfizer/BioNTech na plánu klinického hodnocení vakcíny u dětí v pozdější fázi.

Tagy:

V San Franciscu se už krade za bílého dne. Obchody jsou bezmocné a zavírají

Obchodníci v San Franciscu čelí v poslední době doslova nájezdům organizovaných lupičů. V tlupách naběhnou do obchodu a odnesou si z něho, co chtějí. Nevadí jim ani to, že už jejich řádění několikrát natočili svědci na mobilní telefon. Nárůst loupeží ve městě je tak velký, že řetězce své obchody už raději zavírají. Vedle maloobchodních krádeží město sužuje i rekordní počet vloupání do automobilů.

Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

Živě
ON-LINE: Druhý den olympiády. Tenistky Krejčíková a Vondroušová postupují ve dvouhře

Olympijské hry v Tokiu pokračují po pátečním slavnostním ceremoniálu svým druhým dnem. Tenistka Barbora Krejčíková po zranění své soupeřky postupuje dál ve dvouhře, vítězství nakonec urvala i Markéta Vondroušová. Cyklista Michael Kukrle zanechal ve svém závodě na 230 kilometrů velmi výraznou stopu, kdy po většinu závodu jel ve vedoucí skupině. Nakonec ovšem neuspěl. První zlatou medaili v Tokiu bere Čína. Získala ji pro ni střelkyně Jang Čchien.

Pláč Nausch Slukové. Když Tokio nevyjde, chci o to víc na další olympiádu, říkala loni

Jen těžko si lze představit, co v těchto dnech doopravdy prožívá beachvolejbalistka Barbora Hermannová a zejména její parťačka Markéta Nausch Sluková. Na poslední chvíli přišly o olympijské hry, které vlastně byly jediným důvodem, proč spolu ještě hrály. Ne že by si lezly na nervy, ovšem plán byl jasný. Tokio a pak v případě Nausch Slukové založení rodiny.

Nefunkční toalety a nehorázný nepořádek, kritizují Češi podmínky ve vlaku do Chorvatska

Cesta vlakem na dovolenou do Chorvatska se některým turistům změnila ve velmi nepříjemný zážitek. Cestující si nestěžovali pouze na mnohahodinová zpoždění, ale také na kvalitu nabízených služeb ve vlacích společnosti Regiojet. Barbora, která k Jadranu cestovala, upozornila CNN Prima NEWS na nefunkční toalety a také na značný nepořádek ve vlacích. Dopravce se za způsobené problémy omluvil.

Kolaps z horka může vést i ke smrti. Na pozoru by měli být senioři, děti a lidé s obezitou

Tropické počasí přináší i řadu zdravotních komplikací. Při dlouhotrvajících tropech hrozí přehřátí organismu, ale i riziko úpalu a úžehu. Kteří lidé jsou nejvíce ohroženi a jak poznat úpal od úžehu? CNN Prima NEWS oslovila Lenku Zimolkovou, vedoucí lékařku nízkoprahového interního příjmu II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

reklama

Domácí zpravodajství

PŘEHLEDNĚ: Španělsko je velmi rizikové. Co potřebujete pro návrat z jednotlivých zemí?

Nizozemsko, Španělsko a Baleárské ostrovy se v pondělí na takzvané mapě cestovatele, která stanovuje podmínky pro příjezd z dané země, přesunou do tmavě červených území s velmi vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Pohorší si i několik dalších států – Irsko, Řecko a Monako se posunou do červené a Estonsko do oranžové kategorie. V páteční zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

reklama